Mínoa (Amorgos): Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
(→‎Minoa)
(→‎Stavby z helénistické a římské doby)
 
(Není zobrazeno 21 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 7: Řádka 7:
 
[[File:Minoa Amorgos small lapidarium, 180448.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos small lapidarium, 180448.jpg|Malé lapidárium před vchodem do areálu.]] ]]
 
[[File:Minoa Amorgos small lapidarium, 180448.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos small lapidarium, 180448.jpg|Malé lapidárium před vchodem do areálu.]] ]]
  
−
Nad přístavem Katapola je návrší vysoké 246 metrů s ruinami od kykladského neolitu po římskou antiku. Nejkratší přístup je sem z právě Katapoly. Podle cedule u vrátek na cestě to vypadá, že celá oblast je soukromým majetkem, ale můžeme tam (na rozdíl od lokality Kovaios – Livanos podél cesty). Minoa je nejvýznamnější a také nejrozsáhlejší archeologická památka na Amorgu. Areál obklopuje celý vršek kopce, v jednom směru sahá prastará obranná zeď dokonce až skoro k moři. Prohlídka zabere hodně času a spatříme jen několik pěkných ruin, zato hojně koz a úžasných výhledů. To nejlepší potkáme až nahoře. Víc než o jednotlivé „památky“ tady jde o charakter místa a vzájemné překrývání jednotlivých lidských kultur v průběhu řady tisíciletí. Naštěstí je kousek pod vchodem stinné odpočívadlo.
+
Nad přístavem Katapola je návrší vysoké 246 metrů s ruinami od kykladského neolitu po římskou antiku. Nejkratší přístup je sem z právě Katapoly. Podle cedule u vrátek na cestě to vypadá, že celá oblast je soukromým majetkem, ale můžeme tam (na rozdíl od lokality Kovaios – Livanos podél cesty). Minoa je nejvýznamnější a také nejrozsáhlejší archeologická památka na Amorgu (i když nejhezčí je [[Arkesiné]]). Areál obklopuje celý vršek kopce, v jednom směru sahá prastará obranná zeď dokonce až skoro k moři. Prohlídka zabere hodně času a spatříme jen několik pěkných ruin, zato hojně koz a úžasných výhledů. To nejlepší potkáme až nahoře. Víc než o jednotlivé „památky“ tady jde o charakter místa a vzájemné překrývání jednotlivých lidských kultur v průběhu řady tisíciletí. Naštěstí je kousek pod vchodem stinné odpočívadlo.
  
 
Navzdory názvu místa tady kupodivu nebyly nalezené doklady o přítomnosti mínójské kultury, tedy předřecké krétské, kterou bychom zde očekávali ve střední době bronzové. To je zvláštní, vždyť na Théru to už není daleko. S touto výjimkou zde vidíme kontinuitu kultur posledních šesti tisíciletí, to vše na typickém místě takovýchto center. Už klasičtí řečtí historici celkem realisticky rozlišují mezi Mínójci a původními obyvateli Kyklad, i když ty si pro velkou časovou propast pletou s Káry. Mínójská invaze na Kyklady se však pořádně ujala jenom na některých ostrovech ([[THÉRA (Santorini)|Théra]], [[MÉLOS (Milos)|Mélos]], malinko Paros), zatímco jinde jen vyvrátili opevněná místa a vládli odjinud, takže po nich žádné památky skoro nevidíme. Proto je dobře možné, že na místech jako je Délos nebo Amorgos (a z velké části i Naxos), mohly zbytky původních obyvatel dál nějak živořit. O Délu dokonce řečtí historici říkají, že jej Mínójci uchránili, pokud je to ovšem pravda.
 
Navzdory názvu místa tady kupodivu nebyly nalezené doklady o přítomnosti mínójské kultury, tedy předřecké krétské, kterou bychom zde očekávali ve střední době bronzové. To je zvláštní, vždyť na Théru to už není daleko. S touto výjimkou zde vidíme kontinuitu kultur posledních šesti tisíciletí, to vše na typickém místě takovýchto center. Už klasičtí řečtí historici celkem realisticky rozlišují mezi Mínójci a původními obyvateli Kyklad, i když ty si pro velkou časovou propast pletou s Káry. Mínójská invaze na Kyklady se však pořádně ujala jenom na některých ostrovech ([[THÉRA (Santorini)|Théra]], [[MÉLOS (Milos)|Mélos]], malinko Paros), zatímco jinde jen vyvrátili opevněná místa a vládli odjinud, takže po nich žádné památky skoro nevidíme. Proto je dobře možné, že na místech jako je Délos nebo Amorgos (a z velké části i Naxos), mohly zbytky původních obyvatel dál nějak živořit. O Délu dokonce řečtí historici říkají, že jej Mínójci uchránili, pokud je to ovšem pravda.
Řádka 14: Řádka 14:
 
== Brána ==
 
== Brána ==
  
−
[[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate 084957.jpg|thumb|left|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate 084957.jpg|Monumentální mramorová vstupní brána z hellénistické doby.]] ]]
+
[[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate 084957.jpg|thumb|left|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate 084957.jpg|Vstupní brána z hellénistické doby.]] ]]
  
−
[[File:Archaeological_site_Minoa_on_Amorgos,_Hellenistic_temple_Apollo_(-)_091308.jpg|thumb|right|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple Apollo (?) 091308.jpg|Helénistický Apollónův(?) chrám. Mínoa na Amorgu.]] ]]
+
[[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate, 18M1836.jpg|thumb|right|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate, 18M1836.jpg|Zbytky brány a schodiště.]] ]]
  
−
[[File:Archaeological_site_Minoa_on_Amorgos,_Hellenistic_temple_Apollo_(-)_091309.jpg|thumb|left|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple Apollo (?) 091309.jpg|Pohled od (Apollónova?) chrámu v Mínoa na Chóru Amorgu.]] ]]
+
Do města se sluší vstupovat bránou. Tady je k dispozici monumentální mramorová brána z helénistické doby s širokým schodištěm, tedy spíš její zbytky, ale pěkné. Byla postavená koncem 4. století před n. l. a sloužila do doby kolem roku 100 před n. l. V reálu bránu raději opatrně obejdeme.
  
−
[[File:Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|Hellénistické a římské stavby.]] ]]
+
Výškové uspořádání památek tady není dáno vrstvami naplavenin, ale způsobem osídlování kopce, jen místy stavěním pozdějších staveb na předchozích. Proto je zde časové pořadí z větší části opačné, než bývá při vykopávkách. Nejstarší věci jsou spíš nahoře.
  
−
[[File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084962.jpg|thumb|left|[[commons: File: Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084962.jpg|Pozdně neolitický val na pahorku Minoa na Amorgu, 4. tisíciletí před n. l.]] ]]
+
<br clear=all>
 +
 
 +
== Apollónův chrám ==
 +
 
 +
[[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180451.jpg|thumb|left|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180451.jpg|Apollónův chrám z helénisické doby.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180453.jpg|thumb|right|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180453.jpg|Apollónův chrám.]] ]]
 +
 
 +
Vstoupili jsme do zbytků řeckého města helénistické doby. K němu sice patřilo i gymnasion, které je ve stejné výšce víc vpravo, ale to si necháme na později, protože půjdeme okruhem vlevo a postupně i nahoru. Časově jsme zatím mezi pozdním 4. a 2. stoletím před n. l.
 +
 
 +
Nedaleko brány vidíme základy Apollónova chrámu z helénistické doby, asi z konce 3. století před n. l. V okolí jsou zbytky areálu z geometrické doby.
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
== Stopy po starším městě ==
 +
 
 +
[[File:Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg|thumb|right|[[commons: File: Traces of excavations in Minoa on Amorgos, 180458.jpg|Zpětné pohled na zbytky po vykopávakách.]] ]]
 +
 
 +
 
 +
Dál na východ a o něco málo výš projdeme kolem zbytků obranných zdí z neurčité doby a uvidíme to málo, co zbylo z řeckého města řecké archaické a klasické doby. Spíš se musíme spokojit se stopami po výkopech. Mezi nimi mohou být o odkryté hroby z řecké geometrické doby.
 +
 
 +
 
 +
Minoa byla kolonií založenou z ostrova Samu. Tady působil např. Simónidés (Seimónidés) z Amorgu, někdy uváděný také jako „ze Samu“, mistrný skladatel sborové lyriky v době kolem poloviny 7. století před n. l. (neplést s jeho jmenovcem z [[KEÓS (Kea, Tzia)|Keu)]].
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
== Geometrická doba ==
 +
 
 +
[[File:Geometric Age wall at Minoa, Amorgos, 084969.jpg|thumb|left|[[commons: File: Geometric Age wall at Minoa, Amorgos, 084969.jpg|Nejspíš val z řecké geometrické doby.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084962.jpg|thumb|right|[[commons: File: Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084962.jpg|Dlouhý val z řecké geometrické doby, 10. až 8. století před n. l.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Geometric Age wall at Minoa, Amorgos, 084961.jpg|thumb|left|[[commons: File: Geometric Age wall at Minoa, Amorgos, 084961.jpg|Kus zdi z geometrické doby. Nebo starší?]] ]]
 +
 
 +
[[File:Minoa on Amorgos, probably Geometric age building, 180459.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa on Amorgos, probably Geometric age building, 180459.jpg|Základy stavby z geometrické doby.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084966.jpg|thumb|left|[[commons: File: Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084966.jpg|Dávné zdi dnes slouží především kozám. Nějak je přitahuje starokykladské místo nad nimi.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Path sculpted in a rock, Minoa, 18M1862.jpg|thumb|right|[[commons: File: Path sculpted in a rock, Minoa, 18M1862.jpg|Cesta tesaná ve skále, asi geometrická doba.]] ]]
 +
 
 +
 
 +
Zbytky opevnění z řecké geometrické doby, tedy z 10. až 8. století před n. l. nás už nějakou doby provázejí. Dál, výš a víc vpravo (na sever) přijdeme k nejzachovalejší části sídla z této doby.
 +
 
 +
 
 +
Shora vidíme i dlouhý obranný val postavený v téže době, klesající na sever až severozápad k moři.
 +
 
 +
 
 +
Během stoupání k vrcholu si taky můžeme povšimnout, jak kozy preferují nejstarší vrstvy, v něčem mají podobné zalíbení se starými Kyklaďáky. K jejich svatyni můžeme vystoupat přímo nahoru mezi skálami, nebo pozvolněji cestou kdysi vytesanou ve skále a teprve pak nahoru.
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
== Starokykladská svatyně ==
 +
 
 +
 
 +
[[File:Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century, 18M1863.jpg|thumb|left|[[commons: File: Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century, 18M1863.jpg|Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century BC 091312.jpg|thumb|right|[[commons: File: Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century BC 091312.jpg|Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.]] ]]
 +
 
 +
[[File:In vincinity of the Early cycladic shrine in Minoa on Amorgos, 18M1869.jpg|thumb|left|[[commons: File: In vincinity of the Early cycladic shrine in Minoa on Amorgos, 18M1869.jpg|V blízkosti prastaré svatyně.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century 091321.jpg|thumb|right|[[commons: File: Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century 091321.jpg|Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.]] ]]
 +
 
 +
 
 +
Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, kterou odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že svatyně pod širým nebem z pozdního neolitu sloužila i v rané době bronzové (3. tisíciletí před n. l.) – a pak znovu v antice, snad od 10. století před n. l., možná byla koncem 4. století před n. l. helénisticky přestavěná. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je.
 +
 
 +
 
 +
Našly se tu kykladské idoly a obsidiánová ostří z 3. tisíciletí před n. l. Nejstarší osídlení zde prý bylo od konce 5. tisíciletí před n. l.
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
== Stavby z helénistické a římské doby ==
 +
 
 +
[[File:Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084972.jpg|thumb|left|[[commons: File: Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084972.jpg|Hellénistické a římské stavby.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|Hellénistické a římské stavby. Snad gymnasion.]] ]]
 +
 
 +
Minoa prý byla osídlená do 4. století n. l. Když sestupujeme západní stranou kopce, vidíme mnoho ruin z římské doby a místy i pečlivěji stavěné zdi z helénistické doby.
 +
 
 +
Mezi tím vším vyniká helénistické gymnasion hned blízko vchodu do areálu a k němu přilehlá impozantní cisterna z římské doby.
 +
 
 +
Řadu staveb, jejichž existence písemně doložená (Dionýsův chrám, divadlo, agora, stoa), se nepodařilo najít.
 +
<br clear=all>
 +
 
 +
== Nálezy z místa ==
  
−
[[File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084970.jpg|thumb|right|[[commons: File: Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084970.jpg|Pozdně neolitický val na pahorku Minoa na Amorgu, 4. tisíciletí před n. l.]] ]]
+
[[File:Marble palmette, 530-500 BC, AM Amorgos, 180360.jpg|thumb|left|[[commons: File: Marble palmette, 530-500 BC, AM Amorgos, 180360.jpg|Mramorová palmeta, 530 až 500 před n. l.]] ]]
  
−
[[File:Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084966.jpg|thumb|left|[[commons: File: Late Neolithic wall hill Minoa Amorgos, 4th millennium BC 084966.jpg|Starokykladské opevnění dnes slouží především kozám.]] ]]
+
[[File:Palmette, marble, 470-460 BC, AM Amorgos, 180366.jpg|thumb|right|[[commons: File: Palmette, marble, 470-460 BC, AM Amorgos, 180366.jpg|Mramorová palmeta z Paru, 470-460 před n. l.]] ]]
  
−
[[File:Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century BC 091312.jpg|thumb|right|[[commons: File: Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century BC 091312.jpg|Starokykladská svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu. Kontinuita kultovního místa od 4. tisíciletí do 4. století před n. l.]] ]]
+
[[File:Torso of Kore, marble, 510-500 BC, AM Amorgos, 180358.jpg|thumb|left|[[commons: File: Torso of Kore, marble, 510-500 BC, AM Amorgos, 180358.jpg|Fargment koré, 510 až 500 před n. l.]] ]]
  
−
[[File:Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century 091319.jpg|thumb|right|[[commons: File: Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century 091319.jpg|Starokykladská svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu. Kontinuita kultovního místa od 4. tisíciletí do 4. století před n. l.]] ]]
 
  
−
Hned blízko za vchodem do opevněné oblasti pahorku Mínóa nás vítá brána z helénistické doby, tedy spíš její zbytky, ale pěkné. Z téže doby pocházejí i základy Apollónova chrámu. Od nich je vidět mohutná zeď z římské doby, v dálce Chóra a hory nad ní. Z druhé strany té velké pozdně antické zdi je cosi nejspíš helénistického, z nápadně dobře opracovaných velkých kamenů.
+
Zatím uvádím jenom nálezy, které vystavuje muzeum v Chóře Amorgu.
  
−
Protože tady uspořádání není dáno vrstvami naplavenin ale způsobem osídlování kopce, jen místy také stavěním pozdějších staveb na předchozích, je zde časové pořadí z větší části přímo opačné, než bývá při vykopávkách. Nejstarší věci jsou spíš nahoře. Když při stoupání obcházíme návrší, uvidíme dlouhou neolitickou obrannou zeď, klesající na severozápad k moři. Během stoupání k vrcholu si taky můžeme povšimnout, jak kozy preferují starokykladskou vrstvu, v něčem mají se starými Kyklaďáky podobné zalíbení.
 
  
−
Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, jejíž původ odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že raně starokykladská svatyně pod širým nebem sloužila kontinuálně různým kulturám a náboženstvím možná až do konce antiky. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je.
+
Tu krásnou velkou palmetu prý nalezl ležet na povrchu pan E. Despotidis, hlídač areálu. Je to výtečná práce sochařské dílny na Paru, 470-460 před n. l., z tamního mramoru.
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
  
−
Víc fotek je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Minoa_Amorgou albu].
+
Víc fotek z celého areálu je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Minoa_Amorgou albu].
 
<br clear=all>
 
<br clear=all>
  
Řádka 49: Řádka 131:
  
 
[[Kategorie:Mínoa (Amorgos)]]
 
[[Kategorie:Mínoa (Amorgos)]]
−
[[Kategorie:Mínojci]]
+
[[Kategorie:Simónidés z Amorgu]]

Aktuální verze z 12. 3. 2019, 23:52

Minoa

Archeologický areál Minoa na Amorgu.
Archeologický areál Minoa na Amorgu.
Malé lapidárium před vchodem do areálu.

Nad přístavem Katapola je návrší vysoké 246 metrů s ruinami od kykladského neolitu po římskou antiku. Nejkratší přístup je sem z právě Katapoly. Podle cedule u vrátek na cestě to vypadá, že celá oblast je soukromým majetkem, ale můžeme tam (na rozdíl od lokality Kovaios – Livanos podél cesty). Minoa je nejvýznamnější a také nejrozsáhlejší archeologická památka na Amorgu (i když nejhezčí je Arkesiné). Areál obklopuje celý vršek kopce, v jednom směru sahá prastará obranná zeď dokonce až skoro k moři. Prohlídka zabere hodně času a spatříme jen několik pěkných ruin, zato hojně koz a úžasných výhledů. To nejlepší potkáme až nahoře. Víc než o jednotlivé „památky“ tady jde o charakter místa a vzájemné překrývání jednotlivých lidských kultur v průběhu řady tisíciletí. Naštěstí je kousek pod vchodem stinné odpočívadlo.

Navzdory názvu místa tady kupodivu nebyly nalezené doklady o přítomnosti mínójské kultury, tedy předřecké krétské, kterou bychom zde očekávali ve střední době bronzové. To je zvláštní, vždyť na Théru to už není daleko. S touto výjimkou zde vidíme kontinuitu kultur posledních šesti tisíciletí, to vše na typickém místě takovýchto center. Už klasičtí řečtí historici celkem realisticky rozlišují mezi Mínójci a původními obyvateli Kyklad, i když ty si pro velkou časovou propast pletou s Káry. Mínójská invaze na Kyklady se však pořádně ujala jenom na některých ostrovech (Théra, Mélos, malinko Paros), zatímco jinde jen vyvrátili opevněná místa a vládli odjinud, takže po nich žádné památky skoro nevidíme. Proto je dobře možné, že na místech jako je Délos nebo Amorgos (a z velké části i Naxos), mohly zbytky původních obyvatel dál nějak živořit. O Délu dokonce řečtí historici říkají, že jej Mínójci uchránili, pokud je to ovšem pravda.

Brána

Vstupní brána z hellénistické doby.
Zbytky brány a schodiště.

Do města se sluší vstupovat bránou. Tady je k dispozici monumentální mramorová brána z helénistické doby s širokým schodištěm, tedy spíš její zbytky, ale pěkné. Byla postavená koncem 4. století před n. l. a sloužila do doby kolem roku 100 před n. l. V reálu bránu raději opatrně obejdeme.

Výškové uspořádání památek tady není dáno vrstvami naplavenin, ale způsobem osídlování kopce, jen místy stavěním pozdějších staveb na předchozích. Proto je zde časové pořadí z větší části opačné, než bývá při vykopávkách. Nejstarší věci jsou spíš nahoře.


Apollónův chrám

Apollónův chrám z helénisické doby.
Apollónův chrám.

Vstoupili jsme do zbytků řeckého města helénistické doby. K němu sice patřilo i gymnasion, které je ve stejné výšce víc vpravo, ale to si necháme na později, protože půjdeme okruhem vlevo a postupně i nahoru. Časově jsme zatím mezi pozdním 4. a 2. stoletím před n. l.

Nedaleko brány vidíme základy Apollónova chrámu z helénistické doby, asi z konce 3. století před n. l. V okolí jsou zbytky areálu z geometrické doby.

Stopy po starším městě

Zpětné pohled na zbytky po vykopávakách.


Dál na východ a o něco málo výš projdeme kolem zbytků obranných zdí z neurčité doby a uvidíme to málo, co zbylo z řeckého města řecké archaické a klasické doby. Spíš se musíme spokojit se stopami po výkopech. Mezi nimi mohou být o odkryté hroby z řecké geometrické doby.


Minoa byla kolonií založenou z ostrova Samu. Tady působil např. Simónidés (Seimónidés) z Amorgu, někdy uváděný také jako „ze Samu“, mistrný skladatel sborové lyriky v době kolem poloviny 7. století před n. l. (neplést s jeho jmenovcem z Keu).

Geometrická doba

Nejspíš val z řecké geometrické doby.
Dlouhý val z řecké geometrické doby, 10. až 8. století před n. l.
Kus zdi z geometrické doby. Nebo starší?
Základy stavby z geometrické doby.
Dávné zdi dnes slouží především kozám. Nějak je přitahuje starokykladské místo nad nimi.
Cesta tesaná ve skále, asi geometrická doba.


Zbytky opevnění z řecké geometrické doby, tedy z 10. až 8. století před n. l. nás už nějakou doby provázejí. Dál, výš a víc vpravo (na sever) přijdeme k nejzachovalejší části sídla z této doby.


Shora vidíme i dlouhý obranný val postavený v téže době, klesající na sever až severozápad k moři.


Během stoupání k vrcholu si taky můžeme povšimnout, jak kozy preferují nejstarší vrstvy, v něčem mají podobné zalíbení se starými Kyklaďáky. K jejich svatyni můžeme vystoupat přímo nahoru mezi skálami, nebo pozvolněji cestou kdysi vytesanou ve skále a teprve pak nahoru.

Starokykladská svatyně

Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.
Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.
V blízkosti prastaré svatyně.
Svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu.


Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, kterou odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že svatyně pod širým nebem z pozdního neolitu sloužila i v rané době bronzové (3. tisíciletí před n. l.) – a pak znovu v antice, snad od 10. století před n. l., možná byla koncem 4. století před n. l. helénisticky přestavěná. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je.


Našly se tu kykladské idoly a obsidiánová ostří z 3. tisíciletí před n. l. Nejstarší osídlení zde prý bylo od konce 5. tisíciletí před n. l.

Stavby z helénistické a římské doby

Hellénistické a římské stavby.
Hellénistické a římské stavby. Snad gymnasion.

Minoa prý byla osídlená do 4. století n. l. Když sestupujeme západní stranou kopce, vidíme mnoho ruin z římské doby a místy i pečlivěji stavěné zdi z helénistické doby.

Mezi tím vším vyniká helénistické gymnasion hned blízko vchodu do areálu a k němu přilehlá impozantní cisterna z římské doby.

Řadu staveb, jejichž existence písemně doložená (Dionýsův chrám, divadlo, agora, stoa), se nepodařilo najít.

Nálezy z místa

Mramorová palmeta, 530 až 500 před n. l.
Mramorová palmeta z Paru, 470-460 před n. l.
Fargment koré, 510 až 500 před n. l.


Zatím uvádím jenom nálezy, které vystavuje muzeum v Chóře Amorgu.


Tu krásnou velkou palmetu prý nalezl ležet na povrchu pan E. Despotidis, hlídač areálu. Je to výtečná práce sochařské dílny na Paru, 470-460 před n. l., z tamního mramoru.




Víc fotek z celého areálu je v albu. 

 Pokračovat v souvislém čtení: Kovaios (stará lidová architektura) a sestup do Katapole

 Zpátky na obsah kapitoly AMORGOS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
Citováno z „http://142521.w21.wedos.ws/domains/keros.cz/index.php?title=Mínoa_(Amorgos)&oldid=13834“