Dionýsos: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
   info - Stránka bez jednoznačného pokračování
 
   info - Stránka bez jednoznačného pokračování
  Stránka ve vývoji
 
  
Dionýsos je jedním z „mladých bohů“, z nově příchozích na Olymp, viz info [[Mladí bohové]]. V archaické době však nebývá zobrazovaný jako mladý, ale jako zralý muž, který nabízí pohár, občas falický pohár, často v doprovodu svých ctitelek, mainad, zatímco jeho ctitel se nazývá bakchos. Bakchos je také jedno ze jmen Dionýsových. Jindy má Dionýsos v ruce obřadní hůl, thyrsos, do světa vyráží na panterovi. Občas se vedly debaty o tom, odkud přišel do Řecka, ale to je nejspíš omyl založený skutečností, že jednou z Dionýsových základních vlastností je, že je „bůh přicházející“, přicházející znenadání. Je to vlastnost tohoto typu božství, spíše než pobídka k hledání historického původu někde mimo Řecko. Vyprávění o Dionýsovu narození patří do Théb v Boiótii.
+
[[File:Korykian_Cave_stalagmites_or_sculpture_Kori24.jpg|thumb|left|[[commons: File: Korykian_Cave_stalagmites_or_sculpture_Kori24|Krápníky, které vypadají jako sousoší trojité piety. Kórycká jeskyně nad Delfami.]] ]]
  
Dionýsos je „duch vína“, latinsky pak spiritus vinni. Víno je jeho krev. Je také bohem falickým. Dionýsos je vládcem a snad jedním ze zdrojem časných proměn (analogie s panenskou a odtažitou Artemidou, paní přirozenosti), vášní i plození, radostí i tragické smrti. Byl rozsápán Títány, ale Apollón sestavil jeho tělo a pohřbil je v Delfách pod svým chrámem, čímž umožnil opětovný Dionýsův příchod. Dionýsos přichází a zve ke ztotožnění se sebou, proto je také patronem divadla, zvláště tragédie. Typicky dionysiakálním textem jsou Eurípidovy Bakchantky. Někdo se zdráhá Dionýsovi otevřít, aby si nezadal. Jiný se mu rád vydá, ale pak ho překvapí Dionýsův nárok: ztotožnění znamená také rozsápání, ''sparagmos''. Hérakleitos říká (B 15): „Kdyby to nebylo Dionýsovi, pro kterého konají průvod a zpívají píseň pro pohlaví, zaměstnávali by se nanejvýš nestydatými věcmi; Hádés a Dionýsos je však tentýž, kterému šílí a běsní.
+
[[File:Black figure amphora, Dionysos and satyrs, 530-500 BC, AM Syracuse, 121520x.jpg|thumb|right|[[commons: File: Black figure amphora, Dionysos and satyrs, 530-500 BC, AM Syracuse, 121520x.jpg|Dionýsos a satyrové při lisování vína, 530-500 před n. l. Archeologické muzeum v Syrakúsách.]] ]]
  
Mezi Dionýsova oblíbená místa kupodivu patří i některé ostrovy, zvláště Naxos, viz Dionýsova svatyně v Yria. Přitom nemá zrovna dobré vztahy s Poseidónem, vládcem moří, právě o Naxos s ním soupeřil. Přesto se Dionýsos dokázal slavně prosadit také a právě na moři, viz exkurz [[Dionýsova plavba]]. Ostatně, námořníci mezi ctiteli Dionýsa většinou nechybí.
+
[[File:Mastoid skyphos Dionysus seated figures dancing 480 BC, Prague Kinsky, NM-H10 1864, 141913.jpg|thumb|left|[[commons: File: Mastoid skyphos Dionysus seated figures dancing 480 BC, Prague Kinsky, NM-H10 1864, 141913.jpg|Dionýsos a satyrové. Athény, Malíř N, 530 před. n. l. Palác Kinských, NM-H10 5924 (už se nevystavuje).]] ]]
  
  Souvisle číst: v typickém případě: exkurz [[Dionýsova plavba]], exkurz [[Dionýsos připlouvá]]
+
Dionýsos je jedním z „mladých bohů“, z nově příchozích na Olymp, viz info [[Mladí bohové]]. V archaické době však nebývá zobrazovaný jako mladý, ale jako zralý muž, který nabízí pohár, občas falický pohár, často v doprovodu svých ctitelek, mainad, zatímco jeho ctitel se nazývá bakchos. Bakchos je také jedno ze jmen Dionýsových. Jindy má Dionýsos v ruce obřadní hůl, thyrsos, do světa vyráží na panterovi. Občas se vedly debaty o tom, odkud přišel do Řecka, ale to je nejspíš omyl založený skutečností, že jednou z Dionýsových základních vlastností je, že je „bůh přicházející“ znenadání. Je to vlastnost tohoto typu božství, spíše než pobídka k hledání historického původu někde mimo Řecko. Vyprávění o Dionýsově narození patří do Théb v Boiótii a ke Kórycké jeskyni nad Delfami. V základní verzi je pohrobkem thébské princezny Semelé, s níž se Zeus spojil v podobě blesku, takže ji zpopelnil hned v okamžiku Dionýsova početí, z čehož povstaly mnohé komplikace s Dionýsovým narozením i výchovou. Donosil ho Zeus a výchovu dítěte svěřil Hermovi a ten věčně opilému Silénovi.
  
[[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
+
Dionýsos je „duch vína“, latinsky pak ''spiritus vinni''. Víno je jeho krev. Je také bohem falickým. Dionýsos je vládcem a snad jedním ze zdrojů časných proměn (analogicky s panenskou a odtažitou Artemidou, paní přirozenosti), zdrojem vášní a plození, radostí i tragické smrti. Byl rozsápán Títány, ale Apollón sestavil jeho tělo a pohřbil je v Delfách pod svým chrámem, čímž umožnil opětovný Dionýsův příchod. Dionýsos přichází a zve člověka, aby se s ním ztotožnil. Dionýsův ctitel se sám stává Dionýsem, je jeho reprezentací. Proto je Dionýsos také patronem divadla, zvláště tragédie, kde herec reprezentuje postavu. Typicky dionysiakálním textem jsou Eurípidovy ''Bakchantky''. Někdo se zdráhá Dionýsovi otevřít, aby si nezadal. Jiný se mu rád vydá, ale pak ho překvapí Dionýsův nárok: ztotožnění znamená také rozsápání, ''sparagmos''. Hérakleitos říká (B 15):<br />
 +
„Kdyby to nebylo Dionýsovi, pro kterého konají průvod a zpívají píseň pro pohlaví, zaměstnávali by se nanejvýš nestydatými věcmi; Hádés a Dionýsos je však tentýž, kterému šílí a běsní.“
  
[[NAXOS]]
+
Mezi Dionýsova oblíbená místa kupodivu patří i některé ostrovy, zvláště Naxos, viz [[Dionýsova svatyně v Yria]]. Přitom nemá zrovna dobré vztahy s Poseidónem, vládcem moří, vždyť právě o Naxos s ním soupeřil. Přesto se Dionýsos dokázal slavně prosadit také a právě na moři, viz exkurz [[Dionýsova plavba]]. Ostatně, námořníci mezi ctiteli Dionýsa většinou nechybí.
 +
<br clear=all>
  
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+
  Souvisle číst: v typickém případě exkurz [[Dionýsova plavba]], exkurz [[Homérský hymnus na Dionýsa]], exkurz [[Dionýsos připlouvá]]
 +
 
 +
  Zpátky na obsah podkapitoly [[Chóra Naxijských, titul|Chóra Naxijských]]
 +
 
 +
  Zpátky na obsah kapitoly [[NAXOS]]
 +
 
 +
  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
  
  
Řádka 28: Řádka 35:
 
[[Kategorie:Hérakleitos]]
 
[[Kategorie:Hérakleitos]]
 
[[Kategorie:Hádés]]
 
[[Kategorie:Hádés]]
 +
[[Kategorie:Hermés]]
 +
[[Kategorie:Semelé]]
 
[[Kategorie:Delfy]]
 
[[Kategorie:Delfy]]
 
[[Kategorie:Informační stránky]]
 
[[Kategorie:Informační stránky]]

Aktuální verze z 2. 2. 2018, 21:37

 info - Stránka bez jednoznačného pokračování

Dionýsos je jedním z „mladých bohů“, z nově příchozích na Olymp, viz info Mladí bohové. V archaické době však nebývá zobrazovaný jako mladý, ale jako zralý muž, který nabízí pohár, občas falický pohár, často v doprovodu svých ctitelek, mainad, zatímco jeho ctitel se nazývá bakchos. Bakchos je také jedno ze jmen Dionýsových. Jindy má Dionýsos v ruce obřadní hůl, thyrsos, do světa vyráží na panterovi. Občas se vedly debaty o tom, odkud přišel do Řecka, ale to je nejspíš omyl založený skutečností, že jednou z Dionýsových základních vlastností je, že je „bůh přicházející“ znenadání. Je to vlastnost tohoto typu božství, spíše než pobídka k hledání historického původu někde mimo Řecko. Vyprávění o Dionýsově narození patří do Théb v Boiótii a ke Kórycké jeskyni nad Delfami. V základní verzi je pohrobkem thébské princezny Semelé, s níž se Zeus spojil v podobě blesku, takže ji zpopelnil hned v okamžiku Dionýsova početí, z čehož povstaly mnohé komplikace s Dionýsovým narozením i výchovou. Donosil ho Zeus a výchovu dítěte svěřil Hermovi a ten věčně opilému Silénovi.

Dionýsos je „duch vína“, latinsky pak spiritus vinni. Víno je jeho krev. Je také bohem falickým. Dionýsos je vládcem a snad jedním ze zdrojů časných proměn (analogicky s panenskou a odtažitou Artemidou, paní přirozenosti), zdrojem vášní a plození, radostí i tragické smrti. Byl rozsápán Títány, ale Apollón sestavil jeho tělo a pohřbil je v Delfách pod svým chrámem, čímž umožnil opětovný Dionýsův příchod. Dionýsos přichází a zve člověka, aby se s ním ztotožnil. Dionýsův ctitel se sám stává Dionýsem, je jeho reprezentací. Proto je Dionýsos také patronem divadla, zvláště tragédie, kde herec reprezentuje postavu. Typicky dionysiakálním textem jsou Eurípidovy Bakchantky. Někdo se zdráhá Dionýsovi otevřít, aby si nezadal. Jiný se mu rád vydá, ale pak ho překvapí Dionýsův nárok: ztotožnění znamená také rozsápání, sparagmos. Hérakleitos říká (B 15):
„Kdyby to nebylo Dionýsovi, pro kterého konají průvod a zpívají píseň pro pohlaví, zaměstnávali by se nanejvýš nestydatými věcmi; Hádés a Dionýsos je však tentýž, kterému šílí a běsní.“

Mezi Dionýsova oblíbená místa kupodivu patří i některé ostrovy, zvláště Naxos, viz Dionýsova svatyně v Yria. Přitom nemá zrovna dobré vztahy s Poseidónem, vládcem moří, vždyť právě o Naxos s ním soupeřil. Přesto se Dionýsos dokázal slavně prosadit také a právě na moři, viz exkurz Dionýsova plavba. Ostatně, námořníci mezi ctiteli Dionýsa většinou nechybí.

 Souvisle číst: v typickém případě exkurz Dionýsova plavba, exkurz Homérský hymnus na Dionýsa, exkurz Dionýsos připlouvá
 Zpátky na obsah podkapitoly Chóra Naxijských
 Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY