Filosofie a věda: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „ Stránka se připravuje Filosofie vznikla v Řecku, i když asi nejen tam, ale ve stejné době taky v Indii a v Číně, aniž by se jednalo o vzájemn…“) |
|||
| (Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | zkorigováno, vložit fotky | |
| − | Filosofie vznikla v Řecku, i když asi nejen tam, ale ve stejné době taky v Indii a v Číně, aniž by se jednalo o vzájemné vlivy. A to, co v Evropě obvykle za filosofii považujeme, se ustavilo vícenásobnou proměnou právě té tradice, která se odvíjí od řecké filosofie – a stále se k ní obrací jako ke svému inspiračnímu zdroji. | + | Filosofie [[Vznik řecké filosofie|vznikla v Řecku]], i když asi nejen tam, ale ve stejné době taky v Indii a v Číně, aniž by se jednalo o vzájemné vlivy. A to, co v Evropě obvykle [[Termín „filosofie“|za filosofii považujeme]], se ustavilo vícenásobnou proměnou právě té tradice, která se odvíjí od řecké filosofie – a stále se k ní obrací jako ke svému inspiračnímu zdroji. |
| − | Filosofie nás bude stále provázet jako jeden z nástrojů, s jejichž pomocí můžeme podávat svědectví o místech a myšlenkách, které potkáme. Ba co víc, na některých místech bude leckteré filosofické téma právě tím, co tam potkáme, za čím se tam vypravíme. (Jako kdyby zde reálně platila ona známá vyprávěnka o charterovém letadlu s koupacími turisty, které neplánovaně přistane na malém letišti někde v Řecku. Všichni jsou živí a zdraví, leč po delším čase ztratí trpělivost a snaží se zjistit, co se děje. Pozornost jim ovšem věnuje pouze místní děda, který tam někde ve stínu pije kafe. Překotně se ho ptají: „Kde to jsme? Proč jsme tady? Kam se odtud dostaneme?“ Děda se dlouze zamyslí a odpoví: „Takovéto otázky si v naší zemi klademe už tři tisíce let.“) | + | Filosofie nás bude stále provázet jako jeden z nástrojů, s jejichž pomocí můžeme podávat svědectví o místech a myšlenkách, které potkáme. Ba co víc, na některých místech bude leckteré filosofické téma právě tím, co tam potkáme, za čím se tam vypravíme.<br /> |
| + | (Jako kdyby zde reálně platila ona známá vyprávěnka o charterovém letadlu s koupacími turisty, které neplánovaně přistane na malém letišti někde v Řecku. Všichni jsou živí a zdraví, leč po delším čase ztratí trpělivost a snaží se zjistit, co se děje. Pozornost jim ovšem věnuje pouze místní děda, který tam někde ve stínu pije kafe. Překotně se ho ptají: „Kde to jsme? Proč jsme tady? Kam se odtud dostaneme?“ Děda se dlouze zamyslí a odpoví: „Takovéto otázky si v naší zemi klademe už tři tisíce let.“) | ||
| − | Nebudeme zde resumovat dějiny řecké filosofie a vědy, tím se zabýváme jinde. Před výpravou za místy a tématy filosofování nabízíme schematické info Schéma odnoží řecké filosofie, kterým chceme ukázat, jakým způsobem je filosofování v Evropě i v jejím poměrně širokém okolí závislé na svém řeckém kořeni. K pochopení filosofie i ostatní literatury ovšem patří také představa o | + | Nebudeme zde resumovat dějiny řecké filosofie a vědy, tím se zabýváme jinde. Před výpravou za místy a tématy filosofování nabízíme schematické info Schéma odnoží řecké filosofie, kterým chceme ukázat, jakým způsobem je filosofování v Evropě i v jejím poměrně širokém okolí závislé na svém řeckém kořeni. K pochopení filosofie i ostatní literatury ovšem patří také představa o jejím žánru a kulturním kontextu, k tomu viz info [[Vznik a zachování antických spisů]]. |
| − | |||
| − | + | Podobně je tomu s jednotlivými vědními obory. Některé jsou snad i starší než filosofie, třeba astronomie, kterou Řekové nejprve přejímali od Babyloňanů. Jiné vznikají ve stejné době jako filosofie: geografie, historie. Mnohé vědní obory jsou v zárodečných podobách s filosofií spojené: fyzika, meteorologie, řecky proměněná astronomie, lékařství. Mnohdy to není jenom díky nedostatečnému rozlišování mladých oborů, ale tím, že přírodovědná témata jsou sama výtečnými zdroji filosofování, jsou to zdroje inspirace i příklady, jejichž pomocí se filosofická myšlenka představuje. Další obory vznikají vzápětí, např. matematika. | |
| − | + | Mnohdy však považujeme za prastaré něco, co je poměrně pozdním výdobytkem, navíc vázaným jenom na některé školy. Tak si třeba mnoho lidi myslí, že představa o čtyřech (nebo pěti) živlech čili prvcích je archaická, ač je dílem až klasické doby. Podobně je tomu s rozlišením nadlunární a podlunární sféry nebo s rozlišováním mezi duší a tělem. Z těchto hledisek je naše novodobé myšlení vlastně bližší archaické představě jednotného světa, na nové úrovni a jinými prostředky se k ní vrací a rozvíjí ji. | |
| − | [[ | + | (Viz texty [[Předsokratici|předsokratiků]] na mém webu [http://www.fysis.cz/presokratici/vstup/3DK.htm] nebo na [http://www.presokratici.cz].) |
| − | [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]] | + | (Viz také historka [[Skutečnost dojmů a faktů]].) |
| + | <br clear=all> | ||
| + | |||
| + | Souvisle číst: info [[Schéma odnoží řecké filosofie]], info [[Vznik a zachování antických spisů]] nebo rovnou [[Úskalí tradice a lidové slovesnosti]] | ||
| + | |||
| + | Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]] | ||
Aktuální verze z 3. 1. 2018, 10:54
zkorigováno, vložit fotky
Filosofie vznikla v Řecku, i když asi nejen tam, ale ve stejné době taky v Indii a v Číně, aniž by se jednalo o vzájemné vlivy. A to, co v Evropě obvykle za filosofii považujeme, se ustavilo vícenásobnou proměnou právě té tradice, která se odvíjí od řecké filosofie – a stále se k ní obrací jako ke svému inspiračnímu zdroji.
Filosofie nás bude stále provázet jako jeden z nástrojů, s jejichž pomocí můžeme podávat svědectví o místech a myšlenkách, které potkáme. Ba co víc, na některých místech bude leckteré filosofické téma právě tím, co tam potkáme, za čím se tam vypravíme.
(Jako kdyby zde reálně platila ona známá vyprávěnka o charterovém letadlu s koupacími turisty, které neplánovaně přistane na malém letišti někde v Řecku. Všichni jsou živí a zdraví, leč po delším čase ztratí trpělivost a snaží se zjistit, co se děje. Pozornost jim ovšem věnuje pouze místní děda, který tam někde ve stínu pije kafe. Překotně se ho ptají: „Kde to jsme? Proč jsme tady? Kam se odtud dostaneme?“ Děda se dlouze zamyslí a odpoví: „Takovéto otázky si v naší zemi klademe už tři tisíce let.“)
Nebudeme zde resumovat dějiny řecké filosofie a vědy, tím se zabýváme jinde. Před výpravou za místy a tématy filosofování nabízíme schematické info Schéma odnoží řecké filosofie, kterým chceme ukázat, jakým způsobem je filosofování v Evropě i v jejím poměrně širokém okolí závislé na svém řeckém kořeni. K pochopení filosofie i ostatní literatury ovšem patří také představa o jejím žánru a kulturním kontextu, k tomu viz info Vznik a zachování antických spisů.
Podobně je tomu s jednotlivými vědními obory. Některé jsou snad i starší než filosofie, třeba astronomie, kterou Řekové nejprve přejímali od Babyloňanů. Jiné vznikají ve stejné době jako filosofie: geografie, historie. Mnohé vědní obory jsou v zárodečných podobách s filosofií spojené: fyzika, meteorologie, řecky proměněná astronomie, lékařství. Mnohdy to není jenom díky nedostatečnému rozlišování mladých oborů, ale tím, že přírodovědná témata jsou sama výtečnými zdroji filosofování, jsou to zdroje inspirace i příklady, jejichž pomocí se filosofická myšlenka představuje. Další obory vznikají vzápětí, např. matematika.
Mnohdy však považujeme za prastaré něco, co je poměrně pozdním výdobytkem, navíc vázaným jenom na některé školy. Tak si třeba mnoho lidi myslí, že představa o čtyřech (nebo pěti) živlech čili prvcích je archaická, ač je dílem až klasické doby. Podobně je tomu s rozlišením nadlunární a podlunární sféry nebo s rozlišováním mezi duší a tělem. Z těchto hledisek je naše novodobé myšlení vlastně bližší archaické představě jednotného světa, na nové úrovni a jinými prostředky se k ní vrací a rozvíjí ji.
(Viz texty předsokratiků na mém webu [1] nebo na [2].)
(Viz také historka Skutečnost dojmů a faktů.)
Souvisle číst: info Schéma odnoží řecké filosofie, info Vznik a zachování antických spisů nebo rovnou Úskalí tradice a lidové slovesnosti
Zpátky na ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU
