Sifnijské pamětihodnosti mimo Sifnos: Porovnání verzí
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | [[File: Mykmm201.jpg|thumb| | + | [[File: Mykmm201.jpg|thumb|192 px|left|Oslí váza v orientalizujícím stylu, patrně ze Sifnu, 700-650 před n. l. Archeologické muzeum na Mykonu.]] |
− | [[File: 0007MAN-Herma.jpg|thumb| | + | [[File: 0007MAN-Herma.jpg|thumb|128 px|right|Ithyfalická hermovka Herma ze Sifnu, kolem 520 před n. l. Národní archeologické muzeum v Athénách, N 3728.]] |
− | Sifnijské výtvory se zatoulaly po světě zčásti už v antice, zčásti pak praxí novodoběho muzejnictví. Například váza ze Sifnu vystavovaná v Archeologickém muzeu na Mykonu je pěknou ukázkou kykladského orientalizujícího stylu první poloviny 7. století před n. l. Je na ní vymalovaný osel, stojící mezi vysokou vegetací a geometrickými symboly (foto). | + | Sifnijské výtvory se zatoulaly po světě zčásti už v antice, zčásti pak praxí novodoběho muzejnictví. |
+ | <br /> | ||
+ | |||
+ | Například váza ze Sifnu vystavovaná v Archeologickém muzeu na Mykonu je pěknou ukázkou kykladského orientalizujícího stylu první poloviny 7. století před n. l. Je na ní vymalovaný osel, stojící mezi vysokou vegetací a geometrickými symboly (foto). | ||
+ | <br /> | ||
Poněkud kuriózní je hermovka Herma ze Sifnu z řecké archaické doby, kterou vystavuje Národní archeologické muzeum v Athénách. Pro pozdější dobu nezvykle totiž zobrazuje boha jako ithyfalického (foto), zatímco ve starší době jsou takováto zobrazení obvyklejší. Je z ostrovního mramoru, z doby kolem roku 520 před n. l. | Poněkud kuriózní je hermovka Herma ze Sifnu z řecké archaické doby, kterou vystavuje Národní archeologické muzeum v Athénách. Pro pozdější dobu nezvykle totiž zobrazuje boha jako ithyfalického (foto), zatímco ve starší době jsou takováto zobrazení obvyklejší. Je z ostrovního mramoru, z doby kolem roku 520 před n. l. | ||
+ | <br /> | ||
+ | <br /> | ||
Nejvýznamnější zachovanou sifnijskou památkou, a to nejen mimo ostrov, je ovšem Pokladnice Sifnijských v Delfách. Hned se k ní dostaneme. | Nejvýznamnější zachovanou sifnijskou památkou, a to nejen mimo ostrov, je ovšem Pokladnice Sifnijských v Delfách. Hned se k ní dostaneme. | ||
+ | <br /> | ||
+ | <br /> | ||
Pokračovat v souvislém čtení: [[Pokladnice Sifnijských v Delfách]] | Pokračovat v souvislém čtení: [[Pokladnice Sifnijských v Delfách]] | ||
[[SIFNOS]] | [[SIFNOS]] |
Verze z 6. 3. 2017, 20:18
Sifnijské výtvory se zatoulaly po světě zčásti už v antice, zčásti pak praxí novodoběho muzejnictví.
Například váza ze Sifnu vystavovaná v Archeologickém muzeu na Mykonu je pěknou ukázkou kykladského orientalizujícího stylu první poloviny 7. století před n. l. Je na ní vymalovaný osel, stojící mezi vysokou vegetací a geometrickými symboly (foto).
Poněkud kuriózní je hermovka Herma ze Sifnu z řecké archaické doby, kterou vystavuje Národní archeologické muzeum v Athénách. Pro pozdější dobu nezvykle totiž zobrazuje boha jako ithyfalického (foto), zatímco ve starší době jsou takováto zobrazení obvyklejší. Je z ostrovního mramoru, z doby kolem roku 520 před n. l.
Nejvýznamnější zachovanou sifnijskou památkou, a to nejen mimo ostrov, je ovšem Pokladnice Sifnijských v Delfách. Hned se k ní dostaneme.
Pokračovat v souvislém čtení: Pokladnice Sifnijských v Delfách