Jezero narození: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | zkorigováno, vložit fotky | |
| − | Jezero na Délu bylo posvátné místo par excellence. Jeho vysušení roku 1925, prý ze strachu před malárií, je tedy podobného řádu, jako vyschnutí většiny antických posvátných pramenů, většinou už v závěru antiky, snad skoro všech vyjma Kastalského pramene v Delfách (a krom pramene v | + | Jezero na Délu bylo posvátné místo ''par excellence''. Jeho vysušení, ke kterému přistoupili francouzští archeologové roku 1925, prý ze strachu před malárií, je tedy podobného řádu, jako vyschnutí většiny antických posvátných pramenů, většinou už v závěru antiky, snad skoro všech vyjma Kastalského pramene v Delfách (a krom pramene v Ag. Georgios na Amorgu). Na fotografii z roku 1919 je okrouhlé jezero ještě dobře patrné. |
| − | + | Teď se místo, kde bylo jezero, jasně pozná podle tamaryšků. Zelená plocha je přibližně kruh, také antičtí autoři popisují jezero jako „okrouhlé“. Palma uprostřed je vidět z dálky. Vysazením palmy francouzští archeologové kompenzovali vysušení jezera. Z hlediska muzeální nomenklatury sice palma není původní, zato není ani pouhou kopií, protože je živá. | |
Tady porodila bohyně Létó své „krásné děti“, Apollóna a Artemidu. Létó prý při porodu „objala pažemi palmu“ (''Homérský hymnus na Apollóna'', verš 117). Palma je pak tradičně spojena s Apollónem na Délu, výhonek palmy značí přítomnost boha. | Tady porodila bohyně Létó své „krásné děti“, Apollóna a Artemidu. Létó prý při porodu „objala pažemi palmu“ (''Homérský hymnus na Apollóna'', verš 117). Palma je pak tradičně spojena s Apollónem na Délu, výhonek palmy značí přítomnost boha. | ||
| − | Na Délu se mluví hlavně o Apollónově narození, jako kdyby se Artemis málem ani nemusela rodit. Apollón je bratrem (dvojčetem) Artemidy, v řadě ohledů je mužskou analogií této bohyně. Oba dobře a rádi střílejí z luku, oba milují hory, oba mají dost chladný vztah k sexu: Artemis se mu vyhýbá, je panenskou | + | Na Délu se mluví hlavně o Apollónově narození, jako kdyby se Artemis málem ani nemusela rodit. Apollón je bratrem (dvojčetem) Artemidy, v řadě ohledů je mužskou analogií této bohyně. Oba dobře a rádi střílejí z luku, oba milují hory, oba mají dost chladný vztah k sexu: Artemis se mu vyhýbá, je panenskou matkou přirozenosti, zatímco Apollónovy lásky jsou vesměs nešťastné, viz exkurz [[Apollón a Hyakinthos]]. Apollón je také bratrem Dionýsa, s nímž tvoří komplementárně se doplňující bratrský pár, viz exkurz [[Apollón a Dionýsos]]. Spolu s ním a Hermem patří mezi „mladé bohy“, viz info [[Mladí bohové]]. Spolu s nimi a také s Athénou patří mezi bohy „nově příchozí“ na Olymp. Ti se, společně s dávnou bohyní Afrodítou (na rozdíl od většiny ostatních bohů), rádi baví s lidmi. Každý z nich po svém. Apollón tak činí jako věštec, lékař, estét a milovník přesné harmonie, prototyp kúra – viz info [[Kúros]]. |
| − | |||
<br /> | <br /> | ||
Souvisle číst: [[Oslava Apollónova narození]] | Souvisle číst: [[Oslava Apollónova narození]] | ||
| − | [[Posvátnou cestou]] | + | Zpátky na obsah podkapitoly [[Posvátnou cestou]] |
| − | [[DÉLOS]] | + | Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]] |
| − | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na | + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] |
Verze z 13. 12. 2017, 22:51
zkorigováno, vložit fotky
Jezero na Délu bylo posvátné místo par excellence. Jeho vysušení, ke kterému přistoupili francouzští archeologové roku 1925, prý ze strachu před malárií, je tedy podobného řádu, jako vyschnutí většiny antických posvátných pramenů, většinou už v závěru antiky, snad skoro všech vyjma Kastalského pramene v Delfách (a krom pramene v Ag. Georgios na Amorgu). Na fotografii z roku 1919 je okrouhlé jezero ještě dobře patrné.
Teď se místo, kde bylo jezero, jasně pozná podle tamaryšků. Zelená plocha je přibližně kruh, také antičtí autoři popisují jezero jako „okrouhlé“. Palma uprostřed je vidět z dálky. Vysazením palmy francouzští archeologové kompenzovali vysušení jezera. Z hlediska muzeální nomenklatury sice palma není původní, zato není ani pouhou kopií, protože je živá.
Tady porodila bohyně Létó své „krásné děti“, Apollóna a Artemidu. Létó prý při porodu „objala pažemi palmu“ (Homérský hymnus na Apollóna, verš 117). Palma je pak tradičně spojena s Apollónem na Délu, výhonek palmy značí přítomnost boha.
Na Délu se mluví hlavně o Apollónově narození, jako kdyby se Artemis málem ani nemusela rodit. Apollón je bratrem (dvojčetem) Artemidy, v řadě ohledů je mužskou analogií této bohyně. Oba dobře a rádi střílejí z luku, oba milují hory, oba mají dost chladný vztah k sexu: Artemis se mu vyhýbá, je panenskou matkou přirozenosti, zatímco Apollónovy lásky jsou vesměs nešťastné, viz exkurz Apollón a Hyakinthos. Apollón je také bratrem Dionýsa, s nímž tvoří komplementárně se doplňující bratrský pár, viz exkurz Apollón a Dionýsos. Spolu s ním a Hermem patří mezi „mladé bohy“, viz info Mladí bohové. Spolu s nimi a také s Athénou patří mezi bohy „nově příchozí“ na Olymp. Ti se, společně s dávnou bohyní Afrodítou (na rozdíl od většiny ostatních bohů), rádi baví s lidmi. Každý z nich po svém. Apollón tak činí jako věštec, lékař, estét a milovník přesné harmonie, prototyp kúra – viz info Kúros.
Souvisle číst: Oslava Apollónova narození
Zpátky na obsah podkapitoly Posvátnou cestou
Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
