Kolosální kúros z Naxu: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 1: Řádka 1:
  Stránka ve vývoji
 
 
 
[[File: Oikos Naxians base Colossus 30036.jpg|thumb|left|[[commons: File:Oikos Naxians base Colossus 30036.jpg|Vlevo Dům Naxijských, vpravo podstavec sochy.]] ]]
 
[[File: Oikos Naxians base Colossus 30036.jpg|thumb|left|[[commons: File:Oikos Naxians base Colossus 30036.jpg|Vlevo Dům Naxijských, vpravo podstavec sochy.]] ]]
 
[[File: Basis Colossus Delos 0502225x.jpg|thumb|[[commons: File:Basis Colossus Delos 0502225x.jpg|Podstavec naxijské kolosální sochy na Délu.]] ]]
 
[[File: Basis Colossus Delos 0502225x.jpg|thumb|[[commons: File:Basis Colossus Delos 0502225x.jpg|Podstavec naxijské kolosální sochy na Délu.]] ]]
Řádka 8: Řádka 6:
 
Vedle Domu naxijských leží, snad na původním místě, obří podstavec pro sochu kolosálního naxijského kúra. Ten pochází z 1. poloviny 6. století před n. l., různé prameny udávají výšku sochy na 11 až 15 metrů. Byla to tedy jedna z největších soch řecké archaické doby, a pokud jde o sochy z jednoho kusu kamene přemístěného na dálku, patří mezi největší sochy vůbec.
 
Vedle Domu naxijských leží, snad na původním místě, obří podstavec pro sochu kolosálního naxijského kúra. Ten pochází z 1. poloviny 6. století před n. l., různé prameny udávají výšku sochy na 11 až 15 metrů. Byla to tedy jedna z největších soch řecké archaické doby, a pokud jde o sochy z jednoho kusu kamene přemístěného na dálku, patří mezi největší sochy vůbec.
  
K nějakému poškození kolosální sochy došlo už v klasické době, podle Plútarcha roku 417 před n. l., ale tehdy to bryskně opravili a vyhotovili o tom na podstavec nápis. Později všechno zchátralo, roku 1673 nakreslil S. de Vries zříceniny Délu se zbytky archaické kolosální sochy už ve dvou velkých kusech. Než přišli archeologové, stačil kúros přijít ještě o hlavu a o stehna. V současné době leží zbytky těch dvou součástí zachycených de Vriesem, tedy záda a boky, blízko Artemidina chrámu. Fragment ruky je v místním muzeu na Délu, zatímco noha je prý v Britském muzeu, ale nevypátral jsem ji tam. Víc fotek je v oddílu alba. [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Delos_archaeological#Colossus_of_the_Naxians]
+
K nějakému poškození kolosální sochy došlo už v klasické době, podle Plútarcha roku 417 před n. l., ale tehdy to bryskně opravili a vyhotovili o tom na podstavec nápis. Později všechno zchátralo, roku 1673 nakreslil S. de Vries zříceniny Délu se zbytky archaické kolosální sochy už ve dvou velkých kusech. Než přišli archeologové, stačil kúros přijít ještě o hlavu a o stehna. V současné době leží zbytky těch dvou součástí zachycených Vriesem, tedy záda a boky, blízko Artemidina chrámu. Fragment ruky je v místním muzeu na Délu, zatímco [http://www.britishmuseum.org/research/collection_online/collection_object_details.aspx?objectId=459768&partId=1&searchText=stone+statue&object=22727&page=1 kousek nohy] je v Britském muzeu.
  
Z žalostných zbytků a ze starších svědectví poznáme, že největší naxijský kúros měl ozdobně spletené delší vlasy, byl poměrně štíhlý a nejspíš měl pásek, byť dost úzký. Je také možné, že tento veliký kúros představoval vlastně Apollóna, zpodobněného jako prototyp kúra.
+
Z žalostných zbytků a ze starších svědectví poznáme, že největší naxijský kúros měl ozdobně spletené delší vlasy, byl poměrně štíhlý a nejspíš měl pásek, byť dost úzký. Je také možné, že tento veliký kúros představoval vlastně Apollóna, zpodobněného jako prototyp kúra. Starý nápis však praví „Naxijští Apollónovi“, nikoli, že to je Apollón.
  
 
Tak jsme si prohlédli památky naxijské úcty k Apollónovi – nebo naxijských pokusů o hegemonii nad Délem v archaické době – a můžeme přejít o pár desítek metrů směrem k jezeru narození, k hlavním Apollónovým chrámům.
 
Tak jsme si prohlédli památky naxijské úcty k Apollónovi – nebo naxijských pokusů o hegemonii nad Délem v archaické době – a můžeme přejít o pár desítek metrů směrem k jezeru narození, k hlavním Apollónovým chrámům.
<br />
+
<br clear=all>
<br />
 
<br />
 
  
 
   Souvisle číst: [[Apollónův chrám Délských (Velký)]]
 
   Souvisle číst: [[Apollónův chrám Délských (Velký)]]
  
[[Posvátnou cestou]]
+
  Zpátky na obsah podkapitoly [[Posvátnou cestou]]
  
[[DÉLOS]]
+
  Zpátky na obsah kapitoly [[DÉLOS]]
  
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Délos a Kyklady]]
+
  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]
  
  

Verze z 13. 12. 2017, 16:38

Vedle Domu naxijských leží, snad na původním místě, obří podstavec pro sochu kolosálního naxijského kúra. Ten pochází z 1. poloviny 6. století před n. l., různé prameny udávají výšku sochy na 11 až 15 metrů. Byla to tedy jedna z největších soch řecké archaické doby, a pokud jde o sochy z jednoho kusu kamene přemístěného na dálku, patří mezi největší sochy vůbec.

K nějakému poškození kolosální sochy došlo už v klasické době, podle Plútarcha roku 417 před n. l., ale tehdy to bryskně opravili a vyhotovili o tom na podstavec nápis. Později všechno zchátralo, roku 1673 nakreslil S. de Vries zříceniny Délu se zbytky archaické kolosální sochy už ve dvou velkých kusech. Než přišli archeologové, stačil kúros přijít ještě o hlavu a o stehna. V současné době leží zbytky těch dvou součástí zachycených Vriesem, tedy záda a boky, blízko Artemidina chrámu. Fragment ruky je v místním muzeu na Délu, zatímco kousek nohy je v Britském muzeu.

Z žalostných zbytků a ze starších svědectví poznáme, že největší naxijský kúros měl ozdobně spletené delší vlasy, byl poměrně štíhlý a nejspíš měl pásek, byť dost úzký. Je také možné, že tento veliký kúros představoval vlastně Apollóna, zpodobněného jako prototyp kúra. Starý nápis však praví „Naxijští Apollónovi“, nikoli, že to je Apollón.

Tak jsme si prohlédli památky naxijské úcty k Apollónovi – nebo naxijských pokusů o hegemonii nad Délem v archaické době – a můžeme přejít o pár desítek metrů směrem k jezeru narození, k hlavním Apollónovým chrámům.

 Souvisle číst: Apollónův chrám Délských (Velký)
 Zpátky na obsah podkapitoly Posvátnou cestou
 Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY