Rhéneia: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
Takhle vypadá Rhéneia z přístavu na Délu, kde jinndy křišťálovou vodu právě zčeřil motor lodi Margarita. | Takhle vypadá Rhéneia z přístavu na Délu, kde jinndy křišťálovou vodu právě zčeřil motor lodi Margarita. | ||
| + | ==Nálezy z Rhéneie == | ||
| + | Acheologická věda je z velké části založena na vyhrabávání hrobů, takže přispěla Rhéneia do sbírek řadě muzeí. | ||
| − | + | V Britském muzeu skončil náhrobek atleta z pozdní klasické doby, v Národním archeologickém muzeu v Athénách zase funerální socha, stéla a náhrobek, vše z konce helénistické doby. | |
| − | + | ===Nálezy z hrobu kněžky Filó === | |
| − | Snad zajímavějších je pár věcí z Rhéneie, které vystavuje Archeologické muzeum Mykonské Chóry. Pocházejí z „hrobu IV“, lidsky řečeno: z hrobu Ísidiny kněžky Filó, asi až z římské doby. K její kněžské roli patřilo sistrum, tedy obřadní chrastítko, jehož rám a dráty na navlečení chrastících předmětů jsou z bronzu. Vypadá skoro stejně, jako podobné obřadní nástroje starší | + | Snad zajímavějších je pár věcí z Rhéneie, které vystavuje Archeologické muzeum Mykonské Chóry. Pocházejí z „hrobu IV“, lidsky řečeno: z hrobu Ísidiny kněžky Filó, asi až z římské doby. K její kněžské roli patřilo sistrum, tedy obřadní chrastítko, jehož rám a dráty na navlečení chrastících předmětů jsou z bronzu. Vypadá skoro stejně, jako podobné obřadní nástroje starší o tisíce let. Do hrobu jí dali taky římské sklo a šperky. |
Souvisle číst: [[MYKONOS]] | Souvisle číst: [[MYKONOS]] | ||
Verze z 9. 4. 2017, 10:18
Stránka se připravuje
Ostrov Rhéneia (῾Ρήνεια, v archaické době Rhénaia – ῾Ρήναιά, později také Rhenea, Rinia) je plný antických hrobů, nic jiného tam prý není. Athéňané tam totiž v zimě 426/425 před n. l. přestěhovali snad všechny hroby z Délu. Viz Neumírat, nerodit!, viz také exkurz Thúkýdidés III, 104, 1-6. Na čas prý ostrov ovládnul i Polykratés ze Samu a říká se, že jej přivázal řetězem k Délu! Takový nápad je hoden slávy mocnáře, zvláště pokud by tak činil vlastnoručně. Teď se na Rhéneiu skoro nedá dostat, jen z dálky jsou vidět zbytky dávných pohřebišť.
Rhéneia ovšem nebyla vždycky jen hrobovou poustinou, tou se stala až jako stín postupujícího důrazu na mimočasovost v řeckém pojetí posvátnosti Délu. V rané době bronzové tam prý bylo nějaké menší starokykladské sídlo, možná i dvě. Ostatně, Rhéneia je větší než Délos.
Takhle vypadá Rhéneia z přístavu na Délu, kde jinndy křišťálovou vodu právě zčeřil motor lodi Margarita.
Nálezy z Rhéneie
Acheologická věda je z velké části založena na vyhrabávání hrobů, takže přispěla Rhéneia do sbírek řadě muzeí.
V Britském muzeu skončil náhrobek atleta z pozdní klasické doby, v Národním archeologickém muzeu v Athénách zase funerální socha, stéla a náhrobek, vše z konce helénistické doby.
Nálezy z hrobu kněžky Filó
Snad zajímavějších je pár věcí z Rhéneie, které vystavuje Archeologické muzeum Mykonské Chóry. Pocházejí z „hrobu IV“, lidsky řečeno: z hrobu Ísidiny kněžky Filó, asi až z římské doby. K její kněžské roli patřilo sistrum, tedy obřadní chrastítko, jehož rám a dráty na navlečení chrastících předmětů jsou z bronzu. Vypadá skoro stejně, jako podobné obřadní nástroje starší o tisíce let. Do hrobu jí dali taky římské sklo a šperky.
Souvisle číst: MYKONOS
