Rhéneia: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
Stránka se připravuje | Stránka se připravuje | ||
| − | Ostrov Rhéneia (῾Ρήνεια, v archaické době Rhénaia – ῾Ρήναιά, později také Rhenea, Rinia) je plný antických hrobů, nic jiného tam prý není. Athéňané tam totiž v zimě 426/425 před n. l. přestěhovali snad všechny hroby z Délu. Viz [[Neumírat, nerodit!]], viz také exkurz [[ | + | Ostrov Rhéneia (῾Ρήνεια, v archaické době Rhénaia – ῾Ρήναιά, později také Rhenea, Rinia) je plný antických hrobů, nic jiného tam prý není. Athéňané tam totiž v zimě 426/425 před n. l. přestěhovali snad všechny hroby z Délu. Viz [[Neumírat, nerodit!]], viz také exkurz [[Thúkýdidés III, 104, 1-6]]. Na čas prý ostrov ovládnul i Polykratés ze Samu a říká se, že jej přivázal řetězem k Délu! Takový nápad je hoden slávy mocnáře, zvláště pokud by tak činil vlastnoručně. Teď se na Rhéneiu skoro nedá dostat, jen z dálky jsou vidět zbytky dávných pohřebišť. |
Rhéneia ovšem nebyla vždycky jen hrobovou poustinou, tou se stala až jako stín postupujícího důrazu na mimočasovost v řeckém pojetí posvátnosti Délu. V rané době bronzové tam prý bylo nějaké menší starokykladské sídlo, možná i dvě. Ostatně, Rhéneia je větší než Délos. | Rhéneia ovšem nebyla vždycky jen hrobovou poustinou, tou se stala až jako stín postupujícího důrazu na mimočasovost v řeckém pojetí posvátnosti Délu. V rané době bronzové tam prý bylo nějaké menší starokykladské sídlo, možná i dvě. Ostatně, Rhéneia je větší než Délos. | ||
Verze z 9. 4. 2017, 10:03
Stránka se připravuje
Ostrov Rhéneia (῾Ρήνεια, v archaické době Rhénaia – ῾Ρήναιά, později také Rhenea, Rinia) je plný antických hrobů, nic jiného tam prý není. Athéňané tam totiž v zimě 426/425 před n. l. přestěhovali snad všechny hroby z Délu. Viz Neumírat, nerodit!, viz také exkurz Thúkýdidés III, 104, 1-6. Na čas prý ostrov ovládnul i Polykratés ze Samu a říká se, že jej přivázal řetězem k Délu! Takový nápad je hoden slávy mocnáře, zvláště pokud by tak činil vlastnoručně. Teď se na Rhéneiu skoro nedá dostat, jen z dálky jsou vidět zbytky dávných pohřebišť.
Rhéneia ovšem nebyla vždycky jen hrobovou poustinou, tou se stala až jako stín postupujícího důrazu na mimočasovost v řeckém pojetí posvátnosti Délu. V rané době bronzové tam prý bylo nějaké menší starokykladské sídlo, možná i dvě. Ostatně, Rhéneia je větší než Délos.
Takhle vypadá Rhéneia z přístavu na Délu, kde jinndy křišťálovou vodu právě zčeřil motor lodi Margarita.
Jelikož je archeologická věda z velké části zaměřena na vyhrabávání hrobů, přispěla řadě muzeí také tím, co patřilo hrobům na ostrově Rhéneia. V Britském muzeu skončil náhrobek atleta z pozdní klasické doby, v Athénách zase funerální socha, stéla a náhrobek, vše z konce helénistické doby.
Snad zajímavějších je pár věcí z Rhéneie, které vystavuje Archeologické muzeum Mykonské Chóry. Pocházejí z „hrobu IV“, lidsky řečeno: z hrobu Ísidiny kněžky Filó, asi až z římské doby. K její kněžské roli patřilo sistrum, tedy obřadní chrastítko, jehož rám a dráty na navlečení chrastících předmětů jsou z bronzu. Vypadá skoro stejně, jako podobné obřadní nástroje starší přinejmenším o tisíc let. Do hrobu jí dali taky římské sklo a šperky.
Souvisle číst: MYKONOS
