Afrodíté z Mélu: Porovnání verzí
Řádka 8: | Řádka 8: | ||
Vystavuje ji muzeum v [[Louvre|Louvru]], které už v době krátce po nálezu odstranilo původní podstavec a nejspíš i ruce, aby se mohlo říkat, že jde o dílo Praxitelovo. Zpodobnění totiž navazuje na paxitelovský typ ''Afrodíté anadyomené'', tedy „oblékající se Afrodíty“, patrně po vynoření se z moře v blízkosti Kypru nebo Rhodu. | Vystavuje ji muzeum v [[Louvre|Louvru]], které už v době krátce po nálezu odstranilo původní podstavec a nejspíš i ruce, aby se mohlo říkat, že jde o dílo Praxitelovo. Zpodobnění totiž navazuje na paxitelovský typ ''Afrodíté anadyomené'', tedy „oblékající se Afrodíty“, patrně po vynoření se z moře v blízkosti Kypru nebo Rhodu. | ||
− | + | ||
− | + | Tak pokusem o podfuk vzniklo dílo zajímavější než původní, torzo je znakem. | |
Pokračovat v souvislém čtení: [[Ozvěny Afrodíty z Mélu|její ozvěny]] nebo rovnou [[Profitis Ilias na Mélu|Profitis Ilias]] | Pokračovat v souvislém čtení: [[Ozvěny Afrodíty z Mélu|její ozvěny]] nebo rovnou [[Profitis Ilias na Mélu|Profitis Ilias]] |
Verze z 14. 3. 2017, 12:59
Stránka ve vývoji
Afrodíté z Mélu - častěji označovaná jako Venuše z Mélu (Venus de Milo) - je socha převelice slavná.
V jejím dávném úkrytu ji roku 1820 našel jeden sedlák z Trypiti na Mélu, čímž spustil lavinu dost zvláštních událostí.
Sochu vytvořil v letech 130 až 100 před n. l. z několika bloků parského mramoru helénistický sochař Alexandros z Antiochie. Je mírně nadživotní a chybí jí ruce, což jí (alespoň v mých očích) svědčí, neboť takto je symbolem a ne kýčem.
Vystavuje ji muzeum v Louvru, které už v době krátce po nálezu odstranilo původní podstavec a nejspíš i ruce, aby se mohlo říkat, že jde o dílo Praxitelovo. Zpodobnění totiž navazuje na paxitelovský typ Afrodíté anadyomené, tedy „oblékající se Afrodíty“, patrně po vynoření se z moře v blízkosti Kypru nebo Rhodu.
Tak pokusem o podfuk vzniklo dílo zajímavější než původní, torzo je znakem.
Pokračovat v souvislém čtení: její ozvěny nebo rovnou Profitis Ilias