Antická věštírna v klášteře Ag. Georgios: Porovnání verzí

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
  zkorigováno, vložit fotky
+
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis, Amorgos, 180297.jpg|thumb|left|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis, Amorgos, 180297.jpg|Klášter Ag. Georgios Valsamitis na Amorgu.]] ]]
  
Klášter Agios Georgios Valsamitis (Barsamitis) na Amorgu zahrnuje patrně nejdéle fungující antickou věštírnu. Věštilo se z vody nabrané z věštného pramene, byla to jednoduchá forma hydromantie. Věštírnu nechal roku 1958 zabetonovat nějaký zpupný „mocný“ (ischyros), prý ale nešlo o akci církve! V betonu, který teď tvoří podlahu, ještě pro jistotu udělal kříž. Do té doby se věštilo z barvy odlesku nabrané vody. Věštila jeptiška, v rámci jednoduchého obřadu. Šlo pouze o věštění typu ANO / NE. Případně: souhlas / varování. Čistý lesk vody znamenal souhlas, nějaké chyby v lesku a zvláště červený odlesk (nikoli snad sama barva vody) znamenal NE nebo varování. Věštit si tu nechávali hlavně námořníci, nejčastěji prý ve věci svatby, někdy šlo také o prodeje a nákupy domů a lodí.
+
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis Amorogos 091287.jpg|thumb|right|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis Amorogos 091287.jpg|Klášter Ag. Georgios Valsamitis na Amorgu.]] ]]
  
Klášter najdeme ve svahu za Chórou, je od něj vidět také Katapola dole, i když není u cesty k přístavu, ale spíš směrem k archeologického areálu [[Mínoa (Amorgos)|Mínoa]]. Je dokonce dobře možné, že v antice nebo i dříve mělo toto místo k pahorku Mínoa nějaký vztah. Věštírna kousek stranou od centra představuje celkem obvyklou stratigrafii.
+
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis, Amorgos, 180300.jpg|thumb|left|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis, Amorgos, 180300.jpg|Klášzter s kostelem Ag. Georgios Valsamitis.]] ]]
  
Zasvěcení kostela je zdůvodněné legendou o zázračném nalezení ikony svatého Jiří (Ag. Georgios) „v křoví“, snad někdy v ranějším středověku. Do nedávné doby tady fungoval ženský pravoslavný klášter, podléhající jurisdikci slavného kláštera [[Klášter Panagia Chozoviotissa|Panagia Chozoviotissa]]. Zůstalo tu pěkně opečované poutní místo.
+
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis 091304.jpg|thumb|right|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis 091304.jpg|Zázemí pro poutníky vedle klášterního kostela. Vpravo je vchod do kostela, přistavěný v 17. století.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis new spring 091290.jpg|thumb|left|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis new spring 091290.jpg|Uvnitř kostela si hned na kraji všimneme pramene, kudy asi odtékala voda z věštírny, zabetonování roku 1958 jej nezrušilo.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis interior church 091293.jpg|thumb|right|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis interior church 091293.jpg|Interiér kostela Ag. Georgios Varsamitis, přestavba ze 17. století. (Na úrovni věštírny stojí Vojtěch.)]] ]]
 +
 
 +
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis oracle 091294.jpg|thumb|left|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis oracle 091294.jpg|Bývalý věštebný pramen uvnitř klášterního kostela Ag. Georgios Valsamitis. Zabetonovaný a ještě označený křížem.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis oracle 091295.jpg|thumb|right|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis oracle 091295.jpg|Prostor věštírny uvnitř klášterního kostela Ag. Georgios Valsamitis na Amorgu.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis oracle votive gifts 20th c AD 091300.jpg|thumb|right|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis oracle votive gifts 20th c AD 091300.jpg|Votivní dary. Náramek je nejspíš bižuterie z 20. století, ale ten prsten je možná cenný (a možná taky ne).]] ]]
 +
 
 +
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis icon 091301.jpg|thumb|left|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis icon 091301.jpg|Iokna Ag. Georgios Valsamitis v kostele.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis, Amorgos, 180302.jpg|thumb|right|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis, Amorgos, 180302.jpg|Klášterní areál od pirátských staveb.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis pirates ruins, 180298.jpg|thumb|right|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis pirates ruins, 180298.jpg|Ruiny za a nad klášterem.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis, Amorgos, 18M1573.jpg|thumb|left|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis, Amorgos, 18M1573.jpg|Nové cedule.]] ]]
 +
 
 +
[[File:Moni Agios Georgios Varsamitis pirates ruins, 180301.jpg|thumb|right|[[commons: File: Moni Agios Georgios Varsamitis pirates ruins, 180301.jpg|Tady do roku 1949 vládli piráti a leprosarium bylo zrušeno ještě později.]] ]]
 +
 
 +
 
 +
Klášter stojí ve svahu, který od hřebene jižně od Chóry klesá směrem ke Katapole, značený chodníček od něj pokračuje kolem archeologického areálu [[Mínoa (Amorgos)|Minoa]] do [[Katapola|Katapoly]]. Je možné, že v antice nebo i dříve mělo toto místo k pahorku Minoa nějaký vztah. Věštírna kousek stranou od centra představuje celkem obvyklou stratigrafii.
 +
<br />
 +
<br />
 +
 
 +
Většinou nezbývá, než po hlavní silnici dojít na odbočku, která vede ke klášteru. Tam uvidíme šipku cesty č. 6 a brzy už i samotný klášter s věštírnou.
 +
<br />
 +
<br />
 +
 
 +
Zasvěcení kostela je zdůvodněné legendou o zázračném nalezení ikony svatého Jiří (Agios Georgios) „v křoví“, snad někdy v ranějším středověku. Do nedávné doby tady fungoval ženský pravoslavný klášter, podléhající jurisdikci slavného mužského kláštera [[Klášter Panagia Chozoviotissa|Panagia Chozoviotissa]]. Zůstalo tu pěkně opečované poutní místo.
 +
<br />
 +
<br />
 +
 
 +
Klášter Agios Georgios Valsamitis (Barsamitis) na Amorgu zahrnuje patrně nejdéle fungující antickou věštírnu. Věštilo se z vody nabrané z věštného pramene, byla to jednoduchá forma hydromantie. Věštírnu nechal roku 1958 zabetonovat nějaký zpupný „mocný“ (''ischyros''), prý ale nešlo o akci církve! V betonu, který teď tvoří podlahu, ještě pro jistotu udělal kříž. Do té doby se věštilo z barvy odlesku nabrané vody. Věštila jeptiška, v rámci jednoduchého obřadu. Šlo pouze o věštění typu ANO / NE. Případně: souhlas / varování. Čistý lesk vody znamenal souhlas, nějaké chyby v lesku a zvláště červený odlesk (nikoli snad sama barva vody) znamenal NE nebo varování. Věštit si tu nechávali hlavně námořníci, nejčastěji prý ve věci svatby, někdy šlo také o prodeje a nákupy domů a lodí.
 +
<br />
 +
<br />
  
 
Klášterní kostel pochází z 12. století, alespoň většina jeho zdí. Stojí ovšem na něčem mnohem starším, možná ho v průběhu středověku záměrně rozšířili tak, aby pojal i malou antickou věštírnu. Různé přístavky a samozřejmě nábytek jsou naopak novější. Pravá loď kostela je zvláštním způsobem rozčleněná a navazují na ni různé výklenky. Hned blízko vchodu je pramen, který prý však není věštebný, možná tudy vedl odtok toho věštebného, jak to leckde bývalo, kdo ví. Dál od vchodu je prostor věštírny, jejíž pramen je teď zabetonovaný, navíc s dost absurdně působícím křížem v betonu. Vpravo nad bývalým pramenem je jakási nika nejasného účelu, ve které leží skrovné votivní dary, bižuterie. Zbytky fresky uvnitř niky vypadají starší než na zdi nad ní.
 
Klášterní kostel pochází z 12. století, alespoň většina jeho zdí. Stojí ovšem na něčem mnohem starším, možná ho v průběhu středověku záměrně rozšířili tak, aby pojal i malou antickou věštírnu. Různé přístavky a samozřejmě nábytek jsou naopak novější. Pravá loď kostela je zvláštním způsobem rozčleněná a navazují na ni různé výklenky. Hned blízko vchodu je pramen, který prý však není věštebný, možná tudy vedl odtok toho věštebného, jak to leckde bývalo, kdo ví. Dál od vchodu je prostor věštírny, jejíž pramen je teď zabetonovaný, navíc s dost absurdně působícím křížem v betonu. Vpravo nad bývalým pramenem je jakási nika nejasného účelu, ve které leží skrovné votivní dary, bižuterie. Zbytky fresky uvnitř niky vypadají starší než na zdi nad ní.
 +
<br />
 +
<br />
  
 
V 19. století a ještě v první polovině 20. století prý byla pověst věštírny ohrožena domněnkou, že je v moci pirátů. Ti na Amorgu představovali vážný problém, neboť ostrov byl jakýmsi hraničním pomezím, kam příliš nedosahovala centrální moc státu. Bylo podezření, že piráti si vynucují nebo kupují výsledky věštění, a tím ovládají námořníky i sedláky na Amorgu a v okolí. V sousedství kláštera dokonce stálo jakési suchozemské útočiště pirátů.
 
V 19. století a ještě v první polovině 20. století prý byla pověst věštírny ohrožena domněnkou, že je v moci pirátů. Ti na Amorgu představovali vážný problém, neboť ostrov byl jakýmsi hraničním pomezím, kam příliš nedosahovala centrální moc státu. Bylo podezření, že piráti si vynucují nebo kupují výsledky věštění, a tím ovládají námořníky i sedláky na Amorgu a v okolí. V sousedství kláštera dokonce stálo jakési suchozemské útočiště pirátů.
 +
<br />
 +
<br />
  
Když věštebný pramen nezabetonovali představitelé církve, tak kdo a proč to udělal? To se můžeme jenom dohadovat. Ať to bylo jakkoli, časově to zapadá do soumraku antických lidových motivů v řeckém pravoslaví a v místních zvycích v průběhu dvacátých až padesátých let 20. století. Zdá se však, že si pramen našel novou cestu, že ho beton pouze svedl jinam. Je to možná jediná antická věštírna kromě Delf, jejíž pramen není vyschlý! Kdo ví, jestli se tady ještě pořád nevěští. Viz historka [[Věštírna a piráti]].
+
Když věštebný pramen nezabetonovali představitelé církve, tak kdo a proč to udělal? To se můžeme jenom dohadovat. Ať to bylo jakkoli, časově to zapadá do soumraku antických lidových motivů v řeckém pravoslaví a v místních zvycích v průběhu dvacátých až padesátých let 20. století. Zdá se však, že si pramen našel novou cestu, že ho beton pouze svedl jinam. Je to možná jediná antická věštírna kromě Delf, jejíž pramen není vyschlý! Kdo ví, jestli se tady ještě pořád nevěští. V září 2009 jsme se tu setkali s dědou, který zdejší věštění zažil, viz historka [[Věštírna a piráti]]. V září 2018 to už vypadalo pokročileji (turističtěji): Branku právě zamykala spěchající mladá paní s autem a odkazovala na rozpis návštěvních hodin.
 +
<br />
 +
<br />
 +
<br />
  
 
Na pozemku kláštera jsou také trosky pirátské nemocnice, dům leprosária – a pase se tu několik ovcí igoumena (představeného) kláštera Panagia Chozoviotissa.
 
Na pozemku kláštera jsou také trosky pirátské nemocnice, dům leprosária – a pase se tu několik ovcí igoumena (představeného) kláštera Panagia Chozoviotissa.
 +
<br />
 +
<br />
  
 
Víc fotek je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Varsamitis albu].
 
Víc fotek je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Varsamitis albu].
 
<br clear=all>
 
<br clear=all>
 +
<br />
 +
<br />
  
   Pokračovat v souvislém čtení: historka [[Věštírna a piráti]] nebo rovnou [[Mínoa (Amorgos)|Mínoa]]
+
   Pokračovat v souvislém čtení: historka [[Věštírna a piráti]] nebo [[Od věštírny do Katapole|Od věštírny do sedla Stavros Minoa]] nebo rovnou [[Mínoa (Amorgos)|'''Minoa''']]
  
 
   Zpátky na obsah kapitoly [[AMORGOS]]
 
   Zpátky na obsah kapitoly [[AMORGOS]]

Aktuální verze z 10. 3. 2019, 17:59


Klášter stojí ve svahu, který od hřebene jižně od Chóry klesá směrem ke Katapole, značený chodníček od něj pokračuje kolem archeologického areálu Minoa do Katapoly. Je možné, že v antice nebo i dříve mělo toto místo k pahorku Minoa nějaký vztah. Věštírna kousek stranou od centra představuje celkem obvyklou stratigrafii.

Většinou nezbývá, než po hlavní silnici dojít na odbočku, která vede ke klášteru. Tam uvidíme šipku cesty č. 6 a brzy už i samotný klášter s věštírnou.

Zasvěcení kostela je zdůvodněné legendou o zázračném nalezení ikony svatého Jiří (Agios Georgios) „v křoví“, snad někdy v ranějším středověku. Do nedávné doby tady fungoval ženský pravoslavný klášter, podléhající jurisdikci slavného mužského kláštera Panagia Chozoviotissa. Zůstalo tu pěkně opečované poutní místo.

Klášter Agios Georgios Valsamitis (Barsamitis) na Amorgu zahrnuje patrně nejdéle fungující antickou věštírnu. Věštilo se z vody nabrané z věštného pramene, byla to jednoduchá forma hydromantie. Věštírnu nechal roku 1958 zabetonovat nějaký zpupný „mocný“ (ischyros), prý ale nešlo o akci církve! V betonu, který teď tvoří podlahu, ještě pro jistotu udělal kříž. Do té doby se věštilo z barvy odlesku nabrané vody. Věštila jeptiška, v rámci jednoduchého obřadu. Šlo pouze o věštění typu ANO / NE. Případně: souhlas / varování. Čistý lesk vody znamenal souhlas, nějaké chyby v lesku a zvláště červený odlesk (nikoli snad sama barva vody) znamenal NE nebo varování. Věštit si tu nechávali hlavně námořníci, nejčastěji prý ve věci svatby, někdy šlo také o prodeje a nákupy domů a lodí.

Klášterní kostel pochází z 12. století, alespoň většina jeho zdí. Stojí ovšem na něčem mnohem starším, možná ho v průběhu středověku záměrně rozšířili tak, aby pojal i malou antickou věštírnu. Různé přístavky a samozřejmě nábytek jsou naopak novější. Pravá loď kostela je zvláštním způsobem rozčleněná a navazují na ni různé výklenky. Hned blízko vchodu je pramen, který prý však není věštebný, možná tudy vedl odtok toho věštebného, jak to leckde bývalo, kdo ví. Dál od vchodu je prostor věštírny, jejíž pramen je teď zabetonovaný, navíc s dost absurdně působícím křížem v betonu. Vpravo nad bývalým pramenem je jakási nika nejasného účelu, ve které leží skrovné votivní dary, bižuterie. Zbytky fresky uvnitř niky vypadají starší než na zdi nad ní.

V 19. století a ještě v první polovině 20. století prý byla pověst věštírny ohrožena domněnkou, že je v moci pirátů. Ti na Amorgu představovali vážný problém, neboť ostrov byl jakýmsi hraničním pomezím, kam příliš nedosahovala centrální moc státu. Bylo podezření, že piráti si vynucují nebo kupují výsledky věštění, a tím ovládají námořníky i sedláky na Amorgu a v okolí. V sousedství kláštera dokonce stálo jakési suchozemské útočiště pirátů.

Když věštebný pramen nezabetonovali představitelé církve, tak kdo a proč to udělal? To se můžeme jenom dohadovat. Ať to bylo jakkoli, časově to zapadá do soumraku antických lidových motivů v řeckém pravoslaví a v místních zvycích v průběhu dvacátých až padesátých let 20. století. Zdá se však, že si pramen našel novou cestu, že ho beton pouze svedl jinam. Je to možná jediná antická věštírna kromě Delf, jejíž pramen není vyschlý! Kdo ví, jestli se tady ještě pořád nevěští. V září 2009 jsme se tu setkali s dědou, který zdejší věštění zažil, viz historka Věštírna a piráti. V září 2018 to už vypadalo pokročileji (turističtěji): Branku právě zamykala spěchající mladá paní s autem a odkazovala na rozpis návštěvních hodin.


Na pozemku kláštera jsou také trosky pirátské nemocnice, dům leprosária – a pase se tu několik ovcí igoumena (představeného) kláštera Panagia Chozoviotissa.

Víc fotek je v albu.


 Pokračovat v souvislém čtení: historka Věštírna a piráti nebo Od věštírny do sedla Stavros Minoa nebo rovnou Minoa
 Zpátky na obsah kapitoly AMORGOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY