Jihozápad Amorgu: Porovnání verzí
(→Markiani) |
(→Ag. Triada u Arkesini) |
||
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | |||
| − | |||
Na jihozápad Amorgu vede z Chóry dobrá silnice, jenže po ní nejezdí autobus, aspoň ne v září. Ani místní tudy moc nejezdí, nanejvýš tak ten kousek nad klášter Ag. Georgios Valsamitis. Ani cizinců s vypůjčeným autem tu není nijak moc a nezastaví. Pro jediný výlet do těchto končin jsem se tedy nechal dobrovolně přiokrást taxikářem, navíc neochotným. (Je to můj jediný nepříjemný zážitek s lidmi z Amorgu.) Ale stálo to za to! | Na jihozápad Amorgu vede z Chóry dobrá silnice, jenže po ní nejezdí autobus, aspoň ne v září. Ani místní tudy moc nejezdí, nanejvýš tak ten kousek nad klášter Ag. Georgios Valsamitis. Ani cizinců s vypůjčeným autem tu není nijak moc a nezastaví. Pro jediný výlet do těchto končin jsem se tedy nechal dobrovolně přiokrást taxikářem, navíc neochotným. (Je to můj jediný nepříjemný zážitek s lidmi z Amorgu.) Ale stálo to za to! | ||
| Řádka 7: | Řádka 5: | ||
Markiani muselo být dost velkolepým starokykladským sídlem, někdy bývá představováno dokonce jako akropole z rané doby bronzové. Osídlené prý bylo kontinuálně po celou ranou dobu bronzovou. Takových míst není zase tolik. Nálezy dokládají nejprve kulturní fázi (skupinu) Grotta-Pelos (3200-3000 před n. l.), pak skupinu Kampos (3000-2800 před n. l.). V letech 2800 až 2450 prý bylo zesíleno opevnění, v tu dobu by to analogicky z jinými místy mohla být nejspíše fáze (skupina) Keros-Syros, ale to nemám odnikud potvrzené. Nakonec tu v letech 2450 až 2200 před n. l. žila kultura (skupina) Kastri. Později bylo místo znovu osídleno v helénistické a v římské době. Pozůstatky toho všeho tady prý jsou dobře patrné, hlavně v podobě základů staveb. Nebylo to asi nic moc velkého, zato důkladného. Inu, Amorgos. | Markiani muselo být dost velkolepým starokykladským sídlem, někdy bývá představováno dokonce jako akropole z rané doby bronzové. Osídlené prý bylo kontinuálně po celou ranou dobu bronzovou. Takových míst není zase tolik. Nálezy dokládají nejprve kulturní fázi (skupinu) Grotta-Pelos (3200-3000 před n. l.), pak skupinu Kampos (3000-2800 před n. l.). V letech 2800 až 2450 prý bylo zesíleno opevnění, v tu dobu by to analogicky z jinými místy mohla být nejspíše fáze (skupina) Keros-Syros, ale to nemám odnikud potvrzené. Nakonec tu v letech 2450 až 2200 před n. l. žila kultura (skupina) Kastri. Později bylo místo znovu osídleno v helénistické a v římské době. Pozůstatky toho všeho tady prý jsou dobře patrné, hlavně v podobě základů staveb. Nebylo to asi nic moc velkého, zato důkladného. Inu, Amorgos. | ||
| − | Je tedy ostudné, že jsem Markiani nenavštívil, ba ani letmo neviděl, když přitom leží asi sto metrů jižně od hlavní silnice a odbočuje k němu cesta s poutačem (ten jsem viděl). Je to ovšem na silnici z Chóry | + | Je tedy ostudné, že jsem Markiani nenavštívil, ba ani letmo neviděl, když přitom leží asi sto metrů jižně od hlavní silnice a odbočuje k němu cesta s poutačem (ten jsem viděl). Je to ovšem na silnici z Chóry na jihovýchod ostrova, asi 11 km od Chóry (tedy 7 km za odbočkou nad klášterem Ag. Georgios Valsamitis), a 2 km před Kamari. |
| − | (Taxíkář odmítnul zastávku, protože měl další rito v přístavu v Katapole. Tak jsem to chtěl spojit pěšky s výletem z Kamari do Arkesiné, jenže jsme po Arkesiné dali přednost cestě přes Dokathismata rovnou do Katapole, protože i tak nebyla časová rezerva na poslední autobus do Ormos | + | (Taxíkář odmítnul zastávku, protože měl další rito v přístavu v Katapole. Tak jsem to chtěl spojit pěšky s výletem z Kamari do Arkesiné, jenže jsme po Arkesiné dali přednost cestě přes Dokathismata rovnou do Katapole, protože i tak nebyla časová rezerva na poslední autobus do Ormos Aigialis nijak velká, stejně by mezitím už zapadlo sluníčko.) |
== Ag. Triada u Arkesini == | == Ag. Triada u Arkesini == | ||
| Řádka 15: | Řádka 13: | ||
[[File: Agia Triada tower (Amorgos).JPG|thumb|right|[[commons: File: Agia Triada tower (Amorgos).JPG|Zbytky antické věže v Ag. Triada u Arkesini.]] ]] | [[File: Agia Triada tower (Amorgos).JPG|thumb|right|[[commons: File: Agia Triada tower (Amorgos).JPG|Zbytky antické věže v Ag. Triada u Arkesini.]] ]] | ||
| + | Věž v sousedství kostela Agia Triada, zvaná také Vasilisova věž, se nachází v oblasti novodobé vesnice Arkesini, asi kilometr severně od pomyslného centra (hospody) této vesničky, v blízkosti osady „sto Chorio“, tedy mezi novodobou Arkesini a obcí Rachidi. Je to raně helénistická opevněná rezidence s obdélníkovou věží (dnešní výška 5,6 m) a dvorem (25,3 x 11,4 m). Už v 19. století ji popsal Ludwig Ross, ale nekopalo se tady. Zachovaly se tu zbytky stěn jednotlivých místností, dokonce i kamenné veřeje oken a dveří. Věž prý měla uvnitř kamenné schodiště do prvního patra. Samotná věž pochází nejspíš z konce 4. století před n. l., ale nálezy drobných předmětů prý ukazují, že místo bylo používáno od 3. tisíciletí před naším letopočtem až do novověku. V blízkém okolí jsou zbytky zemědělských stavení pocházejících z dob mezi 4. století před n. l. a 7. století n. l., dokonce i z novověku. | ||
| + | |||
| + | Na snímku od francouzského fotografa na Wikimedia Commons je vesnice v pozadí popsaná jako Rachoula, možná je to další jméno pro obec Rachidi, aspoň podle mapy. | ||
| + | |||
| + | Řada nedorozumění vzniká tím, že stejné jméno nesou dvě nebo dokonce tři místa: právě popisovaná věž, blízká novodobá vesnice a trochu vzdálenější zbytky antického města. Řecké místní jméno Arkesiné se novořecky vyslovuje (a tudíž i transkribuje) Arkesini. Zmatek je dovršen tím, že část dokumentů používá tvar Arkessini – a antické město zase stálo na pahorku zvaném od středověku dodnes také Kastri (Hrad). Ještě ke všemu byla obě místa osídlená od raně bronzové doby málem do novověku. Vzdušnou čarou jsou tato místa od sebe jen asi 2,5 km, ale v členité krajině to není nijak přehledné. Pěší cesta mezi nimi obnáší asi 5 km, sice po velmi dobře schůdných, leč kamenitých a kopcovitých cestách. Novodobou vesnicí Arkesini prochází hlavní silnice z Chóry a k věži u Agia Triady odtud vede odbočka. K antické Arkesiné nutno dojít pěšky, buď z vesničky Kamary na hlavní silnici, nebo ze vsi Vrtousi, kde končí odbočka z Kamari. | ||
| − | |||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| Řádka 25: | Řádka 27: | ||
[[File: 15 From Kamari to Ancient Arkesini, Vroutsi village, Amorgos, 180479.jpg|thumb|right|[[commons: File: 15 From Kamari to Ancient Arkesini, Vroutsi village, Amorgos, 180479.jpg|Rozcestník značených cest ve vsi Vroutsi.]] ]] | [[File: 15 From Kamari to Ancient Arkesini, Vroutsi village, Amorgos, 180479.jpg|thumb|right|[[commons: File: 15 From Kamari to Ancient Arkesini, Vroutsi village, Amorgos, 180479.jpg|Rozcestník značených cest ve vsi Vroutsi.]] ]] | ||
| + | Ve vsi Kamari mají zajímavý a patrně i dost starobylý čtyřnásobný kostel Agios Nikolas. Do Vroutsi je to sotva kilometr trochu do kopečka po asfaltu. | ||
| − | + | Ve Vroutsi se prý u novodobého kostelíka našlo taky cosi kyklaďáckého, ale už tam není nic vidět. Každopádně tam mají dobrou hospodu. Jsme na nejkratší možné pěší spojnici mezi věží u Agia Triada u vesnice Arkesini (podle rozcestníku 55 minut) a zbytky antického města Arkesiné na pahorku Kastri (podle rozcestníku 25 minut). Obojí je na cestě značené číslem 3. Ty časy ovšem platí pro zdatné chodce bez jakýchkoli zastávek. | |
| − | |||
| − | |||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| Řádka 40: | Řádka 41: | ||
| − | Torzo dívky(?) je nejspíš prací místní sochařské dílny na Amorgu. | + | Torzo dívky(?) je nejspíš prací místní sochařské dílny na Amorgu. Mramor, 2. století před n. l. Archeologická kolekce na Amorgu (v Chóře), inv. č. A 87 / Ark. 14+15. |
<br /> | <br /> | ||
<br /> | <br /> | ||
Aktuální verze z 6. 3. 2019, 11:40
Na jihozápad Amorgu vede z Chóry dobrá silnice, jenže po ní nejezdí autobus, aspoň ne v září. Ani místní tudy moc nejezdí, nanejvýš tak ten kousek nad klášter Ag. Georgios Valsamitis. Ani cizinců s vypůjčeným autem tu není nijak moc a nezastaví. Pro jediný výlet do těchto končin jsem se tedy nechal dobrovolně přiokrást taxikářem, navíc neochotným. (Je to můj jediný nepříjemný zážitek s lidmi z Amorgu.) Ale stálo to za to!
Obsah
Markiani
Markiani muselo být dost velkolepým starokykladským sídlem, někdy bývá představováno dokonce jako akropole z rané doby bronzové. Osídlené prý bylo kontinuálně po celou ranou dobu bronzovou. Takových míst není zase tolik. Nálezy dokládají nejprve kulturní fázi (skupinu) Grotta-Pelos (3200-3000 před n. l.), pak skupinu Kampos (3000-2800 před n. l.). V letech 2800 až 2450 prý bylo zesíleno opevnění, v tu dobu by to analogicky z jinými místy mohla být nejspíše fáze (skupina) Keros-Syros, ale to nemám odnikud potvrzené. Nakonec tu v letech 2450 až 2200 před n. l. žila kultura (skupina) Kastri. Později bylo místo znovu osídleno v helénistické a v římské době. Pozůstatky toho všeho tady prý jsou dobře patrné, hlavně v podobě základů staveb. Nebylo to asi nic moc velkého, zato důkladného. Inu, Amorgos.
Je tedy ostudné, že jsem Markiani nenavštívil, ba ani letmo neviděl, když přitom leží asi sto metrů jižně od hlavní silnice a odbočuje k němu cesta s poutačem (ten jsem viděl). Je to ovšem na silnici z Chóry na jihovýchod ostrova, asi 11 km od Chóry (tedy 7 km za odbočkou nad klášterem Ag. Georgios Valsamitis), a 2 km před Kamari.
(Taxíkář odmítnul zastávku, protože měl další rito v přístavu v Katapole. Tak jsem to chtěl spojit pěšky s výletem z Kamari do Arkesiné, jenže jsme po Arkesiné dali přednost cestě přes Dokathismata rovnou do Katapole, protože i tak nebyla časová rezerva na poslední autobus do Ormos Aigialis nijak velká, stejně by mezitím už zapadlo sluníčko.)
Ag. Triada u Arkesini
.JPG)
Věž v sousedství kostela Agia Triada, zvaná také Vasilisova věž, se nachází v oblasti novodobé vesnice Arkesini, asi kilometr severně od pomyslného centra (hospody) této vesničky, v blízkosti osady „sto Chorio“, tedy mezi novodobou Arkesini a obcí Rachidi. Je to raně helénistická opevněná rezidence s obdélníkovou věží (dnešní výška 5,6 m) a dvorem (25,3 x 11,4 m). Už v 19. století ji popsal Ludwig Ross, ale nekopalo se tady. Zachovaly se tu zbytky stěn jednotlivých místností, dokonce i kamenné veřeje oken a dveří. Věž prý měla uvnitř kamenné schodiště do prvního patra. Samotná věž pochází nejspíš z konce 4. století před n. l., ale nálezy drobných předmětů prý ukazují, že místo bylo používáno od 3. tisíciletí před naším letopočtem až do novověku. V blízkém okolí jsou zbytky zemědělských stavení pocházejících z dob mezi 4. století před n. l. a 7. století n. l., dokonce i z novověku.
Na snímku od francouzského fotografa na Wikimedia Commons je vesnice v pozadí popsaná jako Rachoula, možná je to další jméno pro obec Rachidi, aspoň podle mapy.
Řada nedorozumění vzniká tím, že stejné jméno nesou dvě nebo dokonce tři místa: právě popisovaná věž, blízká novodobá vesnice a trochu vzdálenější zbytky antického města. Řecké místní jméno Arkesiné se novořecky vyslovuje (a tudíž i transkribuje) Arkesini. Zmatek je dovršen tím, že část dokumentů používá tvar Arkessini – a antické město zase stálo na pahorku zvaném od středověku dodnes také Kastri (Hrad). Ještě ke všemu byla obě místa osídlená od raně bronzové doby málem do novověku. Vzdušnou čarou jsou tato místa od sebe jen asi 2,5 km, ale v členité krajině to není nijak přehledné. Pěší cesta mezi nimi obnáší asi 5 km, sice po velmi dobře schůdných, leč kamenitých a kopcovitých cestách. Novodobou vesnicí Arkesini prochází hlavní silnice z Chóry a k věži u Agia Triady odtud vede odbočka. K antické Arkesiné nutno dojít pěšky, buď z vesničky Kamary na hlavní silnici, nebo ze vsi Vrtousi, kde končí odbočka z Kamari.
Kamari a Vroutsi
Ve vsi Kamari mají zajímavý a patrně i dost starobylý čtyřnásobný kostel Agios Nikolas. Do Vroutsi je to sotva kilometr trochu do kopečka po asfaltu.
Ve Vroutsi se prý u novodobého kostelíka našlo taky cosi kyklaďáckého, ale už tam není nic vidět. Každopádně tam mají dobrou hospodu. Jsme na nejkratší možné pěší spojnici mezi věží u Agia Triada u vesnice Arkesini (podle rozcestníku 55 minut) a zbytky antického města Arkesiné na pahorku Kastri (podle rozcestníku 25 minut). Obojí je na cestě značené číslem 3. Ty časy ovšem platí pro zdatné chodce bez jakýchkoli zastávek.
Památky od Arkesini nebo z Arkesiné
Torzo dívky(?) je nejspíš prací místní sochařské dílny na Amorgu. Mramor, 2. století před n. l. Archeologická kolekce na Amorgu (v Chóře), inv. č. A 87 / Ark. 14+15.
Hlava se zkroucenými pletenci vlasů, styl účesu asociuje bohyni Isis. Může zobrazovat zbožštěnou ptolemaiovskou královnu. Mramor, helénistická (ptolemaiovská) doba, 3. nebo 2. století před n. l. Roku 1981 ji v Arkesini (nebo spíš v Arkesiné?) našel pan Evangelos Theologitis. Archeologická kolekce na Amorgu, inv. č. 276.
Arkesiné
Staroslavnou Arkesiné si popíšeme zvlášť, protože je toho tam hodně.
Dokathismata
Také dalším starokykladským sídlům a zajímavým kostelíkům po cestě z Arkesiné do Katapoly je věnovaný samostatný článek.
Pokračovat v souvislém čtení: Arkesiné
Zpátky na obsah kapitoly AMORGOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
.JPG){kind=link}
