AM Syros: Porovnání verzí
(→Památce Christose Tsountase) |
|||
| Řádka 82: | Řádka 82: | ||
Christos Tsountas (1857-1934) byl řecký archeolog, jeden z významných objevitelů hluboké kulturní dimenze egejské oblasti. Krom výkopů v Mykénách se zasloužil o odkrytí slavných neolitických sídel Sesklo a Dimini na řecké pevnině. Odkryl i řadu hrobů z rané doby bronzové na Kykladách. V posledních letech 19. století odkryl opevněné sídlo s hroby u Chalandriani na Syru – a právě tyto nálezy stály na začátku širšího povědomí o starokykladské kultuře. | Christos Tsountas (1857-1934) byl řecký archeolog, jeden z významných objevitelů hluboké kulturní dimenze egejské oblasti. Krom výkopů v Mykénách se zasloužil o odkrytí slavných neolitických sídel Sesklo a Dimini na řecké pevnině. Odkryl i řadu hrobů z rané doby bronzové na Kykladách. V posledních letech 19. století odkryl opevněné sídlo s hroby u Chalandriani na Syru – a právě tyto nálezy stály na začátku širšího povědomí o starokykladské kultuře. | ||
| − | Památkám na jeho práci na Syru je věnována 4. místnost zdejšího archeologického muzea. | + | Památkám na jeho práci na Syru je věnována 4. místnost zdejšího archeologického muzea. Bohužel z ní nemám fotky. |
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
Verze z 25. 2. 2019, 10:30
Oficiální název muzea: Archaeological Museum of Syros. Oficiální web muzea.
Archeologické muzeum na Syru najdeme za bočním vchodem veliké budovy radnice v Hermoupolis (Ermoupoolis). V době svého založení na počátku 20. století mělo ambici být krajským muzeem Kyklad, jenže nejvýznamnější nálezy šly do Athén a mimo Řecko, navíc na většině ostrovů postupně vznikala místní muzea. Když k tomu připočteme, že antičtí Řekové se na Syru nijak moc neujali, tak toho ve zdejším muzeu mnoho nečekáme. Výjimku ovšem tvoří starokykladské nálezy z Chalandriani i odjinud.
Nová expozice ovšem velice příjemně překvapuje, zvláště v oboru kykladské kultury rané doby bronzové posouvá toto muzeum na výtečnou úroveň! Krom jiného vystavuje i nové nálezy z Chalandriani.
Napřed tady nabídnu letmou virtuální prohlídku celé sbírky a pak podrobněji ukážu její bohatou starokykladskou část.
Obsah
Vstupní místnost
V muzeu jdeme proti toku času. V první místnosti potkáváme sochy a reliéfy z římské doby, většinou pocházejí přímo ze Syru. Mezi nimi zaujme reliéfní ozdoba se symboly Ísidina kultu, kat. č. 339.
Další místnosti
Helénistické a římské plastiky z Kyklad a okolí
Mohli bychom sice odbočit do místnosti značené číslem 2, kde je velká sbírka nálezů z doby bronzové, v drtivé většině případů z Kyklad rané doby bronzové, a to nejen ze Syru, ale taky třeba z Naxu a z Paru, ale to si necháme na další stránku.
Teď půjdeme rovně dál, do místnosti značené číslem 3. Čeká nás tam sbírka řeckých artefaktů z Kyklad, většinou z jiných ostrovů než ze Syru. Úroveň ani kvantita sice není dvakrát valná, leč je to milá ukázka věcí z Amorgu taky a z ostrovů, ze kterých se mnoho památek v muzeích nevidí. I v této místnosti je řada starokykladských nálezů ze Syru, včetně novinek, ale ty si také necháme na později.
Vystavuje se zde i sádrový odlitek reliéfu nalezeného u Ag. Theodoti na ostrově Íos. Nápis dokládá, že nějaká oběť byla provedena „v měsíci Homérově“. Originál je v Archeologickém muzeu na Íu, jenže tam se nesmí fotografovat. Kopie je dobře udělaná a hlavně jasně dokladuje tuto zvláštnost kalendáře na Íu, spojovanou s legendou o Homérově původu i pohřbu na onom ostrově.
Památky řecké geometrické a archaické doby
Mezi památkami z rané řecké antiky vyniká proto-geometrická keramika z ostrova Aigina (v Saronském zálivu nedaleko Athén, viz album Archeologického muzea na Aigině) a proto-korintská i korintská keramika nalezená na Amorgu.
Z ostrova Amorgu pochází také velmi archaicky vypadající inskripce.
Starokykladské sbírky
Skvělé starokykladské sbírky Archeologického muzea na Syru si můžeme rozdělit na dvě části:
První bude zahrnovat nálezy z různých kykladských ostrovů, převážně ze Syru, Paru a Naxu. Z chronologického hlediska zde potkáme památky na první i druhou fázi kykladské rané doby bronzové, tedy kulturu (skupinu) Grotta-Pelos a na kulturu (skupinu) Keros-Syros.
Druhá podrobněji představí pouze nálezy z okolí Chalandriani na Syru, a to včetně nových nálezů z 21. století. Z chronologického hlediska jde o památky z druhé a občas i třetí fáze kykladské rané doby bronzové, tedy kultury (skupiny) Keros-Syros a kultury (skupiny) Kastri.
Zastoupeny jsou kamenné figury, kamenné nádoby, keramické nádoby včetně tzv. kykladských pánviček, ba i nářadí. Je toho mnoho, takže se omezíme na výběr. Větší výběr představuje album.
Památce Christose Tsountase
Christos Tsountas (1857-1934) byl řecký archeolog, jeden z významných objevitelů hluboké kulturní dimenze egejské oblasti. Krom výkopů v Mykénách se zasloužil o odkrytí slavných neolitických sídel Sesklo a Dimini na řecké pevnině. Odkryl i řadu hrobů z rané doby bronzové na Kykladách. V posledních letech 19. století odkryl opevněné sídlo s hroby u Chalandriani na Syru – a právě tyto nálezy stály na začátku širšího povědomí o starokykladské kultuře.
Památkám na jeho práci na Syru je věnována 4. místnost zdejšího archeologického muzea. Bohužel z ní nemám fotky.
Link na album muzea
Pokračovat v souvislém čtení: Starokykladské nálezy z různých ostrovů včetně Syru v muzeu na Syru nebo rovnou na Ano Syros
Zpátky na obsah kapitoly SYROS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
