Podoby bohyně: Porovnání verzí
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
[[File:Idol 080712.jpg|thumb|right|[[commons: File: Idol 080712.jpg|Hlava bohyně z Amorgu, 2800-2300. Národní muzeum v Athénách, no. 3909.]] ]] | [[File:Idol 080712.jpg|thumb|right|[[commons: File: Idol 080712.jpg|Hlava bohyně z Amorgu, 2800-2300. Národní muzeum v Athénách, no. 3909.]] ]] | ||
| + | <br /> | ||
| − | + | Člověk je součástí přírody, která ho živí, a to nejen chlebem. Přesněji: díky níž žije, dokonce nejen virtuálně. Předsokratici archaické doby mluvili o obklopování. Byl to opačný obraz než plótínovský nárok na koncentraci, nárok otevřenosti smyslů i mysli. Podívejme se, jak vypadalo porozumění přírodě v dobách před vznikem filosofie a vědy. Místo vyprávění mýtů nabídnu obrázky sakrálních artefaktů a míst. Má to být taky přemostění mezi filosofickou tematizací přirozenosti a vánočním vyprávěním o rození Syna božího. | |
| + | <br /> | ||
| + | <br /> | ||
| + | |||
| + | Příroda byla často ztvárněna jako bohyně, která vše uvádí do života a zase přijímá. Dávno před Řeky je to v rané době bronzové Velká bohyně (například kykladská) a pak bohyně krétské. Společným jmenovatelem je rození a vláda nad životem a smrtí. '''Kykladská Velká bohyně''' bývá na rozdíl od Artemidy zobrazovaná také jako těhotná. | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| Řádka 25: | Řádka 30: | ||
[[File:Athenian black-figure pottery amphora, Apollo and Leto standing with a palm tree and a deer personifications of Apollo and his sister Artemis, Ashmolean Museum (8401776050).jpg|thumb|right|[[commons: File: Athenian black-figure pottery amphora, Apollo and Leto standing with a palm tree and a deer personifications of Apollo and his sister Artemis, Ashmolean Museum (8401776050).jpg|Artemis zobrazená jako laň, stojí mezi Apollónem a Létó. Ashmolean Museum.]] ]] | [[File:Athenian black-figure pottery amphora, Apollo and Leto standing with a palm tree and a deer personifications of Apollo and his sister Artemis, Ashmolean Museum (8401776050).jpg|thumb|right|[[commons: File: Athenian black-figure pottery amphora, Apollo and Leto standing with a palm tree and a deer personifications of Apollo and his sister Artemis, Ashmolean Museum (8401776050).jpg|Artemis zobrazená jako laň, stojí mezi Apollónem a Létó. Ashmolean Museum.]] ]] | ||
| − | [[File:Statue Artemis 360 BC AM Paros A802 075978.jpg|thumb|right|[[commons: File: Statue Artemis 360 BC AM Paros A802 075978.jpg|Artemis z | + | [[File:Statue Artemis 360 BC AM Paros A802 075978.jpg|thumb|right|[[commons: File: Statue Artemis 360 BC AM Paros A802 075978.jpg|Artemis z Paru, 360 před n. l. Muzeum v Paroikii, A 802.]] ]] |
'''Řecká Artemis''' | '''Řecká Artemis''' | ||
| Řádka 38: | Řádka 43: | ||
'''Panna Marie''' | '''Panna Marie''' | ||
| − | V Efesu proběhla také transformace evangelní postavy Marie, matky Ježíšovy, do ikonografie blízké Artemidě. A nejen ikonografie. Marie je teď ''Theotokos'', Bohorodička! Častá jsou zpodobnění Marie '' | + | V Efesu proběhla také transformace evangelní postavy Marie, matky Ježíšovy, do ikonografie blízké Artemidě. A nejen ikonografie. Marie je teď ''Theotokos'', Bohorodička! Častá jsou zpodobnění Marie ''Kúrotrofos'' (kojící). Na Kykladách zase často potkáváme Marii „Obálku boží“ (''Panagia Theoskepasti''). |
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
Aktuální verze z 20. 12. 2018, 23:11
Člověk je součástí přírody, která ho živí, a to nejen chlebem. Přesněji: díky níž žije, dokonce nejen virtuálně. Předsokratici archaické doby mluvili o obklopování. Byl to opačný obraz než plótínovský nárok na koncentraci, nárok otevřenosti smyslů i mysli. Podívejme se, jak vypadalo porozumění přírodě v dobách před vznikem filosofie a vědy. Místo vyprávění mýtů nabídnu obrázky sakrálních artefaktů a míst. Má to být taky přemostění mezi filosofickou tematizací přirozenosti a vánočním vyprávěním o rození Syna božího.
Příroda byla často ztvárněna jako bohyně, která vše uvádí do života a zase přijímá. Dávno před Řeky je to v rané době bronzové Velká bohyně (například kykladská) a pak bohyně krétské. Společným jmenovatelem je rození a vláda nad životem a smrtí. Kykladská Velká bohyně bývá na rozdíl od Artemidy zobrazovaná také jako těhotná.
Kréta
.jpg)
Řecká Artemis
Artemis je Paní zvířat, ale vlastně všeho živého, která život dává a bere. Vše vzniká jako zanikající; zaniká tím, čím vzniká. Artemis je panenská lovkyně, ale také matka všeho živého.
Velice specifická je „Krásná Artemis v Efesu“, dědička maloasijských velkých bohyň, které prý Hérakleitos obětoval svůj spis.
Panna Marie
V Efesu proběhla také transformace evangelní postavy Marie, matky Ježíšovy, do ikonografie blízké Artemidě. A nejen ikonografie. Marie je teď Theotokos, Bohorodička! Častá jsou zpodobnění Marie Kúrotrofos (kojící). Na Kykladách zase často potkáváme Marii „Obálku boží“ (Panagia Theoskepasti).
Dál na: Pro genderovou vyváženost
Zpátky na Vánoční seminář
.jpg){kind=link}
