Podoby bohyně: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
[[File:Idol 080712.jpg|thumb|right|[[commons: File: Idol 080712.jpg|Hlava bohyně z Amorgu, 2800-2300. Národní muzeum v Athénách, no. 3909.]] ]] | [[File:Idol 080712.jpg|thumb|right|[[commons: File: Idol 080712.jpg|Hlava bohyně z Amorgu, 2800-2300. Národní muzeum v Athénách, no. 3909.]] ]] | ||
| + | <br /> | ||
Paní přírody je Řecku hlavně Artemis. Před Řeky je to v rané době bronzové Velká bohyně (například kykladská) a pak bohyně krétské. Společným jmenovatelem je rození a vláda nad životem a smrtí. '''Kykladská Velká bohyně''' bývá na rozdíl od Artemidy zobrazovaná také jako těhotná. | Paní přírody je Řecku hlavně Artemis. Před Řeky je to v rané době bronzové Velká bohyně (například kykladská) a pak bohyně krétské. Společným jmenovatelem je rození a vláda nad životem a smrtí. '''Kykladská Velká bohyně''' bývá na rozdíl od Artemidy zobrazovaná také jako těhotná. | ||
Verze z 20. 12. 2018, 01:58
Paní přírody je Řecku hlavně Artemis. Před Řeky je to v rané době bronzové Velká bohyně (například kykladská) a pak bohyně krétské. Společným jmenovatelem je rození a vláda nad životem a smrtí. Kykladská Velká bohyně bývá na rozdíl od Artemidy zobrazovaná také jako těhotná.
Kréta
Řecká Artemis
Artemis je Paní zvířat, ale vlastně všeho živého, která život dává a bere. Vše vzniká jako zanikající; zaniká tím, čím vzniká. Artemis je panenská lovkyně, ale také matka všeho živého.
Velice specifická je „Krásná Artemis v Efesu“, dědička maloasijských velkých bohyň, které prý Hérakleitos obětoval svůj spis.
Panna Marie
V Efesu proběhla také transformace evangelní postavy Marie, matky Ježíšovy, do ikonografie blízké Artemidě. A nejen ikonografie. Marie je teď Theotokos, Bohorodička! Častá jsou zpodobnění Marie Kúrotrofos (kojící). Na Kykladách zase často potkáváme Marii „Obálku boží“ (Panagia Theoskepasti).
Dál na: Pro genderovou vyváženost
Zpátky na Vánoční seminář
.jpg){kind=link}
.jpg){kind=link}
