Božská hra náhody: Porovnání verzí
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
[[File:Jewelry from child grave at Kamini, Gold sheets, child 1200-1100 BC, AM Naxos, 143252.jpg|thumb|right|[[commons: File: Jewelry from child grave at Kamini, Gold sheets, child 1200-1100 BC, AM Naxos, 143252.jpg|Zlaté plíšky z dětského hrobu E v Kamini na Naxu, 12. století před n. l. Muzeum v Naxijské Chóře, No. 3565-8.]] ]] | [[File:Jewelry from child grave at Kamini, Gold sheets, child 1200-1100 BC, AM Naxos, 143252.jpg|thumb|right|[[commons: File: Jewelry from child grave at Kamini, Gold sheets, child 1200-1100 BC, AM Naxos, 143252.jpg|Zlaté plíšky z dětského hrobu E v Kamini na Naxu, 12. století před n. l. Muzeum v Naxijské Chóře, No. 3565-8.]] ]] | ||
| − | Albert Einstein by (na rozdíl od třeba Nielse Bohra) neměl radost z Hérakleitova popisu božské hry | + | Albert Einstein by (na rozdíl od třeba Nielse Bohra) neměl radost z Hérakleitova popisu božské hry (B 52): |
| − | |||
| − | + | „Život je dítě, které si hraje, hraje s kostkami: království náleží dítěti." | |
| − | „Jako hromada ledabyle nasypaných věcí je nejkrásnější svět.“ ( Hérakleitos B 124) | + | Křesťanský učitel Kléméns z Alexandrie to komentuje slovy (''Paedagogus'' I, 22, 1): „Hérakleitos říká, že tuto jakousi hru hraje sám Zeus.“ |
| + | |||
| + | „Jako hromada ledabyle nasypaných věcí je nejkrásnější svět.“ (Hérakleitos B 124) | ||
<br /> | <br /> | ||
Aktuální verze z 19. 12. 2018, 15:31
Albert Einstein by (na rozdíl od třeba Nielse Bohra) neměl radost z Hérakleitova popisu božské hry (B 52):
„Život je dítě, které si hraje, hraje s kostkami: království náleží dítěti."
Křesťanský učitel Kléméns z Alexandrie to komentuje slovy (Paedagogus I, 22, 1): „Hérakleitos říká, že tuto jakousi hru hraje sám Zeus.“
„Jako hromada ledabyle nasypaných věcí je nejkrásnější svět.“ (Hérakleitos B 124)
Jde o zásadnější náhodu než pouhý racionální model náhody v kombinatorice, jde o hravé přestavování výhybek světaběhu. Novodobým pokračovatelem této tradice je Friedrich Nietzsche. (Říkám ti, Nietzsche...)
Tak pravil Zarathustra, Před východem slunce, přeložil Otokar Fischer:
„Znenadání“, toť nejstarší šlechtictví světa, které jsem vrátil věcem, osvobodiv je z rabství pod vládou účelu. (...) Něco málo rozumu, semínko moudrosti, rozhozené od hvězdy k hvězdě, – ano, tento kvas je přimíchán ke všem věcem: ve jménu bláznovství je všem věcem přimíchána moudrost! Něco málo moudrosti, to není vyloučeno. Tuto blaženou jistotu jsem však nalezl na všech věcech: je jim milejší, když nohama náhody – tančí. Ó nebe nade mnou, ty čisté, vysoké! Hle, to je mi tvá čistota, že není věčného pavouka rozumu ani pavučin rozumu: – že tys mi taneční síní pro božské náhody, žes mi stolem bohů pro božské kostky, pro božské hráče!
Zpátky na Vánoční seminář
