Klášter Panagia Chozoviotissa: Porovnání verzí
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | + | [[File:AmorgosEastCoast.jpg|thumb|left|[[commons: File: AmorgosEastCoast.jpg|Klášter stojí 220 m vysoko, nedaleko Chóry.]] ]] | |
| + | |||
| + | [[File:Monastiri Chozoviotissas.JPG|thumb|right|[[commons: File: Monastiri Chozoviotissas.JPG|Panagia Chozoviotissa, Amorgos.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Amorgosmonastere.JPG|thumb|left|[[commons: File: Amorgosmonastere.JPG|Klášter Panagia Chozoviotissa.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Amorgos-7.jpg|thumb|left|[[commons: File: Amorgos-7.jpg|Panagia Chozoviotissa, vchod.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Stairs of Moni Hozoviotissas.JPG|thumb|right|[[commons: File: Stairs of Moni Hozoviotissas.JPG|Panagia Chozoviotissa, vnitřní schodiště ve skále.]] ]] | ||
Mužský pravoslavný klášter Panagia Chozoviotissa (Hozoviotissa) ve strmé skalní stěně útesu Profitis Ilias (Proroka Eliáše) vysoko nad mořem založili v 9. století mniši z Palestiny. Časem jej zničili piráti. Obnovený byl roku 1088 a tato stavba se už zachovala. | Mužský pravoslavný klášter Panagia Chozoviotissa (Hozoviotissa) ve strmé skalní stěně útesu Profitis Ilias (Proroka Eliáše) vysoko nad mořem založili v 9. století mniši z Palestiny. Časem jej zničili piráti. Obnovený byl roku 1088 a tato stavba se už zachovala. | ||
| − | Místo i budova sama prý působí velkolepým dojmem: návštěvníky vítá pop pomocí raki, medu a lukumy (byť prý už poněkud chvatně), mohou zhlédnout poklady kláštera, mezi nimiž jsou také ikony, snad z 15. století. Dozvědí se, že nejslavnější mariánská ikona, Panagia Chozoviotissa, zázračně připlula z Palestiny, sama na lodi bez posádky. Klášter chová i řadu středověkých rukopisů, které však neukazuje veřejnosti. Z horní terasy pak prý návštěvníci mají nezapomenutelný výhled.<br /> | + | Místo i budova sama prý působí velkolepým dojmem: návštěvníky vítá pop pomocí raki, medu a lukumy (byť prý už poněkud chvatně), mohou zhlédnout poklady kláštera, mezi nimiž jsou také ikony, snad z 15. století. Dozvědí se, že nejslavnější mariánská ikona, Panagia Chozoviotissa, zázračně připlula z Palestiny, sama na lodi bez posádky. Klášter chová i řadu středověkých rukopisů, které však neukazuje veřejnosti. Z horní terasy pak prý návštěvníci mají nezapomenutelný výhled. |
| − | + | <br /> | |
| + | |||
| + | O něco víc fotek je v oddílu [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Vicinity_Katapola#Chozoviotissa alba]. | ||
| + | <br /> | ||
| + | <br /> | ||
Při troše demytologizace je zřejmé, že zázrak je ozvěnou ikonoklastických sporů, tedy sporů uvnitř křesťanství, zda je vhodné ctít ikony. Tradice tohoto kláštera je samozřejmě na straně ikon. | Při troše demytologizace je zřejmé, že zázrak je ozvěnou ikonoklastických sporů, tedy sporů uvnitř křesťanství, zda je vhodné ctít ikony. Tradice tohoto kláštera je samozřejmě na straně ikon. | ||
| + | <br /> | ||
| + | <br /> | ||
Býval to jeden z nejbohatších klášterů v Řecku, což nás může zajímat proto, že do jeho majetku a církevní jurisdikce patří jak klášter Ag. Georgios na Amorgu, tak snad celý ostrov Keros, prý jako „pastviny“. Kromě světského bohatství tedy klášter vládl také antickým a ještě starším posvátným místům, a to i takovým, které v době slávy kláštera žádným záviděníhodným majetkem nebyly! Prý mu byli poplatní (dva?, oba?) pastýři z Keru, což údajně obnášelo každý rok jedno velikonoční jehně, ovšem z tajemného ostrova. | Býval to jeden z nejbohatších klášterů v Řecku, což nás může zajímat proto, že do jeho majetku a církevní jurisdikce patří jak klášter Ag. Georgios na Amorgu, tak snad celý ostrov Keros, prý jako „pastviny“. Kromě světského bohatství tedy klášter vládl také antickým a ještě starším posvátným místům, a to i takovým, které v době slávy kláštera žádným záviděníhodným majetkem nebyly! Prý mu byli poplatní (dva?, oba?) pastýři z Keru, což údajně obnášelo každý rok jedno velikonoční jehně, ovšem z tajemného ostrova. | ||
<br clear=all> | <br clear=all> | ||
| − | Pokračovat v souvislém čtení: [[Antická věštírna v klášteře Ag. Georgios]] | + | Pokračovat v souvislém čtení: [[Antická věštírna v klášteře Ag. Georgios|'''Antická věštírna v klášteře Ag. Georgios''']] |
Zpátky na obsah kapitoly [[AMORGOS]] | Zpátky na obsah kapitoly [[AMORGOS]] | ||
Verze z 21. 2. 2018, 19:42
Mužský pravoslavný klášter Panagia Chozoviotissa (Hozoviotissa) ve strmé skalní stěně útesu Profitis Ilias (Proroka Eliáše) vysoko nad mořem založili v 9. století mniši z Palestiny. Časem jej zničili piráti. Obnovený byl roku 1088 a tato stavba se už zachovala.
Místo i budova sama prý působí velkolepým dojmem: návštěvníky vítá pop pomocí raki, medu a lukumy (byť prý už poněkud chvatně), mohou zhlédnout poklady kláštera, mezi nimiž jsou také ikony, snad z 15. století. Dozvědí se, že nejslavnější mariánská ikona, Panagia Chozoviotissa, zázračně připlula z Palestiny, sama na lodi bez posádky. Klášter chová i řadu středověkých rukopisů, které však neukazuje veřejnosti. Z horní terasy pak prý návštěvníci mají nezapomenutelný výhled.
O něco víc fotek je v oddílu alba.
Při troše demytologizace je zřejmé, že zázrak je ozvěnou ikonoklastických sporů, tedy sporů uvnitř křesťanství, zda je vhodné ctít ikony. Tradice tohoto kláštera je samozřejmě na straně ikon.
Býval to jeden z nejbohatších klášterů v Řecku, což nás může zajímat proto, že do jeho majetku a církevní jurisdikce patří jak klášter Ag. Georgios na Amorgu, tak snad celý ostrov Keros, prý jako „pastviny“. Kromě světského bohatství tedy klášter vládl také antickým a ještě starším posvátným místům, a to i takovým, které v době slávy kláštera žádným záviděníhodným majetkem nebyly! Prý mu byli poplatní (dva?, oba?) pastýři z Keru, což údajně obnášelo každý rok jedno velikonoční jehně, ovšem z tajemného ostrova.
Pokračovat v souvislém čtení: Antická věštírna v klášteře Ag. Georgios
Zpátky na obsah kapitoly AMORGOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
