Zobrazení zdroje stránky Tajuplný ostrov

[[File:Idol NG 724, 080990.jpg|thumb|left|[[commons: File: Idol NG 724, 080990.jpg| Kykladský idol, varieta Spedos, mramor, výška 140 cm, asi z Keru, 2800-2300 před n. l. Goulandrisovo Muzeu Kykladského umění v Athénách, NG 724.]] ]]

[[File:Mt Zas, Naxos, 4, Koufonisia, Keros, 080517.jpg|thumb|right|[[commons: File: Mt Zas, Naxos, 4, Koufonisia, Keros, 080517.jpg|Posvátný Keros z naxijské hory Zás. Před ním Koufonisia, na obzoru vlevo vyčuhuje jižní část Amorgu.]] ]]

[[File:Koufonisia Keros from SE Naxos Panormos 119541.jpg|thumb|right|[[commons: File: Koufonisia Keros from SE Naxos Panormos 119541.jpg|Průhled na Keros úžinou mezi Koufonisiema. Pohled z Naxu, z místa mezi zálivy Kleidos a Panormos.]] ]]

[[File:Keros from Pano Koufonisi, detail 080450x.jpg|thumb|right|[[commons: File: Keros from Pano Koufonisi, detail 080450x.jpg|Severozápadní pobřeží Keru, pohled z Pano Koufonisi. Detail ruin (asi) novodobé usedlosti.]] ]]

[[File:Keros from Pano Koufonisi 060463.jpg|thumb|right|[[commons: File: Keros from Pano Koufonisi 060463.jpg|Keros z Pano Koufonisi, širokoúhle. Před severozápadním pobřežím Keru je nízký ostrůvek Glaronisi. Úplně vpravo je špička ostrůvku Daktylion.]] ]]

[[File:West coast of Keros 084729.jpg|thumb|right|[[commons: File: West coast of Keros 084729.jpg|Západní pobřeží Keru z paluby Aiolie.]] ]]

[[File:Keors south coast 084643.jpg|thumb|right|[[commons: File: Keors south coast 084643.jpg|Jižní pobřeží Keru z paluby Aiolie.]] ]]

[[Keros]] je skoro nedostupná perla Malých Kyklad, posvátný a zakázaný ostrov! Ční z moře mezi jihem [[NAXOS|Naxu]] a [[AMORGOS|Amorgem]]. Není obydlený, zato plní muzea od Naxu přes Athény po USA. Přinejmenším od roku 1963 se na Keru a v jeho blízkém okolí nacházejí ty nejlepší a největší kykladské idoly, k tomu různá nádobíčka z rané doby bronzové, včetně rituálních předmětů.
<br />

:Pohledy na Keros

Keros jsme už viděli z vrcholu naxijské svaté hory Zás jako nejmajestátnější ostrov Malých Kyklad. Pamatujeme si jej i od moře a taky z jihovýchodního pobřeží Naxu. Dominuje jihovýchodnímu obzoru také při pohledu z Pano Koufonisi, odkud jsou dokonce vidět základy nějakých staveb, nejspíš usedlostí z nedávno minulých století. Triedrem tam jsou vidět snad i tři jakési málem domečky, tedy spíš jejich základy. A nejblíž je na Keros z [[Kato Koufonisi]].
<br />

:Geografie a demografie

O geografii Keru panuje celkem shoda. Plocha15 km<sup>2</sup>, největší výška 432 m, nejhornatější a nejvyšší z Malých Kyklad. Dokonce lze najít poměrně absurdní údaj, že celý ostrov spadá poštou pod [[Pano Koufonisi]], snad kdyby tam někdo chtěl poslat balík. Pod Pano Koufonisi Keros spadá i ve struktuře řecké státní správy, ale majetkově je prý jeho půda pastvinou kláštera [[Klášter Panagia Chozoviotissa|Panagia Chozoviotissa]] na Amorgu. Žádné pastviny v evropském smyslu slova tam ovšem nejsou. Rozporné údaje najdeme o počtu obyvatel: buď je naprosto neobydlený, nebo na něm žije „jednotlivý pasák koz“. Obě verze lze potkat jak v oficiálních písemnostech, tak v lidovém ústním podání na okolních ostrovech. Většinou jsou to jenom drby, protože je hodně těžké najít člověka, který na Keru opravdu byl. Prý zde jsou 4 archeologické lokality, ale určitě jich je víc. Etymologie řeckého názvu ostrova – asociace na roh – snad souvisí s jeho tvarem.

Keros je sám o sobě opravdu impozantní ostrov. Je jádrem jakéhosi souostrovíčka, které má společné to, že v době raného bronzu bylo náboženským centrem dost širokého okolí, ale nyní je neobydlené, nebo aspoň skoro neobydlené. Přitom nejčetnější a nejzáhadnější nálezy pocházejí z maličkého ostrůvku Daskalio, náboženského centra ''par excelence'', a z okolního pobřeží Keru. Kousek stranou leží ostrov Antikeros a další. Muzejní popisky ovšem mezi Kerem, Daskaliem a Antikerem většinou nerozlišují a u většiny starších nálezů si původem stejně nemůžeme být jistí.

Je také otázkou, zda Keros byl v dávné minulosti obydlený trvale. Pokud ano – a asi opravdu ano – tak s velice malou populační hustotou, zatímco na poutě sem v rané době bronzové jezdilo hodně lidí, nebo aspoň více lidí, reprezentujících početnější populace kykladských ostrovů. Už to samo připomíná poměry na [[DÉLOS|Délu]] před helénistickou dobou, když bohyně Létó ostrovu slíbila: „Svým lidem pak výživu zjednáš z rukou poutníků cizích, když není tučná tvá půda.“ (''Homérský hymnus na Apollóna'' 60n.) Otázkou je také osídlení Keru v dobách antiky, středověku a novověku. Ze všech těchto období zde potkáváme jasné stopy lidské přítomnosti, i když nejspíš s nevelkou hustotou, ale ústní tradice i vědecké zprávy o tom všem většinou mlčí.
<br />

:Legendy

V novodobých legendách je Keros velice exponovaný, dokonce nejspíš stále vznikají nové, zatímco ty starší rychle prodělávají inflaci v turistických prospektech. Už jsme si [[Koufoniská úžina|říkali]] o asociaci siluety Keru se siluetou ležící ženy, z jejíhož lůna vychází Slunce po zimním slunovratu. O to více překvapuje, že Keros není zastoupený v řecké mytologii, ani v antické literatuře, alespoň ne pod tímto jménem. Z toho může plynout buď to, že Řekové starokykladskou minulost prostě neznali, nebo to, že ostrov nazývali jinak. Obojí by šlo dobře zdůvodnit. Jenže [[DÉLOS|Délos]] znali, byť hloubku jeho minulosti asi sotva tušili a v archaické době ho často nazývali Ortygia. Keros je mnohem větší a vyšší, v rané době bronzové býval i neporovnatelně slavnější, jak tedy mohl vymizet z paměti, jak se ztratila role náboženského centra? O tom mám pouhé privátní mínění, viz exkurz [[Soukromá hypotéza o Keru]], které ovšem získalo silnou podporu díky nejnovějším archeologickým pracem, viz exkurz [[Cambridge Keros Project]].

Atmosféra kolem Keru je hluboce ovlivněná mnohými pokusy o ilegální obchod s artefakty, a to už od šedesátých let 20. století. Šlo prý téměř o válku mezi obchodníky a jimi podporovanými lupiči – a archeology. Obchodníci a jejich lupiči tady způsobili mnoho škod, ale počátkem 21. století archeologové alespoň zčásti zvítězili. Předtím však bylo mnoho nálezů poškozeno, část ztracena – a u ještě většího množství byly ztraceny nebo zahlazeny nálezové okolnosti, jak to u kykladských idolů bohužel bývá zvykem. Je to brutální ukázka fungování naší ekonomo-centrické „kultury“. Součástí této války byly samozřejmě také dezinformace, a to z obou stran. Archeologům se nakonec podařilo přinejmenším jedno z nových míst cenných nálezů utajit až do velice nedávné doby, kdy je po skončení prací zveřejnili. Jakýkoli zájem o Keros byl na okolních ostrovech samozřejmě chápaný v těchto souvislostech, což jsem ovšem dlouho nevěděl. Kombinace strachu (tu z obchodníků a lupičů, tu z policie), nadějí, posvátné bázně, běžné turistické reklamy i místních drbů tak daly vznik novým legendám.
<br />

:Další postup

Za těchto okolností si Keros napřed ukážeme z vnějšího pohledu a představíme několik největších nalezených artefaktů. Pak se budeme věnovat nahromadění fragmentů, které svědčí o jakémsi záhadném starokykladském rituálu. Ukážeme si Daskalio, jeho okolí na Keru, malinko i Antikeros. Kdo je však ochotný věnovat svůj čas hypotézám, historkám a nejnovější špičkové vědě, tomu nabízím ještě svá mínění o ostrově (viz historka [[Soukromá hypotéza o Keru]]), souhrn nejnovějších výzkumů Keru (exkurz [[Cambridge Keros Project]]), zkušenosti s novodobými legendami [[Posvátná temnota zakázaného ostrova]]) – a nakonec i skutečnou výpravu přímo na Keros! Viz historka [[Jas Keru]].
<br clear=all>

  Souvisle číst: [[Daskalio u Keru]]

  Zpátky na obsah podkapitoly [[Keros]]

  Zpátky na obsah kapitoly [[MALÉ KYKLADY]]

  Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']]


[[Kategorie:Keros]]
[[Kategorie:Pano Koufonisi]]
[[Kategorie:Délos]]
[[Kategorie:Panagia Chozoviotissa (Amorgos)]]