Zobrazení zdroje stránky Sebepochopení Řeků

  exkurz - stránka bez jednoznačného pokračování

Pěkný kruh sebepochopení: ''Hellénes'', ''Grékoi'', ''Rómanoi'', ''Ellines''
<br />
<br />

Už v homérských eposech se pro označení „našinců“ objevuje vedle výrazu „Achájci“ (Ἀχαιοί) také slovo ''Hellénes'' (Ἕλληνες), které překládáme jako „Řekové“. Tuto identifikaci pak posílily a rozšířily panhelénské hry a poutě, takže od klasické doby je běžná. Sebepochopení Řeků jako Helénů je tedy už pradávné.

Římané Řeky označují latinským slovem ''Graeci'', z něhož máme český výraz „Řekové“. Slovo ''Graïkoi'' (Γραϊκοί) se však najde už u Sofoklea, podobné tvary dokonce ještě dříve u Hésioda, později se Aristotelés domnívá (''Meteorologica'' 352b), že je to starší označení Řeků než ''Hellénes''.<br />
(V latinské literatuře se ovšem pro označení Řeků nalezne také pohrdavá zdrobnělina ''graeculi''.)

Byzantská kultura se chápala jako pokračování Říma, ovšem toho „neodpadlého“, tedy Východního. Byzanťané proto označují sami sebe řecky také jako ''Rómanoi'' (Ῥωμᾶνοι), „Římané“, ač jde o Řeky, mnohdy dokonce protilatinsky orientované.<br />
Staré slovo ''Hellénes'' se v byzantském prostředí rychle stalo označením pro pohany.

V době ustavování novodobého řeckého státu sice byly s identifikací se jménem ''Hellénes'' určité problémy, aby neznělo moc pohansky, ale nakonec zvítězilo. Jeho novořeckou podobu Έλληνες přepisujeme jako ''Ellines''.

Podobně se nyní Řecko nazývá ''Ellada'' (Ελλάδα), případně ''Ellas'' (Ελλάς), což je bližší antické formě – ''Hellas'' (Ἑλλὰς).
<br clear=all>

  Souvisle číst: v typipckém případě exkurz [[Řecká hymna]] nebo rovnou [[Výtvarné styly a žánry|'''Výtvarné styly a žánry''']]

  Zpátky na [[ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU]]


[[Kategorie:Úvod]]
[[Kategorie:Homér]]
[[Kategorie:Sofoklés]]
[[Kategorie:Hésiodos]]
[[Kategorie:Aristotelés]]
[[Kategorie:Konstantinopolis]]
[[Kategorie:Exkurzy]]