Z českých antických sbírek

V Česku je antických sbírek nečekaně hodně a s mnoha kvalitními artefakty, ale není o nich přehled, jsou roztroušené – a to nejlepší se už nevystavuje!

To hlavní

Velkolepým pokusem, který bohužel neměl dlouhého trvání, byla expozice Umění starověku v Národní galerii v Praze, v paláci Kinských. Naštěstí ji mám zdokumentovanou.

V paláci Kinských se ještě několik let vystavovala také malá (leč pozoruhodná) kolekce gandhárských plastik, tedy řecko indického buddhistického umění z 2. až 4. století n. l., neboť byla součástí stálé expozice Asijské umění, viz oddíly alba. I tato expozice však byla roku 2018 zrušena.

Něco málo antiky vystavuje Národní galerie v Praze v Šternberském paláci (krom dvou fajúmských portrétů vlastně nic moc).

Větší sbírku má Národní muzeum, ale i v době, kdy byla hlavní budova v provozu, se z ní vystavovala jen malá část; něco je v rámci Náprstkova muzea.

Sbírka Ústavu pro klasickou archeologii Filozofické fakulty UK není veřejně přístupná (krom zápůjček na výstavy a zrušené expozice Uměni starověku) a zčásti prý ani badatelsky dostupná.

Dobrou sbírku má také Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze, ukázka z ní se vystavovala na jaře 2018 vystavovala, viz Antika z Uměleckoprůmyslového muzea.

Odlitky

Sádrové kopie nebývají zrovna vyhledávané. Když to však jsou hodně dobře udělané odlitky, které v části případů scelují kusy antických soch rozutečené po různých muzeích (hlava v Louvru, tělo v Athénách...), tak to má dobrý smysl. Za podobnou expozici se nestydí ani Cambridge Museum of Classical Archaeology, viz moje album, oficiální stránky. Tam ji ovšem mají přímo v budově fakulty. (Mělo to smysl hlavně v dobách, kdy údržba sálu byla levnější než náklady na dalekou cestu.) U nás skončila sbírka odlitků po řadě stěhování na dvou místech, v Hostinném a v Duchcově:

Galerie antického umění v Hostinném, viz moje album, oficiální stránky.

Okouzlení antikou, stálá (snad) expozice na zámku Duchcov (dříve v Litomyšli, pak chvíli v Ústí nad Labem) [1], ale bohužel se nesmí fotografovat.

Všehochuť

V řadě místních muzeí, ale i na zámcích a dokonce hradech, najdeme jednotlivé antické artefakty rozličného charakteru: Nálezy z římských stanovišť na našem území většinou skončily v místně příslušných muzeích. Tak např. Městské muzeum v Olomouci vlastní sbírku římských artefaktů, několik z nich vystavuje stále, ostatní příležitostně, ale nechtějí je nechat fotografovat. Naopak mě překvapilo, že jsem v Zemském muzeu v Brně nenašel z antiky vůbec nic – buď římské věci skončily v lokálních muzeích na jižní Moravě, nebo ještě stihly odejít do Vídně. (Škoda, že do Vídně nešla ta česká antická sbírka, mohli jsme si ji tam jezdit pohlížet.)

Něco je z keltských lokalit, prostě dávné importy. Např. v Městském muzeu v Praze potkáme půl vitríny římských luxusních nádob (bronzy) z Bubenče, viz album.

Pozoruhodné jsou starší keltské importy řecké keramiky z lokality Vladař (fragmenty nádob a terakot, asi z klasické doby), které vystavuje Muzeum Karlovy Vary. [2]

Zcela jiný způsob získání a zachování většinou představují součásti zámeckých inventářů. Jen výjimečně jde o místní nálezy, spíše o získané reprezentativní předměty nebo součásti kabinetů kuriozit. Tak prý na hradě Bítov mají vzácnou řeckou mysterijní nádobu.

Unikátním případem jsou četné antické gemy na relikviáři svatého Maura na Zámku v Bečově nad Teplou (nesmí se fotografovat). [3]

Domácí úkol

Rád bych postupně prošel česká lokální muzea, hrady a zámky – a hledal v nich antiku. Většinou je to negativní (např. Kladno a Benešov), leč i tak je odměnou výlet a řada pěkných věcí. (Málo si uvědomujeme, jak moc dobrý je místní neolit a doba bronzová, např. v muzeích v Praze, Brně, Znojmě, Žatci, Písku, Pardubicích..., k tomu pohledný raný středověk.)
Vedle asi osmdesáti řeckých muzeí, které jsem prolezl, – a víc jak třicítky dalších v osmi státech – je to pro mě úkol vskutku domácí, ba spíše důchodový.

 Souvisle číst: Umění starého Středomoří, v paláci Kinských

 Zpátky na Muzea

 Zpátky na ÚVOD K CESTÁM PO ŘECKU