Thúkýdidés III, 104, 1-6

Z KEROS
Verze z 19. 9. 2016, 21:35, kterou vytvořil Zde (diskuse | příspěvky) (III, 104, 3)

Přejít na: navigace, hledání

Thúkýdidés, Dějiny III, 104, 1-6

Přeložil Václav Bahník

III, 104, 1

Téže zimy [426/5 před n. l.], Athéňané očistili na příkaz nějakého výroku věštírny Délos. Již předtím očistil totiž ostrov tyran Peisistratos, ne celý, ale tak daleko, kam až bylo vidět od svatyně. Tentokrát byl očištěn celý tímto způsobem.

Τοῦ δ' αὐτοῦ χειμῶνος καὶ Δῆλον ἐκάθηραν Ἀθηναῖοι κατὰ χρησμὸν δή τινα. ἐκάθηρε μὲν γὰρ καὶ Πεισίστρατος ὁ τύραννος πρότερον αὐτήν, οὐχ ἅπασαν, ἀλλ' ὅσον ἀπὸ τοῦ ἱεροῦ ἐφεωρᾶτο τῆς νήσου· τότε δὲ πᾶσα ἐκαθάρθη τοιῷδε τρόπῳ.

III, 104, 2

Odklidili všechny rakve s nebožtíky, které byly na Délu, a veřejně vyhlásili, že v budoucnu nemá na ostrově nikdo zemřít ani rodit, ale že k tomu účelu mají být převáženi na Rhéneiu. Rhéneia je od Délu vzdálena jen tak malý kousek, že samský tyran Polykratés, který měl po nějakou dobu mocné loďstvo a ovládal i jiné ostrovy, když se zmocnil i Rhéneie, daroval ji Apollónovi Délskému a připoutal ji k Délu řetězem. A tenkrát po té očistě uspořádali Athéňané poprvé slavnost délie, která se koná vždy jednou za čtyři roky.

θῆκαι ὅσαι ἦσαν τῶν τεθνεώτων ἐν Δήλῳ, πάσας ἀνεῖλον, καὶ τὸ λοιπὸν προεῖπον μήτε ἐναποθνῄσκειν ἐν τῇ νήσῳ μήτε ἐντίκτειν, ἀλλ' ἐς τὴν Ῥήνειαν διακομίζεσθαι. ἀπέχει δὲ ἡ Ῥήνεια τῆς Δήλου οὕτως ὀλίγον ὥστε Πολυκράτης ὁ Σαμίων τύραννος ἰσχύσας τινὰ χρόνον ναυτικῷ καὶ τῶν τε ἄλλων νήσων ἄρξας καὶ τὴν Ῥήνειαν ἑλὼν ἀνέθηκε τῷ Ἀπόλλωνι τῷ Δηλίῳ ἁλύσει δήσας πρὸς τὴν Δῆλον. καὶ τὴν πεντετηρίδα τότε πρῶτον μετὰ τὴν κάθαρσιν ἐποίησαν οἱ Ἀθηναῖοι τὰ Δήλια.

III, 104, 3

Už kdysi v dávných dobách se na Délos scházely velké zástupy Iónů a obyvatel sousedních ostrovů; přicházeli tam se ženami í dětmi za podívanou právě tak, jako nyní chodí Iónové na efesie, a byly tam pořádány závody tělocvičné i músické a města tam posílala své sbory.

ἦν δέ ποτε καὶ τὸ πάλαι μεγάλη ξύνοδος ἐς τὴν Δῆλον τῶν Ἰώνων τε καὶ περικτιόνων νησιωτῶν· ξύν τε γὰρ γυναιξὶ καὶ παισὶν ἐθεώρουν, ὥσπερ νῦν ἐς τὰ Ἐφέσια Ἴωνες, καὶ ἀγὼν ἐποιεῖτο αὐτόθι καὶ γυμνικὸς καὶ μουσικός, χορούς τε ἀνῆγον αἱ πόλεις.

III, 104, 4

Že tomu tak bylo, dokládá především Homér [Thúkydidův omyl, je to Kynaithos] v těchto verších, které jsou vzaty z hymnu na Apollóna:

Protože, Foibe, tvé srdce má z Délu největší radost,
proto se Ióni s dlouhými chitóny scházejí tady
na tvé ulici se svými ženami, malými dětmi;
zde tě v paměti mají a těší tě zápasem pěstním,
tancem a zpěvem též, když slavnostně vyhlásí závod.

III, 104, 5

Že se při tom konal i závod músický a že sem přicházeli ti, kteří se ho chtěli zúčastnit, dokazuje jinými verši z téhož hymnu; když oslavil ženský sbor z Délu, zakončil svou chválu těmito verši, v nichž připomněl i sám sebe:

Apollón s Artemidou nechť vám svou poskytne milost,
všechny vy buďte zdrávy a také si v budoucnu na mne
vzpomeňte, kdykoli někdo sem přijde z pozemských lidí,
zkoušený životem tělce, a vás se vyptávat bude:
‚Řekněte, dívky, ze všech těch pěvců, co na Délos přijdou,
který je nejsladší pro vás, čí písně vás nejvíce těší?‘
Na to vy všechny mu pěkně hned takovou odpověď dejte:
‚Je to slepec, jejž hostí Chios, skalnatý ostrov.‘

III, 104, 6

Takové doklady poskytl Homér [Kynaithos] pro tvrzení, že se už v dávných dobách scházelo na Délu mnoho lidí k slavnosti. Později sem posílali Athéňané a lidé z ostrovů sbory s obětními dary, avšak jak se zdá, vlivem nepříznivých okolností přestaly být závody pořádány a většina zvyklosti vzala za své, až konečně Athéňané závody obnovili a zavedli navíc koňské dostihy, které se dřív nekonaly.