Stratigrafie Fylakopi

Z KEROS
Verze z 5. 3. 2018, 12:46, kterou vytvořil Zde (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Obsidián zajišťoval Mélu vyjímečné postavení od nejstarší doby, ale jasné doklady trvalé přítomnosti Kyklaďanů zde máme až z přelomu konce neolitu a začátku rané doby bronzové (viz info Periodizace kultur na Kykladách).

(Viz také Nálezy z Mélu vystavované mimo Mélos.)

Raná doba bronzová

Starokykladské Fylakopi

Nejstarší vrstvy osídlení ve Fylakopi pochází z rané doby bronzové (EC I až EC II, tady 3300-2300 před n. l.) a jsou ryze starokykladské (kultury Grotta-Pelos a Keros-Syros, případně Kastri). Tady se charakterizují jako pre-Phylakopi a proto-Phylakopi. Byly tu malé domy a památky kykladského stylu.

Nálezy viz oddíl alba.

Začátek mínojského vlivu

V závěru rané doby bronzové (EC III, 2300 až 2000 před n. l.) je zde už nějaký mínojský vliv, kultura je označovaná Phylakopi I. Každopádně se začínají objevovat také typy keramiky, které pokračují i v další epoše, jak to vidíme na exponátech v Archeologickém muzeu na Mélu.

Nálezy viz oddíl alba.

Střední doba bronzová

Ve střední době bronzové (2000 až 1700 před n. l.) mínojský vliv sílí, je to fáze Phylakopi II.

Nálezy viz oddíl alba.

Pozdní doba bronzová

Kulminace mínójského vlivu

Začátkem pozdní doby bronzové (17. století před n. l.) mínojský vliv vrcholí, je to fáze Phylakopi III /1, neboli LC I (Pozdně kykladská doba I). Ve Fylakopi se objevují výstavnější domy, někdy i s freskami, které zřetelně ukazují na krétské motivy a techniky. Doprovází je také importy mínojské keramiky z Kréty. Známe také importy z Mélu této doby na mínójskou Krétu. Fylakopi bylo buď pod silným krétským vlivem, nebo se stalo přímo jedním z mínojských sídel. Našly se zde i tabulky s lineárním písmem A.

Nálezy viz oddíl alba.

Zdá se, že sídlo nějak přečkalo i obrovskou sopečnou erupci Théry kolem roku 1628 před n. l., byť po něm následuje chudší období. Možná je zachránila poloha na pahorku nad severním pobřežím ostrova.

Pozor:
Číselné údaje letopočtů se v různých zdrojích liší až o 150 let! Z velké části to je dáno potížemi při dataci výbuchu Théry, viz info Erupce Théry.

Achájský vliv

Další fáze pozdní doby bronzové, tedy Phylakopi III /2 sem přináší nový vliv z řecké pevniny, achájskou civilizaci (15. a hlavně 14. století před n. l.).

Vrchol a pád achájského města

Začátkem 13. století před n. l. to zde už vypadá na zcela achájské město, silně opevněné, skoro bez starších kykladských motivů (Phylakopi IV = Late Helladic III B–C). Byl zde odkryt také palác mykénského typu (megaron) a svatyně. Na konci doby bronzové bylo Fylakopi opuštěno. Achájská civilizace zkolabovala, nejen na Mélu.

Nálezy viz oddíl alba.

 Souvisle číst: Archeologické muzeum na Mélu nebo Archeologický areál Fylakopi
 Zpátky na obsah kapitoly MÉLOS (Milos)
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY