Pausaniás III, 23, 2-5: Porovnání verzí

Aktuální verze z 12. 12. 2017, 15:46

Pausaniás, Cesta po Řecku III, 23, 2-5

Přeložila Helena Businská

(2) ... Obeplujeme-li Malejský mys, dorazíme po sto stadiích na území, již na hranicích bojských, zasvěcené Apollónovi pod jménem U Délu (Epidélion).
(3) Apollónova dřevěná socha (xoanon), která se tam nyní nachází, vznikla kdysi na Délu. Bylo to v dobách, kdy byl Délos řeckým tržištěm, které pro boží přítomnost poskytovalo domnělé bezpečí. Ale Mithridatův vojevůdce Ménofanés se dopustil zločinu buď z vlastní zpupnosti, nebo z rozkazu Mithridatova, ačkoli člověk, který vidí jen zisk, dá lehko stranou ohled k bohům, má-li naději na kořist.
(4) Tento Ménofanés tedy vplul se svými trojveslicemi na Délos, nechráněný ani hradbami, ani ozbrojenou posádkou a vraždil nejen přítomné cizince, ale také i samotné délské obyvatelstvo. Odvlekl nejeden kupecký majetek, veškeré votivní dary, prodal dokonce do otroctví všechny ženy a děti, vlastní pak Délos pak srovnal se zemí. Když bylo město již úplně vydrancováno, svrhl kterýsi barbar ze zpupnosti tuto dřevěnou sochu do moře. Tehdy ji přijaly mořské vlny a zanesly na bojské území, a proto jmenují onu končinu U Délu.
(5) Božímu hněvu však neunikl ani Ménofanés, ani Mithridatés. Ménofana stihl vzápětí. Když se vracel, zpustošiv Délos, přepadli ho ze zálohy ti obchodníci, kteří unikli, a jeho loďstvo potopili. Mithridata donutil bůh teprve za řadu let vztáhnout na sebe ruku, když přišel o říši a všude byl štván Římany. Někteří říkají, že nalezl násilnou smrt z rukou najatého vojáka jako projev oddanosti.
Takový osud tedy potkal ony bezbožníky.

πλέοντι δὲ ἐκ Βοιῶν τὴν ὑπὸ τὴν ἄκραν τῆς Μαλέας λιμήν ἐστιν ὀνομαζόμενον Νύμφαιον καὶ Ποσειδῶνος ἄγαλμα ὀρθὸν καὶ σπήλαιον θαλάσσης ἐγγύτατα, ἐν δὲ αὐτῷ γλυκέος ὕδατος πηγή· καὶ ἄνθρωποι περιοικοῦσι πολλοί. περιπλεύσαντι δὲ τὴν ἄκραν τῆς Μαλέας καὶ ἑκατὸν στάδια ἀποσχόντι, ἐπὶ θαλάσσῃ χωρίον ἐν ὅροις Βοιατῶν Ἀπόλλωνος μὲν ἱερόν ἐστιν, Ἐπιδήλιον δὲ ὀνομαζόμενον·
(3) τὸ γὰρ τοῦ Ἀπόλλωνος ξόανον, ὃ νῦν ἐστιν ἐνταῦθα, ἐν Δήλῳ ποτὲ ἵδρυτο. τῆς γὰρ Δήλου τότε ἐμπορίου τοῖς Ἕλλησιν οὔσης καὶ ἄδειαν τοῖς ἐργαζομένοις διὰ τὸν θεὸν δοκούσης παρέχειν, Μηνοφάνης Μιθριδάτου στρατηγὸς εἴτε αὐτὸς ὑπερφρονήσας εἴτε καὶ ὑπὸ Μιθριδάτου προστεταγμένον – ἀνθρώπῳ γὰρ ἀφορῶντι ἐς κέρδος τὰ θεῖα ὕστερα λημμάτων – ,
(4) οὗτος οὖν ὁ Μηνοφάνης, ἅτε οὔσης ἀτειχίστου τῆς Δήλου καὶ ὅπλα οὐ κεκτημένων <τῶν> ἀνδρῶν, τριήρεσιν ἐσπλεύσας ἐφόνευσε μὲν τοὺς ἐπιδημοῦντας τῶν ξένων, ἐφόνευσε δὲ αὐτοὺς τοὺς Δηλίους· κατασύρας δὲ πολλὰ μὲν ἐμπόρων χρήματα, πάντα δὲ <τὰ> ἀναθήματα, προσεξανδραποδισαμένος δὲ καὶ γυναῖκας καὶ τέκνα, καὶ αὐτὴν ἐς ἔδαφος κατέβαλε τὴν Δῆλον. ἅτε δὲ πορθουμένης τε καὶ ἁρπαζομένης, τῶν τις βαρβάρων ὑπὸ ὕβρεως τὸ ξόανον τοῦτο ἀπέρριψεν ἐς τὴν θάλασσαν· ὑπολαβὼν δὲ ὁ κλύδων ἐνταῦθα τῆς Βοιατῶν ἀπήνεγκε, καὶ τὸ χωρίον διὰ τοῦτο Ἐπιδήλιον ὀνομάζουσι. τὸ μέντοι μήνιμα <τὸ> ἐκ τοῦ θεοῦ διέφυγεν οὔτε Μηνοφάνης οὔτε αὐτὸς Μιθριδάτης· ἀλλὰ Μηνοφάνην μὲν παραυτίκα, ὡς ἀνήγετο ἐρημώσας τὴν Δῆλον,
(5) λοχήσαντες ναυσὶν οἱ διαπεφευγότες τῶν ἐμπόρων καταδύουσι, Μιθριδάτην δὲ ὕστερον τούτων ἠνάγκασεν ὁ θεὸς αὐτόχειρα αὑτοῦ καταστῆναι, τῆς τε ἀρχῆς οἱ καθῃρημένης καὶ ἐλαυνόμενον πανταχόθεν ὑπὸ Ῥωμαίων· εἰσὶ δὲ οἵ φασιν αὐτὸν παρά του τῶν μισθοφόρων θάνατον βίαιον ἐν μέρει χάριτος εὕρασθαι.
τούτοις μὲν τοιαῦτα ἀπήντησεν ἀσεβήσασι·

 Zpátky na obsah podkapitoly Délos vizuálně a literárně

 Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy:  POUŤ NA KYKLADY