Mozaika v Maltezaně
Stránka ve vývoji
I člověk, který je mozaikami spíš přesycený, se tady zaraduje, že tohle je prostě něco jiného, než obvyklá povinná nuda! Datovat to neumím, snad je to z 5. století n. l., možná je to starší, možná ne. Něco podobného bychom čekali v sousedství baptistéria nějaké větší předjustiniánovské křesťanské basiliky. Celková kompozice i řada detailů je ovšem v rámci křesťanského prostoru dost na pováženou, jak hned uvidíme. Celkové uspořádání mozaiky by se dobře hodilo do nějakého hypotetického chrámu Proklova novoplatónského náboženství, nebýt ovšem Krista uprostřed a dvanácti apoštolů kolem. Mozaika zobrazuje svět, jak je řízený z centra, prostřednictvím řady mezistupňů, až po naše lidské a dějinné prostředí.
Uprostřed je Kristus Pantokrator, vládnoucí nebeskému zodiaku, který jej svými dvanácti znameními obklopuje v kruhu. Ten zase prostřednictvím proudu Ókeanu řídí skrze čtyři Doby (Hóry) svět. Řád věčných vzorů je v centru proměnlivého světa.
Kristus Pantokrator je zobrazený ještě trochu jako Hélios. (Náhodou mu zrovna jakoby z ruky vyrůstá živá kytička. Kyria Kalí prý měla problém, jak se k ní zachovat při jarním úklidu. Vyřešila to tak, že všechno ostatní pěkně vyčistila, ale živý výhonek nechala, protože to je znamení, neboť vypadá jako žezlo nebo pochodeň v ruce Vládce světa.) Uspořádání maně připomíná koncentrické symboly na kykladských „pánvičkách“ z rané doby bronzové, viz info Kykladské „pánvičky“.
V křesťanském prostředí není příliš obvyklé ani zobrazení zodiaku, který zde poslušně obklopuje Krista Vládce. Obzvlášť se zde vyvedla tato zodiakálních znamení: Beran, Lev, který je nečekaně veselý, Panna, Štír, Vodnář a Ryby.
Mezi kruhem vln Ókeanu, obklopujícím zodiak, a rohy centrálního čtverce mozaiky jsou zobrazeny Hóry, tedy roční doby, po římském způsobu jsou už čtyři, takže s jejich umístěním v rozích není problém. Jaro je u znamení Býka a vypadá spanile. Léto je u znamení Lva a přináší žně. Podzim u znamení Štíra přináší plody. Zima je u vzdušného znamení Vodnáře, tady k ní patří vítr a ptactvo, což situaci na těchto ostrovech docela odpovídá. Nebudeme zde mudrovat o precesi a o možných výkladech Ptolemaiových nebo dokonce Porfyriových určeních jarního bodu, raději si doprohlédneme mozaiku.
Všechno tady působí nečekaně uvolněným dojmem. Apoštolové mezi zvířátky, která vypadají trochu jako na vázové malbě z konce 7. století před n. l., ale je to pozdní antika nebo spíš raná Byzanc, leč neobvykle veselé povahy a dobře udělaná. Apoštolové se ovšem tváří vážně, vedle je pelikán, symbol oběti.
Víc fotek mozaiky je v oddílech alba. [[1]]
Je na čase se s Astypaleou rozloučit (viz historka S dětmi na pustém ostrově, Rozloučení s ostrovem) a pokračovat v naší výpravě přes další kykladské ostrovy. Dál na jihovýchod už nic není (tedy v rámci Kyklad), takže to bude ve školně geografickém pořadí: od severu k jihu západem Kyklad.
Pokračovat v souvislém čtení: ANDROS
Mozaika v Maltezaně
