Merichas a Vryokastro

Z KEROS
Verze z 3. 10. 2019, 18:44, kterou vytvořil Zde (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Přístav v Merichas a slovutné Vryokastro

Když loď vjíždí do laguny, ve které leží přístav Merichas, vidíme na levoboku mohutný kopec Vryokastro a kolem menší kopce. Nutno rovnou přiznat, že to je tak všechno, co v přístavu a jeho blízkém okolí stojí za vidění. Kdyby člověk nebyl zhýčkaný jinými kykladskými ostrovy, s horami a majestátními památkami, byl by určitě okouzlen půvabem celkem poklidného místa a procházkou kolem laguny. Do nedávné doby tu býval jen nevelký přístav a rybářská vesnice, jeden čas prý skoro úplně vylidněná, teď přibyly nové penziony a nějaký hotel. Přesto je tu ubytování relativně drahé, asi kvůli blízkosti Athén nebo velkým očím místních, spíš asi cestovek. Je zde však nejméně jedno příjemné a levné kafenio s výhledem na lagunu a taky stanoviště funkčních a poctivých taxikářů (když už autobus líně stojí vedle mola přístavu). I mezi hospodami se najde příjemná a dostupná, když se trochu hledá.


Takže vzhůru na Vryokastro! Na vršku Vryokastro a v jeho okolí stávalo po velice dlouhou dobu, od 10. století před n. l. až do 6. nebo 7. století n. l., řecké město Kythnos, antické centrum ostrova, i když v římské době prý jeho význam upadl. I na dálku se dají tušit nějaké zbytky památek. Ruiny z různých dob sledují hřeben kolem vrcholu, kde byly chrámy a obranné stavby, ale město samo nejspíš stávalo níž, někde v okolí pláže Apokrousi. Na Vryokastru nebo v okolí je prý krom toho i vrstva z konce mezolitu a raného neolitu.

Vzdušnou čarou je to od přístavu jenom 2 km na sever a ani výška 145 m nebudí respekt, jenom se tam mít jak dostat. Vzhledem k členitosti terénu a vedení cest je dobré popojet taxíkem kus směrem k Chóře, aby člověk nechodil po klikaté hlavní silnici. Pak už by to po cestě značené číslem 6 neměl být problém. Neměl by být, ale je, protože kus dál od odbočky je cesta notně zarostlá a nakonec úplně mizí. Hřeben sám je dobře schůdný, ale pod ním jsou kamenité srázy s velkými balvany trnitými křovisky, je to špatně prostupné, zvlášť pokud by člověk chtěl sejít směrem k pláži Apokrousi, což by podle mapy mělo být dobře možné. Spíš je rozumné se vrátit a k Apokrousi jít pak jinou cestou o kousek níž, byť ani ta není bez problémů. Takže se radši omezím na referát o výkopech.

V adytu chrámu z rané archaické doby (snad Héřině nebo Afrodítině) se prý roku 2002 našel rozsáhlý poklad drobných plastik, keramiky a šperků. Bylo to velké překvapení, takové nálezy zrovna na Kythnu nikdo nečekal, navíc se nevyloupený chrámový poklad zas tak často nenajde. Bohužel nevím, kde a jestli vůbec se teď nálezy vystavují, možná v Thessalonice, možná je na to ještě brzo. Jeden kousek z archaické doby jsem viděl na výstavě na Mykonu. Každopádně se v Chóře Kythnu chystá archeologické muzeum. Na Vryokastru byla odkryta i velká helénistická budova (Budova 5), základy má z konce 4. století před n. l., opravy a přestavby prodělala v 2. století před n. l. Výzkum provedla Univerzita v Thessalonice. Na severním okraji jsou prý základy chrámu Apollóna a Artemidy. (Upřímně nevím, jestli to je jiný chrám, nebo jen záměna s tím předchozím.)

Pláž Apokrousi nabízí odpočinek po nečekaně namáhavé cestě. Vedle je pěkné údolí s antickými zbytky, asi toho města nebo jeho okolí. Turisté tady většinou touží spíš po pláži Kolona o kopec dál, protože to je kuriozita, je oboustranná (asi jako některá bunda).

 Souvisle číst: Chóra Kythnu alias Mesaria
 Zpátky na obsah kapitoly KYTHNOS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY