Mínoa (Amorgos): Porovnání verzí
(→Minoa) |
(→Brána) |
||
| Řádka 14: | Řádka 14: | ||
== Brána == | == Brána == | ||
| − | [[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate 084957.jpg|thumb|left|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate 084957.jpg| | + | [[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate 084957.jpg|thumb|left|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate 084957.jpg|Vstupní brána z hellénistické doby.]] ]] |
| − | [[File: | + | [[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate, 18M1836.jpg|thumb|right|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic gate, 18M1836.jpg|Zbytky brány a schodiště.]] ]] |
| − | [[File: | + | Do města se sluší vstupovat bránou. Tady je k dispozici monumentální mramorová brána z helénistické doby s širokým schodištěm, tedy spíš její zbytky, ale pěkné. V reálu bránu raději opatrně obejdeme. |
| + | |||
| + | Výškové uspořádání památek tady není dáno vrstvami naplavenin, ale způsobem osídlování kopce, jen místy stavěním pozdějších staveb na předchozích. Proto je zde časové pořadí z větší části opačné, než bývá při vykopávkách. Nejstarší věci jsou spíš nahoře. | ||
| + | |||
| + | <br clear=all> | ||
| + | == Apollónův chrám == | ||
| + | |||
| + | [[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180451.jpg|thumb|left|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180451.jpg|Apollónův chrám z helénisické doby.]] ]] | ||
| + | |||
| + | [[File:Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180453.jpg|thumb|right|[[commons: File: Archaeological site Minoa on Amorgos, Hellenistic temple, 180453.jpg|Apollónův chrám.]] ]] | ||
| + | |||
| + | Vstoupili jsme do zbytků řeckého města helénistické doby. K němu sice patřilo i gymnasion, které je ve stejné výšce víc vpravo, ale to si necháme na později, protože půjdeme okruhem vlevo a postupně i nahoru. | ||
| + | |||
| + | Nedaleko brány vidíme základy Apollónova chrámu z helénistické doby. | ||
| + | |||
| + | <br clear=all> | ||
| + | |||
| + | == Další ve vývoji == | ||
[[File:Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|Hellénistické a římské stavby.]] ]] | [[File:Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|thumb|right|[[commons: File: Minoa Amorgos Hellenistic and Roman buildings 084951.jpg|Hellénistické a římské stavby.]] ]] | ||
| Řádka 32: | Řádka 49: | ||
[[File:Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century 091319.jpg|thumb|right|[[commons: File: Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century 091319.jpg|Starokykladská svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu. Kontinuita kultovního místa od 4. tisíciletí do 4. století před n. l.]] ]] | [[File:Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century 091319.jpg|thumb|right|[[commons: File: Early cycladic shrine Minoa Amorgos, 4th millennium to the 4th century 091319.jpg|Starokykladská svatyně na vrcholku Minoa na Amorgu. Kontinuita kultovního místa od 4. tisíciletí do 4. století před n. l.]] ]] | ||
| − | + | Když při stoupání obcházíme návrší, uvidíme dlouhou neolitickou obrannou zeď, klesající na severozápad k moři. Během stoupání k vrcholu si taky můžeme povšimnout, jak kozy preferují starokykladskou vrstvu, v něčem mají se starými Kyklaďáky podobné zalíbení. | |
| − | |||
| − | |||
Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, jejíž původ odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že raně starokykladská svatyně pod širým nebem sloužila kontinuálně různým kulturám a náboženstvím možná až do konce antiky. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je. | Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, jejíž původ odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že raně starokykladská svatyně pod širým nebem sloužila kontinuálně různým kulturám a náboženstvím možná až do konce antiky. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je. | ||
Verze z 12. 3. 2019, 14:04
Minoa
Nad přístavem Katapola je návrší vysoké 246 metrů s ruinami od kykladského neolitu po římskou antiku. Nejkratší přístup je sem z právě Katapoly. Podle cedule u vrátek na cestě to vypadá, že celá oblast je soukromým majetkem, ale můžeme tam (na rozdíl od lokality Kovaios – Livanos podél cesty). Minoa je nejvýznamnější a také nejrozsáhlejší archeologická památka na Amorgu. Areál obklopuje celý vršek kopce, v jednom směru sahá prastará obranná zeď dokonce až skoro k moři. Prohlídka zabere hodně času a spatříme jen několik pěkných ruin, zato hojně koz a úžasných výhledů. To nejlepší potkáme až nahoře. Víc než o jednotlivé „památky“ tady jde o charakter místa a vzájemné překrývání jednotlivých lidských kultur v průběhu řady tisíciletí. Naštěstí je kousek pod vchodem stinné odpočívadlo.
Navzdory názvu místa tady kupodivu nebyly nalezené doklady o přítomnosti mínójské kultury, tedy předřecké krétské, kterou bychom zde očekávali ve střední době bronzové. To je zvláštní, vždyť na Théru to už není daleko. S touto výjimkou zde vidíme kontinuitu kultur posledních šesti tisíciletí, to vše na typickém místě takovýchto center. Už klasičtí řečtí historici celkem realisticky rozlišují mezi Mínójci a původními obyvateli Kyklad, i když ty si pro velkou časovou propast pletou s Káry. Mínójská invaze na Kyklady se však pořádně ujala jenom na některých ostrovech (Théra, Mélos, malinko Paros), zatímco jinde jen vyvrátili opevněná místa a vládli odjinud, takže po nich žádné památky skoro nevidíme. Proto je dobře možné, že na místech jako je Délos nebo Amorgos (a z velké části i Naxos), mohly zbytky původních obyvatel dál nějak živořit. O Délu dokonce řečtí historici říkají, že jej Mínójci uchránili, pokud je to ovšem pravda.
Brána
Do města se sluší vstupovat bránou. Tady je k dispozici monumentální mramorová brána z helénistické doby s širokým schodištěm, tedy spíš její zbytky, ale pěkné. V reálu bránu raději opatrně obejdeme.
Výškové uspořádání památek tady není dáno vrstvami naplavenin, ale způsobem osídlování kopce, jen místy stavěním pozdějších staveb na předchozích. Proto je zde časové pořadí z větší části opačné, než bývá při vykopávkách. Nejstarší věci jsou spíš nahoře.
Apollónův chrám
Vstoupili jsme do zbytků řeckého města helénistické doby. K němu sice patřilo i gymnasion, které je ve stejné výšce víc vpravo, ale to si necháme na později, protože půjdeme okruhem vlevo a postupně i nahoru.
Nedaleko brány vidíme základy Apollónova chrámu z helénistické doby.
Další ve vývoji
Když při stoupání obcházíme návrší, uvidíme dlouhou neolitickou obrannou zeď, klesající na severozápad k moři. Během stoupání k vrcholu si taky můžeme povšimnout, jak kozy preferují starokykladskou vrstvu, v něčem mají se starými Kyklaďáky podobné zalíbení.
Přímo na vrcholu je nevelká svatyně, jejíž původ odborné popisy určují opravdu šalamounsky: 4. tisíciletí před n. l. až 4. století. Lze tomu rozumět tak, že raně starokykladská svatyně pod širým nebem sloužila kontinuálně různým kulturám a náboženstvím možná až do konce antiky. Povaha místa i zídek tomu odpovídá. V detailech se těžko vyznáme, ale působivé to je.
Víc fotek je v albu.
Pokračovat v souvislém čtení: Kovaios (stará lidová architektura) a sestup do Katapole
Zpátky na obsah kapitoly AMORGOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
