Kykladská keramika rané doby bronzové
Stránka ve vývoji
Keramické nádoby známe už z kykladského pozdního neolitu a ke keramice bronzové doby jsme se dostali už „pánvičkami“. Jaké jsou novinky a vývojové trendy kykladské keramiky doby bronzové?
Ze začátku doby bronzové známe nápodoby kamenných nádob, avšak záhy vznikají i nové specifické tvary a rozvíjí se zdobení stylizovaně geometrickými vrypy nebo malbou. Analogie jsou v té době opět na severní Krétě.
Objevují se i velké nádoby, někdy zdobené spirálami. Typické jsou však džbány, někdy s geometricky stylizovanou malbou, svítilny. Dále pyxidy, zdobené rytím nebo malbou. Objevuje se i typ nádob, zvaný „omáčkovník“ (sauceboat), i když z dalšího vývoje této formy lze o civilním používání podobných nádob trochu pochybovat (v Arkádii měli taky zlatý, prý snad z Kyklad). Z jasně obřadních nádob máme kerny a zvláště rhyta. Theriomorfní rhyta mají podobu ptáka, prasátka nebo medvěda. Zvláštností jsou rituální masky, bohužel ale nevíme nic o tom, jak ten obřad probíhal.
Zvláštností jiného druhu jsou keramické modely lodí a domů.
S blížícím se závěrem rané doby bronzové keramiky na některých ostrovech ubývá, zato na jiných, např. na Mélu (Milos), přibývá a navíc získává více zdobnou formu. Rozdíly patrně souvisejí s různým dopadem krétského vlivu na Kyklady. Na Mélu se koncem rané doby bronzové (EC III, 2300 až 2000 před n. l.) rozvíjí kultura („fáze“, „skupina“) Fylakopi I, charakteristická právě zdobnou keramikou. Typické jsou džbány různých typů a velké vícečetné kerny. Podobně se zdobná keramika objevuje v blízkosti Théry, zatím spíše na ostrůvku Christiani než přímo v Akrotiri.
Největší sbírky keramiky z ranějších vrstev kykladské rané doby bronzové má kupodivu Archeologické muzeum v Apeiranthu na Naxu, z pozdějších zase Archeologické muzeum v Plaka na Mélu (Milos). Obě si časem projdeme.
Souvisle číst: Šperky nebo amulety
Památky kykladské rané doby bronzové
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Délos a Kyklady
