Kamenné nádoby

Z KEROS
Verze z 5. 1. 2018, 15:47, kterou vytvořil Zde (diskuse | příspěvky) (Pyxidy a kernos)

Přejít na: navigace, hledání

Technologii výroby kamenných nádob, nejčastěji mramorových, přivedli Kyklaďané k dokonalosti už koncem 4. tisíciletí před n. l. Tento styl i ustálené tvary pak s mírnými obměnami trvá po téměř celé 3. tisíciletí před n. l. Zvláštní móda prolongování pokročilých „kamenných“ technologií přes dobu bronzovou není omezená na Kyklady. Podobnou tendenci známe také z Kréty, ba i mykénská kultura pozdní doby bronzové se pochlubí třeba úžasně přesně vybroušenou konvičkou z tvrdého kamene. Starokyklaďáci však představují extrém precizní kamenné práce, dokonce i kvantitativně. O to více, když počet nálezů velice kvalitních a krásných kamenných nádob podělíme plochou nebo odhadovaným počtem lidí. Jemná práce s kamenem je typickým znakem této „něžně drsné“ kultury.

Materiálem je nejčastěji bílý nebo skoro bílý mramor, ale taky mramory barevné, včetně šedobíle proužkovaných, což na výbrusu dokáže vytvořit něco jako letokruhy. Občas se však používají i horší materiály (sopečné) – nebo naopak luxusní steatit (ušlechtilá tvrdší forma mastku), který je měkký a soudržný, takže umožňuje řezbu složitějších reliéfů. Některé z nádob hraničí se sochařskými díly, např. rhyta ve tvaru zvířat.

Velmi starou formou jsou hladké vysoké nádoby (tall cups), opatřené oušky na zavěšení. Jsou poměrně velké, přesto mají tenkou mramorovou stěnu.

Vysoké nádoby a kandily

Baňatější velké nádoby prý sloužily jako závěsné kandily (lustry, kandiles, chandeliers). Našlo se jich hodně, bohužel často erodovaných, včetně druhotného probarvení mramoru zeminou, viz foto, další a ještě. Snad se do nich vkládala olejová lampička, která širokým horním otvorem osvětlovala strop, u některých navíc částečně průsvitný materiál umožňoval i boční lom světla alespoň poblíž horního okraje jejich stěny.

Palety a misky

Velice tradiční jsou na Kykladách obdélníkové misky, často s dírkami pro zavěšení, zvané dnes palety. Některé sloužily spíše jako nářadí, totiž k roztírání nerostného pigmentu, odtud jejich název. O určení jiných nevíme nic, někteří se domnívají, že taky mohly být jakýmsi ložem menších ženských figurek (foto, další a ještě).

Pak tu máme nejrůznější misky (bowls, cups) – foto, někdy se zbytky barviva (foto), snad na líčení; některé zase s hubičkou na odlévání tekutiny (foto).

Kalichy

Vzácnější a velmi elegantní menší nádoby jsou kalichy (chalices) – foto a další, někdy extrémně tenkostěnné a z průsvitného mramoru (foto).

Pyxidy a kernos

Pak jsou to pyxidy, tedy dózičky. Nebo zase sférické pyxidy, připomínající spíše menší kulovité nádoby. Vzácností je bohatě zdobená pyxis, vyrobená ze steatitu. Zvláštností je pyxis nebo kernos ve tvaru sýpky nebo kultovního místa.

Nádoby mohou být i dvojité, podobně také kerny (kernoi, sg. kernos) mohou být vícečetné (foto).

Vrcholem luxusu mezi kamennými nádobami jsou rhyta v podobě zvířat.

Naprostou specialitou jsou tzv. holubí mísy, tedy poměrně velké ploché mísy, s malými ptačími figurkami uvnitř, v řadě napříč průměrem (foto, další). Snad šlo o rituální náčiní.

Větší výběr různých typů, včetně dobových analogií na Krétě a v Egyptě, představuje album Raně kykladské kamenné nádoby. Nejhezčí kousky vystavuje Národní archeologické muzeum v Athénách, Britské Muzeum, Ashmolean Museum (Oxford) a Archeologické muzeum v Naxijské Chóře.

 Souvisle číst: Kykladské pánvičky
 Zpátky na obsah kapitoly NAPŘED O KYKLADÁCH
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY