Italská agora, největší obchod s otroky
Když vidíme tak obří agoru, navíc v sousedství řady dalších, napadne nás otázka, co se tady asi tak prodávalo. Na Délos se sice konaly poutě a později zde vyrostlo velké a mimořádně bohaté město, ale tohle je přes to všechno příliš. Odkud se bralo bohatství Délu římské doby? Odpověď je drastická: Prodávali se tu otroci ve velkém, prý až po tisících v jedné denní várce. Tato odpověď je krutá nejen pro člověka nové doby, jsme přece na půdě posvátného ostrova, navíc Apollónova. Proč se centrem velkoobchodu s otroky stal právě Délos? Vždyť je tak špatně dopravně dostupný, je na něm málo místa, jsou tu problémy s dostatkem vody pro tolik lidí a k tomu s rituálními pravidly, pokud by si s nimi ještě někdo lámal hlavu!
Počáteční záminkou nebo spouštěcím důvodem tohoto velice úspěšného podnikatelského záměru byl právě zvyk spojený s Apollónovými svatyněmi. Otrok se nemohl sám vykoupit kromě jiného proto, že i kdyby získal nějaké peníze, patřily by stejně jeho pánovi. Výjimkou byla možnost, kterou poskytovaly některé Apollónovy chrámy, u nichž si otrok mohl vydělané nebo darované peníze střádat, což ve šťastných případech mohlo končit vykoupením. Apollón byl totiž také patronem propouštění z otroctví! Na Délu se zachovaly i drobné figurky otroků v okovech.
Když už tedy na Délu byli otroci, peníze a banky, tak někoho napadlo, že poněkud změní žánr a zvětší měřítko, protože při původní praxi z toho zisk nevzejde, leda pro nějakého otroka. Velkoobchodníci se sice třásli před piráty a vyzývali k zákrokům proti nim, když přepadali jejich vlastní lodě, ale největší část zboží jim dodávali právě piráti, kteří je získávali přepadáním pobřeží, takže pirátství prosperovalo neméně dobře jako oficiální ekonomika. Největší zájem prý byl o dorůstající děti ze slušných rodin, ale bralo se všechno. Římané věnovali Délos jako svébytný ostrov do správy Athénám, což působilo velkoryse – tím ale sami neměli veřejnou odpovědnost za to, co tady dělali. Italská agora tuto obzvláštní prosperitu strážců zákonnosti a morálky jasně ukazuje. Pro útěchu dodejme, že malá část zisků, díky nimž se rozrůstaly bohaté domy pozdně helénistické a římské doby, asi plynula i z jiných obchodních artiklů.
Souvisle číst: Antigonova stoa
Zpátky na obsah podkapitoly Italská agora, fontána Minoa a Dionýsův chrám
Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
