Gavrio (Gaurio) – přístav a kemp

Podvečerní spoj z Rafini na Andros.

Gavrio, přístav ostrova Andru. Přístav i pro jachty a rybáře.

Moderní využití velkého benátského holubníku před přístavem v Gauriu, Andros.

Ženská postava s čelenkou, drobná terakota z Kallivari u Gauria na Andru, 5. století před n. l. Archeologické muzeum na Andru (Chóra).

Kemp Andros v Gavriu. (Autorovi téhle knížky právě podařilo vyhnat stonožky ze stanu. Nebyly to obávané skolopendry, ale cosi mezi nimi a českými stonožkami.)

Z atického přístavu Rafina (východní přístav Athén) přijedeme lodí na Andros do přístavu Gavrio (Gaurio), který je skoro na opačném konci ostrova než jeho nynější hlavní město, Chóra. Už na lodi si můžeme všimnout, že na Andros jedou spíše příbuzní místních a athénští výletníci než typičtí evropští turisté. Hned v přístavu pak potkáme první exemplář specifické adrijské stavby, totiž holubník, ovšem holubník nečekaně velký, kamenný a starožitný. Je adaptovaný na informační kancelář. Další znaky ostrova spatříme po rozhlédnutí: Je to rybožravá štace střední vrstvy Athéňanů.

Hned u přístavu je stanoviště ostrovních autobusů a něco přes 1 km odtud je pěkný kemp s bodrým kempařem. Typickou osádkou kempu je směs athénských rodin a západoevropské mládeže, z čehož jsme se trochu vymykali.

Od nedaleké vsi pochází raně klasická drobná terakota bohyně s čelenkou, vystavená v muzeu v Chóře. Za antikou i další kulturou musíme po ostrově autobusem, jezdí od přístavu. Paní průvodčí stále aktualizuje jízdní řád hadrem a křídou, občas vyzvedává cestující v kafeniích.

Další fotky z Gavria jsou v oddílu alba.

 Pokračovat v souvislém čtení: Chóra Andru

 Zpátky na obsah kapitoly ANDROS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY