Ferekýdova kykladská inspirace?
Ferekýdés je sice součástí řecké kultury, ale možná podobným způsobem jako Pythagorás. Tomu se sice nepřipisuje foinícká inspirace, ale pro změnu původ z tyrrhénského prostředí, tedy z čehosi blízkého Etruskům. Oba „muže boží“ by tedy spojoval import ne-řeckých motivů do řeckého myšlení. Nechceme se však pouštět do takových spekulací, protože k nim nemáme žádné spolehlivé doklady. Zmiňujeme to pouze jako možnost, byť snad do nějaké míry pravděpodobnou. Každopádně bylo Ferekýdovo dílo napsané řecky a význam obou mužů je pak v Řecku, takže je máme přednostně vykládat v řeckých kontextech.
Co kdyby to ale bylo všechno jinak? Co kdyby motivace Ferekýdových zvláštností pocházela z dávných Kyklad? Nelekejte se a nevolejte hned na psychiatrii! Nepředpokládám, že by Ferekýdés byl přeživší starokykladský šaman, který se pokusil transponovat své náboženství do řeckého jazyka a do řeckých kulturních představ. Takoví přece na Syru skončili možná už při mínójské invazi začátkem střední doby bronzové, a pokud přesto nějak dožili časů řecké přítomnosti na ostrově, jednalo by se o hypotetické kontakty s řeckými Achájci v pozdní době bronzové, nejméně šest století před Ferekýdem. Ferekýdés je Řek pozdní archaické doby, i když zvláštní a na zvláštním ostrově. Některé z těch zvláštností asi odkazují k Foiníčanům, ti na Syru určitě byli, jak ve Ferekýdově době, tak už dříve. Nenajdeme však u Ferekýda něco, co by mohlo být transpozicí ostrovního prostředí, genia loci, jdoucího napříč tisíciletími, kulturami a jazyky? Zkusme to jenom jako hru. Proč by taková hra nemohla ukázat něco pro pochopení, ať už Ferekýda, nebo Kyklad, pokud si zachováme vědomí o tom, že jde jenom o hru?
Ferekýdovou zvláštností je svatba Dia se Zemí. Jméno Zás pro Dia je na Kykladách obvyklé, i když je potkáváme i mimo Kyklady. Na Syru opravdu je jeskyně, dokonce poměrně blízko pradávných kulturních center. Ferekýdés při popisu dislokace primordiálních božstev i vrstev světa patrně užívá jakousi jeskynní metaforu, nějaké parcelování jeskyně. Nic víc o vztazích mezi Ferekýdem, jeskyní a dávnými kulturami nevíme. Starokykladské náboženství neznáme, leč určitě v něm měla roli Země, Velká bohyně, pak nějaký mužský bůh a snad i jakási božská nebo přírodní recyklace, nemluvíme o reinkarnaci; na své si asi přišlo i moře a nebe, nejspíš taky zvěř.
Slunce svítí na Zemi, je uprostřed světa. Ne ve smyslu heliocentrismu, ale tak, jako na části kykladských standart. Nebe se zasnubuje se Zemí, prostřednictvím Času vstupuje do jeskyně, lůna Země. Tam ze síly času vyvstávají oheň, vanutí a voda. V jeskyni se řine voda, vychází z ní vanutí, na oltáři hoří oheň. Světu vládne žár ohně, síla větru a kolotání vod (nebo vlny). Základní metaforou života je cykličnost, život pokračují díky smrtelnosti prostřednictvím generacím. Potomci mají svou novou identitu, i když současně představují pokračování rodu.
Akademicky vzato by pokus o osvětlení záhadného starokykladského náboženství výkladem záhadného, podivného a špatně zachovaného textu mytografa Ferekýda byl šíleným počinem. A ještě šílenější by byl postup opačný. Jako hra to však možná cosi ukazuje, podobně tomu, jako kykladská architektura z různých dob a její umístění v krajině.
Opravdu nepředpokládám, že by Ferekýdés čerpal z nějak uchované pradávné tradice. Považuji však za možné, ba dokonce za pravděpodobné, že se na něm jaksi mimovolně podepsalo také prostředí Kyklad, jak krajinné, tak co se rozpoložení týče. Myšlenky se v kykladském prostoru možná převrstují podobně jako stavby. Tím není nic vyloženo, výklad musí hledat jiné a vědomější kontexty. Možná je však díky tomu pochopitelnější, jak mohl někdo gramotný, totiž Ferekýdés, napsat takové podivnosti. Snad je to jako opilost čímsi silnějším, než co může rozum autora snést. Možná ho jeho záliba v podivnostech naladila na určitou dávnou notu, ale současně jej zavedla do kuriózních výrazů a nauk, takže onu dávnou notu spíš zdiskreditoval, možná podobně, jako později pythagorejci mílétskou vědu a filosofii.
Souvisle číst: KEÓS (Kea, Tzia)
Zpátky na Ferekýdés ze Syru – Prapočátek části filosofie na Kykladách?
Zpátky na obsah kapitoly SYROS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY