Dórská Théra na výšině

Z KEROS
Verze z 25. 2. 2018, 12:44, kterou vytvořil Zde (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Když v rané době železné přišli na Théru Dórové, původem ze severozápadního Řecka, založili v 9. století před n. l. nové hlavní město na náhorní plošině uprostřed jižní části ostrova, na plochém vrcholku Mesa Vouno. Zbytky města, zvaného dnes Stará Théra (nebo Antická Théra), leží skoro 400 metrů nad mořem. Od nejvyššího vrcholu ostrova Profitis Ilias (567 m) je odděluje sedlo Sellada, v jehož okolí bylo velké pohřebiště. Město vzkvétalo od archaické doby až do pozdní antiky. Do sedla pod vchod do areálu nás zaveze mikrobus z Kamari, skoro od moře, dál už musíme pěšky. Hezčí by asi bylo jít sem jinou cestou pěšky, z Perissy, cíl je zdola dobře viditelný [1]. Viděli bychom taky okolí starých lomů, kde nejspíš bylo starokykladské sídlo. Samotný areál antické Théry je rozlehlý, základy ulic, chrámů a torzo divadla jsou zachované v dost velké ploše, od nich jsou výhledy dolů do nížiny a na moře.

Od konce silničky pokračuje kolem sedla Sellada chodník ke vchodu do archeologického areálu. Z okolí těchto míst pochází také torzo náhrobního naxijského kúra z raného 7. století před n. l. [2], vystavovaného v Muzeu Staré Théry. Našlo se tu mnohem víc věcí, hlavně kvantum místní keramiky z geometrické doby, také importy (třeba amfora z Naxu se zvířaty [3]), většina toho je v muzeu ve městě, některé nálezy jsou v Athénách a dál po světě. Už po cestě ke vchodu do hlavního areálu potkáme zbytky Afrodítina chrámu, odkud pocházejí nálezy z archaické doby [4] a řadu menších svatyněk, například héróon Artemidóra.

Vchod do areálu je u kostela Ag. Stefanos z 8. nebo 9. století, který stojí na místě křesťanské basiliky z 6. století. Už ta používala antický stavební materiál.
Víc jeho fotek je v oddílu alba.

Dál je temenos Artemidóra, tedy svatyně pod širým nebem a další památky.
Další fotky temena jsou v oddílu alba.



Uvnitř areálu se můžeme procházet zbytky antického města. Většina toho, co vidíme, jsou torza ulic, domů a chrámů z dost pozdní antiky, často však postavených na půdorysech z archaické doby, které jsou místy vidět. Skoro všechno je z místního vápence. Potkáme královskou stou, z níž pak v muzeu uvidíme řadu nálezů z helénistické doby.

Divadlo má za scénou výhled z výšky na moře, který může konkurovat tomu, co se uvnitř představovalo




Projdeme až k útesu, kde stával chrám Apollóna Pýthijského. Jeho trosky jsou dobře viditelné, důležitější však asi je povaha místa, s mohutným nadhledem. Úcta k Apollónovi je Pro Dóry stejně důležitá, jako pro Ióny. Vždyť třeba ve Spartě byl Apollón považován za dárce ústavy, která sama byla chápaná jako kosmos, tedy uspořádání. Rozdíl oproti jiným kykladským ostrovům je spíše v tom, že tento chrám není Délion, ale obrací se k Apollónovi, vládci Delf.



Na okraji areálu jsou také zbytky chrámu s typicky dórským zasvěcením: Apollón Karneios. Sakrálním centrem byl od 7. století před n. l. do konce helénistické doby.

Některé svažité ulice jsou vlastně schodiště mezi budovami, s výhledem dolů. V okolí agory je rovinaté návrší. To nás přivede k místům dórských náboženských her, spojených s tancem nahých mladíků. Někde tady jsou i antické nápisy, které se k těmto závodům a slavnostem vztahují.

Jinde, na horské hraně u okraje areálu, jsou velice staré inskripce, z 9. a 8. století před n. l., jedny z nejstarších dokladů o dórské podobě alfabety. Dórové tedy nebyli tak zpozdilí, jak jim Iónové občas předhazovali.




Fotky z areálu mají vlastní album.

 Pokračovat v souvislém čtení: Muzeum antické Théry
 Zpátky na obsah kapitoly THÉRA (Santorini)
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY