Folklorní muzeum na Folegandru

 zkorigováno, vložit fotky

Po delším hledání jsme konečně našli tu správnou odbočku k muzeu. Ona je to vlastně opuštěná usedlost, kterou opravili, a do níž místní lidé snesli hezčí staré krámy, aby je tu hrdě vystavili. Typickou klientelou je athénské měšťanstvo, které jezdí na Folegandros také proto, aby dětem ukázalo, jak se kdysi v Řecku žilo, a aby si zavzpomínalo na babiččina vyprávění. Pro jistotu však dobromyslná a veselá paní, která nás pustila dovnitř, má v záloze i kus papíru s několika anglickými větami, prý od nějaké mladé, která tam provází.

Začínáme kuchyní, ale nechápu, čím na tomhle ostrově topili. Domácnost na odlehlém ostrově musí být vybavená k lovu i obraně, takže nějaké pušky jsou hned nad kuchyňským stolem. V pokoji mě překvapily dudy. Možná je to specialita jižního konce Kyklad, protože na Santorini bývají taky, nevím. V reprezentativním obývacím pokoji je patrná snaha jít s dobou, i když bez elektřiny, ta tu opravdu není dlouho.

Kolem chalupy jsou různé rurální stavby, jaké známe z řeckého venkova, třeba mlat (aloni), mlýn atd. Spolehlivě působí z kamene stavěný bazének na šlapání vína s kamenným žlábkem na odtok šťávy. Nevylisované slupky se samozřejmě nevyhodí, ale po zkvašení se předestilují na raki. Proto k základnímu vybavení domácnosti patří také jednoduchý destilační přístroj.

Víc fotek z Ano Meria viz oddíl alba.

 Souvisle číst: SIKINOS

 Zpátky na obsah kapitoly FOLEGANDROS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY