Mélští výtečníci

Na Mélu nevznikala jen díla výtvarná, ale pocházejí odtud také básnické spisy a teoretické myšlenky. V rané klasické době tady působil lyrický básník dithyrambů, Melanippidés, velice ceněný autor tzv. nové hudby, možná spíše „nové melodiky“.

(Někteří situují na Mélos i matematika helénistické doby, Dionysodóra, který prý určil poloměr Země jako 42 tisíc stadií, tedy přibližně správně, jen asi o 5 % nadceněný, avšak horší než výpočet Eratosthenův. Podivnou záhrobní historku k tomu vypráví Plinius Starší v Kapitolách o přírodě II, 109. Asi však jde o změtení míst i témat.)

Málo toho víme o nejfilosofičtějším rodákovi z Mélu, asi o něco starším než Melanippidés, o Diagorovi, který málem špatně skončil v Athénách.

 Souvisle číst: Diagorás z Mélu

 Zpátky na obsah kapitoly MÉLOS (Milos)

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY