Archeologické muzeum na Andru
Oficiální název muzea: Archaeological Museum of Andros.
Docela pěkná sbírka věcí z celého ostrova, především geometrické keramiky. Navíc je tam liduprázdno, takže se dá prohlížet i fotografovat naprosto pohodlně.
Nejvíc by to asi ocenil znalec různých verzí geometrické keramiky.
Obsah
Pozdně mykénská keramika z Paleopolis na Andru
Je tady i pár kousků venkovských podob achájské keramiky z pozdní doby bronzové.
Geometrická keramika ze Zagory na Andru
Velká kolekce keramiky geometrického stylu (v 9. až 7. století před n. l.) z bývalého centra ostrova, tedy z dnešní Zagory, zabírá víc než jeden sál. Některé nádoby jsou pohledné, jiné jsou cenné spíše jako ukázky verzí tohoto stylu nebo zase jako doklady staré podoby alfabetického písma na inskripcích. Jsou tu také importy z Korintu a odjinud.
Archaické sochy
Z archaických soch je zde několik větších torz, dovezených kdysi z Naxu, a sochy vytvořené pod vlivem naxijské i parské školy, hlavně z Paleopolis na Andru. Koré z Andru, vytvořená asi na Naxu, je zde však pouze v nekvalitní novodobé kopii, originál je v Ny Carlsberg Glyptotek Copenhagen v Dánsku.
Nejzajímavější sochou z řecké archaické doby je zde pozdně archaické torzo kúra nebo spíš obětníka (protože je částečně oblečený), nalezené v Paleopolis na Andru. Prozrazuje vliv parské sochařské školy.
Od klasické doby po římskou
Klasická doba je zastoupena několika reliéfy a řadou drobných terakot z Paleopolis i jiných míst ostrova, podobně i doba helénistická. Zvláštností jsou doklady pro opakované použití náhrobních stél s reliéfy! Dokonce jak uvnitř téhož náboženství (starého), tak s dodatečnou christianizací, například náhrobní reliéf z předkřesťanské doby, na který byl při jeho dalším použitím přidán kříž s ligaturami. Je tu také inskripce z Apollónova chrámu v Paleopolis na Andru a řada helénistických i římských plastik.
Hermés
Nejznámnějším exponátem muzea je socha Herma Chthonického, nalezená v Plaeopolis na Andru, mramor v životní velikosti. Je to římská kopie, vytvořneá počátkem našeho letopočtu podle předlohy díla Praxitelovy školy, z přelomu klasické a helénistické doby, z let 350 až 325 před n. l. Tato podoba Herma mohla ztvárňovat heroizovaného nebožtíka. Jedinou Praxitelovu sochu, kterou prokazatelně dělal přímo Praxitelés, vystavuje Archeologické muzeum v Olympii. Shodou okolností je to také socha Herma, i když malinko jinak koncipovaná, protože zpodobuje Herma i s malým Dionýsem. Našla se v Héřině chrámu v Olympii.
Byzantská sbírka
Závěrečná místnost představuje byzantské reliéfy, které kromě křesťanských motivů ukazují také stále trvající oblibu lvů.
Víc fotek je v albu muzea.
Souvisle číst: Paleopolis – „Staré Město“
Zpátky na obsah kapitoly ANDROS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
