Pozdní doba bronzová v Muzeu prehistorické Théry

Z KEROS
Přejít na: navigace, hledání
 Stránka ve vývoji

Teď se teprve dostáváme ke zlaté době Akrotiri. Doslovně to ilustruje jediný zlatý předmět v tomto muzeu, kozorožec těžký 180g. Ten si zaslouží zvláštní pozornost!

Kamenné nádoby jsou podobné těm, jaké známe z Kréty téže doby, viz oddíl alba. Za upozornění stojí malba delfínů na obětní trojnožce.

Pak je zde množství bronzového nádoby a nářadí, včetně třeba misek vah, ale taky zbraní, včetně intarzované dýky, jaké známe z Kréty nebo později z Mykén. K tomu patří taky olověná závaží, určená však pro nějaké větší váhy. Fotky viz oddíl alba. [[1]]

Terakoty reprezentují nejprve četná velká a krásně provedená rhyta tvaru zvířat. Například rituální nádoba tvaru lví hlavy. Také další rhyta silně připomínají některé exponáty Archeologického muzea v Irakliu na Krétě, tedy mínojskou kulturu. Náboženskou funkci mají i jiné živočišné druhy, včetně měkkýšů (obliba malovaných skutečných mušlí i výroba kamenných nebo keramických je všeobecná), viz oddíl alba. [[2]]

Hojně jsou zastoupeny pithoi, tedy velké zásobnicové nádoby. Jedna obyčejnější obsahuje zbytky vápenné omítky. Ty zdobnější asi uchovávaly cennější obsah, třeba pithos s malbou delfína. Potká se tu však i býk, nebo zase rostlinné motivy, včetně lilií, tedy opět motivy, které vidíme i na Krétě. Víc jich je v oddíle alba. [[3]]

Menší keramické nádoby často lehce naznačují ženský tvar, například drobnými plastickými ňadry. Mezi oblíbené motivy malby na keramice patří letící vlaštovky. Jsou tu i jiné typy džbánů. Trochu větší nádoba s malbou vinného hroznu o svém určení snad nenechává na pochybách. Pak jsou tu různé konvičky se spirálami, podobné jako na Krétě. Je ti však i kulovitá nádoba se silně stylizovanou malbou ptáka, přivezená kdysi z řecké pevniny. Však taky ten pták vypadá úplně jinak, než místní vlaštovky! Víc nádobí je v oddílu alba. [[4]]

Hodně zajímavé i pěkné jsou drobnější nádoby, které prý sloužily k rituálu. Jsou velice pečlivě provedené a potkáme mezi nimi i specifické typy keramiky. Třeba užší válcovité nádobky s malovanými květinami, nejspíš šafránem, ten měl tady i na Krétě náboženskou roli. Jsou tu však i hrníčky s různými typy spirál nebo vln, některé jsou překvapivě tenkostěnné. A také s dvojitými sekyrami (dabrys, labrys), namalovanými na tenkostěnném hrníčku nebo misce s ouškem. Zde už Krétu nelze nevidět! Víc jich je v oddílu alba. [[5]]

Keramické nářadí je zastoupeno v pestré škále od vany, přes kuchyňské pícky a další náčiní, až po majolikové (fajáns?) ozdoby, viz oddíl alba. [[6]]

Zvláštností jsou inskripce v lineárním písmu A. Zachovaly se jak na hliněných destičkách, kde bylo nejspíš skladové hospodářství nebo nějaké texty, tak jako krátké nápisy na keramice. Pohledné to moc není, ale důležité to je hodně. Znaky reprezentují nerozluštěné slabičné písmo, kterým se psalo hlavně na Krétě před příchodem Řeků, neznámým jazykem. Přitom samotné znaky písma jsou často podobné jeho pozdější verzi, tedy lineárnímu písmu B, kterým bude v pozdní době bronzové zapisovaná mykénská řečtina, na pevnině i na Krétě. Specialisté to tedy umí aspoň zčásti přibližně foneticky přečíst, ale není jim to moc platné. Víc jich je v oddílu alba. [[7]]

K pokladům muzea patří fresky, některé dokonce velké a s náznakem rekonstrukce jejich umístění. Ty nejhezčí jsou ale v Athénách. Bujný papyrus dobře ilustruje naši představu, že zde tenkrát bývalo o něco tepleji a v tomto případě hlavně vlhčeji než teď. Dvorní dáma na sobě má bohatě řasenou sukni s vodorovnými barevnými pruhy. Viz Freska dámy z Akrotiri. Záhadně působí freska nazývaná „Modré opice“, někteří totiž tvrdí, že se na ní opice pohybují v podobné krajině jako jinde delfíni, tedy snad v moři, ale to bude nejspíš omyl, nepochopení stylu. Je tu i řada fragmentů menších fresek. Víc fresek je v oddílu alba. [[8]]

V Akrotiri se našla také pečetítka z ozdobného kamene i z polodrahokamů, což může i nemusí souviset s Krétou. V této době asi souvisí, protože na Krétě jich je spousta, o málo později je potkáme také v oblasti mykénské kultury. (Pokud by podobné věci nalezené na Íu, v lokalitě Skarkos, byly už starokykladské, bylo by to hodně překvapivé. Asi nebudou.)

Drastickou ukázkou následků lávového požáru, jsou přirozené odlitky dřevěného nábytku. Trojnohý stolek shořel a jeho místa prý zabrala omítka. Tvary stolečku jsou nečekaně „barokní“ až „rokokové“, takže pokud věříme na analogie ve vývoji stylů, můžeme usuzovat na poněkud přestárlou kulturu. Podobných odlitků je zde víc.

 Pokračovat v souvislém čtení:  Paleobotanická sbírka

Muzeum prehistorické Théry

THÉRA (Santorini)