Dům Poseidoniastů z Bejrútu

Z KEROS
Verze z 12. 4. 2017, 18:38, kterou vytvořil Zde (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „ Stránka ve vývoji Pahorku Skardanas mezi jezerem a stejnojmenným zálivem vévodí zdaleka viditelný Dům Poseidoniastů z Bejrútu, což byla nejsp…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
 Stránka ve vývoji

Pahorku Skardanas mezi jezerem a stejnojmenným zálivem vévodí zdaleka viditelný Dům Poseidoniastů z Bejrútu, což byla nejspíš řecká mořeplavební společnost, která měla centrum v Bejrútu a tady na Délu svoji pobočku. Rozsáhlé sídlo z let 150 až 100 před n. l. bylo vyzdobené také řadou soch.

Tady se našlo sousoší s Afrodítou, zhotovené kolem roku 100 před n. l. podle slavné Praxitelovy sochy. Toto dílo ovšem nezůstalo v muzeu na Délu, ale pro svoji velkou slávu se vystavuje v Národním archeologickém muzeu v Athénách. Je nepatrně menší než v životní velikosti, výšky 155 cm i s účesem, což mu má v očích diváka dodat jakousi důvěrnost. Praxitelova díla krom nepopiratelné dokonalosti představují také definitivní konec sakrálního pojetí sochy a završují koncept „umění“ jako něčeho odlišného od náboženství i pouhého řemesla. Téma je sice zděděné po náboženství, ale jde už o normální ženský akt v evropském smyslu slova. Replika tyto problémy ještě zvýrazňuje. Pan zde Afrodítu – slušně řečeno – obtěžuje, ta se náznakově „brání“ sandálem ve své ruce, na jejím rameni leží Erós, vyvedený jako děťátko nebo andělíček a chytá Pana za jeho roh, spíš pro dodání touhy než pro obranu matky.

Velká torza ze skupiny nymf kolem Poseidóna zůstala v muzeu na Délu.

V blízkosti sídla Poseidoniastů je řada dalších domů, jejichž architektura zajímavě využívá kombinaci granodioritu a bílého nebo bílo-šedo-modře pruhovaného mramoru.

Trochu víc fotek je v oddílech alba. [[1]]

 Souvisle číst: Dům Diadúmena

Kolem jezera a dál za ním

DÉLOS

Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Délos a Kyklady