Héřin chrám
Stránka ve vývoji
Hned v ústraní za Ísidiným chrámem přicházíme ke svatyni mnohem starší a pro Délos zásadnější, k chrámu bohyně Héry. Uvědomme si, že Héra má na Délu značně prekérní pozici: dole chrámy Létó a jejich dětí, nahoře chrám Dia a jeho dcery Athény, ani tu Héra neporodila. Kultovní místo je to staré, nejde tedy o výsledek dodatečné kompletace všech bohů a bohyň, ba nejde ani o pomník žárlivé a uražené první dámy Olympu. Héra je na Délu jednou z dědiček Velké bohyně, je tady trochu podobná Artemidě. Na tomto místě měla chrám už začátkem 7. století př. n. l. Ten však byl z nepálených cihel, vnější sloupy byly ze dřeva, mramorové byly pouze jejich podstavce. Zbytky tohoto chrámu jsou pod torzem pozdější stavby z doby kolem roku 500 před n. l., tedy skoro koncem archaické doby.
Před chrámem stojí celkem zachovaný oltář. Jeho situovanost je přehledná při pohledu seshora. V Héřině chrámu se našlo torzo Héry na trůně, ze starší vrstvy chrámu pochází skvělá keramika, včetně importů z Korintu v 7. století před n. l., všechno je to v muzeu na Délu. Například alabastron s malbou okřídlené bohyně s labutí, bohyně je zobrazena jako Paní zvířat (Potnia therón). Nebo alabastron s labutí mezi kohouty.
Na dálku odtud vidíme i Samothrákeion, tedy posvátný okrsek samothráckýh „Velkých bohů“, Kabeirů. Módní expanze tohoto kultu dosáhla i na Délos.
Kousek za chrámem Héry se potkávají horní a dolní cesta k vrcholu, protože musí dojít ke schodišti. V okolí je jakási drobná, ale nejspíš stará stavba, která asi mimoděk vypadá jako megalitická studánka.
Souvisle číst: Agathé Tyché
Na svatou horu, k jeskyni a divadlu
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Délos a Kyklady
