Parská kronika
Stránka se připravuje
Do mramorové stély někdo na Paru v 3. století před n. l. vytesal text dějin světa, tedy spíš chronologii událostí řeckých dějin od nejstarší doby po autorovu současnost. A udělal to velice pečlivě. Celek je vlastně datovaná kronika. Po přepočítání do našeho kalendáře zahrnuje rozsah od nejstarších dějin, které udává někde kolem roku 1500 před n. l., po rok 264 před n. l. V řadě případů je to nečekaně dobře věrohodný pramen.
Z celé velice slavné stély se zachovaly tři dost velké kusy. Jeden z nich je v muzeu na Paru, další v Oxfordu. Je to fragment takzvané Parské kroniky, častěji označované jako Parský mramor (Marmor Parium). V obou muzeích se vystavuje jak kus originálu, tak kopie části z druhého muzea. (Ten parský originál stával v 90. letech kupodivu v lapidáriu a nesměl se fotografovat, málem jsem tehdy přišel o foťák, nakonec jsem přišel jen o dost drahý film, o zákazu jsem nevěděl.)
Předmět asi ocení jenom znalec historiografie, jde o kus mramoru z s vyrytým řeckým textem. Písmo je velice kvalitně zpracované, takže v neerodovaných částech jde normálně číst.
Další fotky Parské kroniky viz oddíl alba. [[1]]
Pokračovat v souvislém čtení: Lapidárium
