Kato Koufonisi
Stránka ve vývoji
„Dolní Děravý Ostrov“ (Κάτω Κουφονήσι) má 5 stálých obyvatel ve dvou menších statcích, poutní kostel Panny Marie, několik nových výletních domů a moc pěkné pláže. V létě je zde otevřená vynikající hospoda, protože sem dvakrát denně jezdí lodička Marigó. Někteří cestující jsou překvapeni tím, že má na Kato Koufonisi tyto dvě zastávky: Taverna a Nero (Voda). Občas sem až ze Schinoussy připluje Aiolia a v zálivech u pláží kotvívá několik větších jachet.
Už před přistáním vidíme poutní kostel Zesnutí Panny Marie. Z blízka vidíme, že stojí na poctivých antických základech. Svatá liturgie se zde slouží 15. srpna, kdy se sem doslova o závod sjíždějí lodičky z Pano Koufonisi i odjinud.
U „přístavu“ na Kato Koufonisi nás vítá palma a lucerna. Roku 2006 vypadala prapodivně a samozřejmě nesvítila (foto). Mezitím ovšem proběhlo důkladné repasování elektrifikace ostrova, takže tam teď je funkční úsporka, živená solárním panelem s akumulátorem. Poté se nám otevře výhled na unikátní hospodu. Málem každá zeď je tu z jiného tisíciletí. Viz exkurz Hospoda na Kato Koufonisi.
Po krátkém stoupání uvidíme pláže a kopec, který tvoří předěl ke druhé části ostrova, kde je Nero. Vedle cesty je něco, co vypadá buď jako kruhová hrobka, nebo jako mlat (aloni). Na západním obzoru je Keros, na východním Naxos.
Když se nabažíme prohlížení, koupání i hospody, musíme zpátky do přístavu, aby nám neujela poslední lodička. Večerní přístav je romantický, zvlášť když nad Kerem zrovna vychází Měsíc (foto – kdyby to bylo v červnu, vycházel by ovšem o dost vpravo. Viz historka Zjevení kykladských šamanů).
Víc fotek je v albu. [[1]]
Souvisle číst: exkurz Hospoda na Kato Koufonisi nebo rovnou Keros
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: Pouť na Délos a Kyklady
