Folklorní muzeum na Folegandru
Stránka ve vývoji
Po delším hledání jsme konečně našli tu správnou odbočku k muzeu. Ona je to vlastně opuštěná usedlost, kterou opravili, a do níž místní lidé snesli hezčí staré krámy, aby je hrdě je vystavili. Typickou klientelou je athénské měšťanstvo, které jezdí na Folegandros také proto, aby dětem ukázalo, jak se kdysi v Řecku žilo, a aby si zavzpomínalo na babiččina vyprávění. Pro jistotu však dobromyslná a veselá paní, která nás pustila dovnitř, má v záloze i kus papíru s několika anglickými větami, prý od nějaké mladé, která tam provází.
Začínáme kuchyní, ale nechápu, čím na tomhle ostrově topili. Domácnost na odlehlém ostrově musí být vybavená k lovu i obraně, takže nějaké pušky jsou hned nad kuchyňským stolem. V pokoji mě překvapily dudy. Možná je to specialita jižního konce Kyklad, protože na Santorini bývají taky, nevím. V reprezentativním obývacím pokoji je patrná snaha jít s dobou, i když bez elektřiny, ta tu opravdu není dlouho.
Kolem chalupy jsou různé rurální stavby, jaké známe z řeckého venkova, třeba mlat (aloni), mlýn atd. Spolehlivě působí z kamene stavěný bazének na šlapání vína, s kamenným žlábkem na odtok šťávy. Nevylisované slupky se samozřejmě nevyhodí, ale po zkvašení se předestilují na raki. Proto k základnímu vybavení domácnosti patří také jednoduchý destilační přístroj.
Víc fotek z Ano Meria viz oddíl alba. [[1]]
Pokračovat v souvislém čtení: SIKINOS
