Archeologické muzeum na Andru

Z KEROS
Verze z 2. 3. 2018, 16:46, kterou vytvořil Zde (diskuse | příspěvky) (Hermés)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Oficiální název muzea: Archaeological Museum of Andros.

Docela pěkná sbírka věcí z celého ostrova, především geometrické keramiky. Navíc je tam liduprázdno, takže se dá prohlížet i fotografovat naprosto pohodlně.

Nejvíc by to asi ocenil znalec různých verzí geometrické keramiky.

Víc fotek je v albu muzea.

Pozdně mykénská keramika z Paleopolis na Andru

Je tady i pár kousků venkovských podob achájské keramiky z pozdní doby bronzové, z Paleopolis.


Geometrická keramika ze Zagory na Andru

Velká kolekce keramiky geometrického stylu (v 9. až 7. století před n. l.) z bývalého centra ostrova, tedy z dnešní Zagory, zabírá víc než jeden sál. Některé nádoby jsou pohledné, jiné jsou cenné spíše jako ukázky verzí tohoto stylu nebo zase jako doklady staré podoby alfabetického písma na inskripcích. Jsou tu také importy z Korintu a odjinud.

Archaické sochy

Z archaických soch je zde několik větších torz, dovezených kdysi z Naxu, a sochy vytvořené pod vlivem naxijské i parské školy, hlavně z Paleopolis na Andru. Nejajímavější je pozdně archaické torzo kúra nebo spíš obětníka (protože je částečně oblečený), nalezené v Paleopolis. Koré z Andru, vytvořená asi na Naxu, je zde však pouze v nekvalitní novodobé kopii, originál je v Ny Carlsberg Glyptotek Copenhagen v Dánsku.

Od klasické doby po římskou

Klasická doba je zastoupena několika reliéfy a řadou drobných terakot z Paleopolis i jiných míst ostrova, podobně i doba helénistická. Některé reliéfy představují i zajímavé doklady druhotného užití, včetně dodatečné christianizace, například náhrobní reliéf z předkřesťanské doby, na který byl při jeho dalším použitím přidán kříž s ligaturami. Je tu také inskripce z Apollónova chrámu na Andru.

Hermés

Nejznámnějším exponátem muzea je socha Herma Chthonického, nalezená v Paleopolis na Andru, mramor v životní velikosti. Je to římská kopie, vytvořná počátkem našeho letopočtu podle díla Praxitelovy školy, z přelomu klasické a helénistické doby, z let 350 až 325 před n. l. Tato podoba Herma mohla ztvárňovat heroizovaného nebožtíka. Jedinou Praxitelovu sochu, kterou prokazatelně dělal přímo Praxitelés, vystavuje Archeologické muzeum v Olympii. Shodou okolností je to také socha Herma, i když malinko jinak koncipovaná, protože zpodobuje Herma i s malým Dionýsem. Našla se v Héřině chrámu v Olympii.

Byzantská sbírka

Závěrečná místnost představuje byzantské reliéfy, které kromě křesťanských motivů ukazují také stále trvající oblibu lvů.

 Souvisle číst: Paleopolis – „Staré Město“
 Zpátky na obsah kapitoly ANDROS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY