Agios Artemios
Na Naxu prý snad bývala také Artemidina svatyně, ale její poloha i sama existence je obestřena záhadami. Možná s ní souvisí kostel svatého Artemia, který leží v podhorském údolí za Kinidarem, spíš je to však nějaký omyl s půvabnými následky. V okolí Kinidaru jsou taky současné lomy na kvalitní mramor. Ag. Artemios je ale jinde, v krásném zeleném údolí se zbytky subtropického pralesa, blízko jsou ruiny malého kláštera. Kolem svižně teče podhorská bystřina, v červnu se dokonce dá v jejích tůňkách vykoupat mezi barevnými želvičkami, a současně z nich pít. O kousek výš je torzo vodního mlýna. Bylo by to tedy místo pro Artemidu jak dělané: voda, zeleň, blízko hor, mimo lidský ruch. Většina artemísií byla v křesťanské době přestavěná na chrámy Marie Bohorodičky, zato svatý Artemios je prý patronem v případech nemocí krčních. Tak nevím. Nebo bylo naxijské artemísion kousek výš, třeba směrem ke Keramoti? Nebo žádné nebylo?
Album fotek je tentokrát jen na mých starých. [1] Omlouvám se za jejich nekvalitu, jsou z roku 1995 a negativ se tehdy trochu upekl. Tenkrát jsem totiž v okolí zažil takovou trapnou situaci. Stíhali jsme s Radkem autobus z Engares kvůli lodi, vlaku z Athén a letadlu až z Thessaloniky. Ztratili jsme cestu, autobus jsme viděli stát kus pod sebou, jenže naxijský mramor strašně klouže a na každém výstupku skály, na který by se dalo šlápnout, nebo se ho chytit, se vyhříval had. Nikdy jsem neviděl tolik hadů na jednom místě. Kupodivu jsme přežili, nálevna v Engares mě rychle vyléčila z úděsu a Radka z úpalu, dobrý člověk nás pak vezl na korbě dodávky do Chóry jak o závod... Možná je ten nápad s lokalizací pitomost a žádné artemísion na Naxu ani nebylo. Jen doufám, že k té kráse mezitím nezavedli asfalt.
Souvisle číst: Filoti pod horami a svatá hora Zás
Zpátky na obsah podkapitoly Naxijskou vysočinou
Zpátky na obsah kapitoly NAXOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
