Z Mélu doby bonzové
Stránka ve vývoji
Ze starokykladských věcí stojí za zmínku keramické rhyton prasátka (pokud to ovšem není medvěd. Naprosto unikátní je předmět vyřezaný z měkkého ozdobného kamene, ze steatitu (ušlechtilá forma mastku), který zpodobňuje nějakou sýpku nebo svatyni, což se v tak staré době nemusí vylučovat. Uprostřed spojených spirál dekorace je zobrazeno také zdobné průčelí, takže můžeme získat představu o předminojské starokykladské architektuře.
Větší počet artefaktů máme z přechodové kykladsko minojské epochy závěru rané doby bronzové. Mélskou specialitou jsou velké mnohočetné obětní nádoby (kerny), provedené z keramiky a malované geometrizujícím dekorem. Na jistém britském zámku prý jeden z nich sloužil k aranžování květin ještě v nové době! Další specialitou jsou „listové džbány“, nazývané podle tvaru ústí a „kachní vázy“ (askoi), nazývané podle celkového tvaru. Jinou specialitou jsou „mélské misky“, které se v této době začínají objevovat a pokračují pak i později, v ještě elegantnějším tvaru. Na Mélu se však samozřejmě dělaly i typy keramiky obvyklé také jinde, například zdobené pyxidy.
Minojskou keramiku z Mélu střední doby bronzové reprezentují tzv. „mísy na ovoce“.
Nejvýznačnější díla z konce minojské epochy Mélu (začátkem pozdní doby bronzové) jsme si už ukazovali. Vystavují se však také další fresky z Mélu této epochy, slonovinové řezby a tabulky lineárního písma A z Fylakopi, ale nemám jejich fotky.
Achájské umění Mélu konce pozdní doby bronzové zůstalo z největší části v Archeologickém muzeu na Mélu.
O něco víc fotek je oddílu alba. [[1]]
Pokračovat v souvislém čtení: Z Mélu doby řecké antiky
