Pokladnice Sifnijských v Delfách

 Stránka je ve výstavbě

Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, pod vlivem hegemonie Athén.

Když Pausaniás ve 2. století n. l. popisuje onu pokladnici, vypráví tuto pověst (Cesta po Řecku X, 11, 2):

„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“

Z budovy pokladnice zůstaly na jejím původním místě v Delfách jenom mohutné základy a sokl z velkých kvádrů, do výšky kolem tří metrů. Reliéfy a sochy, které byly při archeologických pracech z pokladnice sňaty, vystavuje Archeologické muzeum v Delfách: Shromáždění bohů (foto), Gigantomachie a leccos jiného. Ale také dvě torza soch dívek, tedy koré v roli karyatid, což se v archaické době ještě moc nevidí. Víc fotek viz oddíl alba. [[1]]

 Pokračovat v souvislém čtení: MÉLOS (Milos)

Zpátky: SIFNOS