Parská sochařská škola

Z KEROS
Verze z 25. 1. 2018, 17:57, kterou vytvořil Zde (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
 info- Stránka bez jednoznačného pokračování

Parská sochařská škola působí už v archaické době. Mimořádně dobře se zachovala například Koré, která stála na hrobě Frasikleie, jak praví nápis na podstavci, a to v Mirhinús (Mirhinous) v Attice. Toto dílo Aristióna z Paru, z let 550 až 540 před n. l. nyní vystavuje Národní archeologické muzeum v Athénách (N 4889).

V klasické době působili parští sochaří také přímo v Athénách: Agorakritos v pozdním 5. století před n. l., Skopás v první polovině 4. století před n. l., Thrasymédés ve 4. století před n. l. Vliv pozdní podoby parské školy velice rozšířil zvláště Skopás. Pracoval v Athénách, na Peloponésu i v Malé Asii, krom toho byla později řada jeho děl převezena do Říma, kde se stala vzorem pro vystižení duševních stavů zobrazených postav. K šíření vlivu parské sochařské školy přispíval také export velice kvalitního mramoru, s nímž tato škola pracovala – a využívala jeho velice specifické vlastnosti. (Viz info Parský mramor.)

Četná díla parských sochařů vidíme přímo na Paru, totiž v Archeologickém muzeu v Parikii na Paru. Další se vystavují v Archeologickém muzeu na Délu, protože se našly tam, už při svém vzniku byly určené pro Délos jako dar bohům a prezentace ostrova Paru. Parské práce, nebo díla jimi inspirovaná, potkáme i na řadě dalších ostrovů Kyklad, zvláště na Andru. Další jsou v předních světových muzeích. Viz antika v albu Věci z Paru mimo Paros. [1]

Antická sláva parské sochařské školy našla pokračování i v nové době, protože se prostřednictvím římského pojetí stala součástí klasicistního kánonu řeckého výtvarného umění. Někdy neumíme rozpoznat, zda jde o práci přímo parskou, nebo dílo parské školy pokračující v Athénách, nebo o sochy vytvořené pouze pod vlivem parské školy.

Výtvarná práce s mramorem má na ovšem Paru mnohem tradici starší než řecké osídlení, přinejmenším od rané doby bronzové. Řekové se však s původními obyvateli Kyklad na Paru už nesetkali a místní mramor opracovávali po svém.

 Zpátky na obsah kapitoly PAROS
 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY