Louvre, věci z Kyklad
Oficiální název muzea: Musée du Louvre. Oficiální web muzea.
Louvre patří mezi největší a nejnavštěvovanější muzea na světě. Jeho velikost je však v něčem jiném, než zrovna v kykladských sbírkách. Pokud jde o antiku, tak v klasické keramice - a hlavně v římských kopiích řeckých klasických soch, což ladí se zámeckým charakterem sbírek. Musím se přiznat, že pohled na antiku z klasicistně zámeckého hlediska je mi cizí, s výjimkou několika případů, kdy je to sranda. Na druhé straně však ctím, že Louvre v dost velké míře zpřístupňuje své sbírky také prostřednictvím webových prezentací. A v tak velkém muzeu se i z Kyklad leccos najde. Patřičné oddělení je bohužel dost blízko trasy ve směru Mona Lisa, takže jsem tam byl už dvakrát sražen valícím se davem japonských turistů.
Obsah
[skrýt]Kyklady rané doby bronzové
Většina kykladských idolů, které Louvre vystavuje, jsou poměrně erodované. Přesto se mezi nimi najde několik pěkných kousků.
EC I (3200-2700 BC)
Z první fáze starých Kyklad je tu několik nedokončených idolů variety Plastiras a kandily, tedy závěsné svítilny.
Viz např. Louvre Ma3520.
Idol variety Plastiras, možná nedokončený
mramorová kandila
terakotová kandila
EC II (2700-2300 BC)
EC III (2300-2000 BC)
Z rané fáze kykladsko minojské kultury na Mélu (vrstva Phylakopi I) Louvre vystavuje například větší vícečetný kernos.
Kyklady střední doby bronzové
Z kykladsko minojské kultury na Mélu (vrstva Phylakopi II) Louvre vystavuje pěkný džbán.
Řecké Kyklady
Vím pouze o dvou zdejších exponátech z řeckých Kyklad, jsou to ovšem díla slavná.
Kúros z Asklépia na Paru
Kúros z doby kolem roku 540 před n. l.se našel na ostrově Paru. Jako místo nálezu se udává parské Asklépeion, je však možné, že v archaické době to byl spíše areál Apollónova chrámu, který stál poblíž.
Afrodíté z Mélu
Slavná Afodíté z Mélu, alias Venuše z Milu, byla nalezena na Mélu už roku 1820. Sochu vysokou 203 cm vytvořil z několika bloků parského mramoruv letech 130 až 100 před n. l. helénistický sochař Alexandros z Antiochie. Vystavuje se bez rukou, což jí alespoň v mých očích svědčí, neboť takto je symbolem a ne kýčem. Muzeum v Louvru už v době krátce po nálezu zničilo původní podstavec (a nejspíš i ruce), aby se mohlo říkat, že jde o dílo Praxitelovo. Zpodobení totiž navazuje na paxitelovský typ Afrodíté anadyomené, tedy „oblékající se“.
Stránka je ve vývoji
Zpátky na Kykladské sbírky muzeí mimo Kyklady
