Všední život Délu římské doby: Porovnání verzí
Řádka 7: | Řádka 7: | ||
[[File:Dishes Roman Museum Delos Zde130085.jpg|thumb|left|[[commons: File: Dishes Roman Museum Delos Zde130085.jpg|Nádobí v kredenci (ten je novou replikou římského). Archeologické muzeum na Délu.]] ]] | [[File:Dishes Roman Museum Delos Zde130085.jpg|thumb|left|[[commons: File: Dishes Roman Museum Delos Zde130085.jpg|Nádobí v kredenci (ten je novou replikou římského). Archeologické muzeum na Délu.]] ]] | ||
− | [[File:Machine | + | [[File:Machine Museum-Delos 102211.jpg|thumb|right|[[commons: File: Machine? Museum-Delos 102211.jpg|Víte někdo, co to je? K čemu to sloužilo? Volební stroj? Rozměňování mincí? Archeologické muzeum na Délu.]] ]] |
Terakota s textem modlitby námořníků dává na vědomí, kterým bohům se pálí kadidlo. Kupodivu se našla v Domě pečetí, tedy u bankéřů v severní části města. | Terakota s textem modlitby námořníků dává na vědomí, kterým bohům se pálí kadidlo. Kupodivu se našla v Domě pečetí, tedy u bankéřů v severní části města. |
Verze z 22. 1. 2018, 19:47
Terakota s textem modlitby námořníků dává na vědomí, kterým bohům se pálí kadidlo. Kupodivu se našla v Domě pečetí, tedy u bankéřů v severní části města.
K nejděsivějšímu tématu nás přivádí drobné bronzové figurky otroků, vždyť většina toho bohatství Délu hellénistické a hlavně římské doby vzešla z přeprodeje lidí, které piráti unesli na různých pobřežích. Figurky jsou prý z římské doby, i když vypadají hodně archaicky (foto). (Drsný velkoobchod s otroky na Délu už byl popsán v článku Italská agora, největší obchod s otroky.)
Takže k radostem. Zachovaly se zde hrací kostky, a to jak přirozené, tedy opravdu kůstky, z jakých se také věštilo, tak a umělé. Za povšimnutí stojí, že ta větší červená kostka (s inv. číslem A 3985) asi nemá na protilehlých stranách součet 7, jak je u správné kostky zvykem.
Dál můžeme vidět formu na výrobu umělých mušlí (foto), což je další ilustrace ke vztahu přirozeného a umělého. Zdobení přirozených mušlí i výroba umělých mušlí z mramoru nebo fajánse je v Egeidě činností velice oblíbenou už od doby bronzové. V průběhu století roste kvantita a klesá kvalita, až k této sériové výrobě.
Mají tady i kompletní sporák, prostě kuchyňku, dokonce s replikou kredence, nádobí v něm je ovšem pravé.
Končíme nejmodernější technikou, jakou muzeum disponuje, strojem nejasného určení.
Fotky jsou v oddílu alba.
Zpátky na obsah podkapitoly Muzeum na Délu
Zpátky na obsah kapitoly DÉLOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY