Pokladnice Sifnijských v Delfách: Porovnání verzí
| Řádka 8: | Řádka 8: | ||
[[File:GR-delphi-tempelfries.jpg|thumb|256 px|right|[[commons: File:GR-delphi-tempelfries.jpg|Gigantomachie]]]] | [[File:GR-delphi-tempelfries.jpg|thumb|256 px|right|[[commons: File:GR-delphi-tempelfries.jpg|Gigantomachie]]]] | ||
| − | Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, | + | Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, v důsledku hegemonie Athén. |
Když Pausaniás ve 2. století n. l. pokladnici popisuje, vypráví pověst o bohatství Sifnu a jeho konci (''Cesta po Řecku'' X, 11, 2): | Když Pausaniás ve 2. století n. l. pokladnici popisuje, vypráví pověst o bohatství Sifnu a jeho konci (''Cesta po Řecku'' X, 11, 2): | ||
„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“ | „Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“ | ||
| − | <br | + | <br clear=all> |
| − | |||
====Co můžeme z pokladnice Sifnijských vidět ==== | ====Co můžeme z pokladnice Sifnijských vidět ==== | ||
| Řádka 22: | Řádka 21: | ||
Zachovala se torza obou karyatid, tedy soch dívek v roli sloupů. Koré v roli karyatidy, se v archaické době ještě moc často nevidí. | Zachovala se torza obou karyatid, tedy soch dívek v roli sloupů. Koré v roli karyatidy, se v archaické době ještě moc často nevidí. | ||
| − | Nejlíp se zachoval pediment (fronton, ozdobné průčelí jako u chrámu). Centrálním výjevem na něm je tahanice o trojnožku mezi Hérakleem a Apollónem. Pod ním byla na této východní straně budovy řada reliéfů: na levé straně shromáždění bohů, na pravé pak scény z trojské války. | + | Nejlíp se zachoval pediment (fronton, ozdobné průčelí jako u chrámu).<br /> |
| + | Centrálním výjevem na něm je tahanice o trojnožku mezi Hérakleem a Apollónem.<br /> | ||
| + | Pod ním byla na této východní straně budovy řada reliéfů: na levé straně shromáždění bohů, na pravé pak scény z trojské války. | ||
Severní stěnu zdobily reliéfy gigantomachie, což je velice obvyklý motiv. | Severní stěnu zdobily reliéfy gigantomachie, což je velice obvyklý motiv. | ||
| Řádka 28: | Řádka 29: | ||
Reliéfy na jižní a západní straně vytvořil jiný sochař, asi iónského (východořekécho) původu, ale zachovaly se jen fragmenty, např. kvadriga. | Reliéfy na jižní a západní straně vytvořil jiný sochař, asi iónského (východořekécho) původu, ale zachovaly se jen fragmenty, např. kvadriga. | ||
| − | Víc fotek je v | + | Víc fotek je v [https://commons.wikimedia.org/wiki/User:Zde/Treasury_of_the_Sifnians_in_Delphi albu]. |
| − | + | <br clear=all> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | <br | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | Souvisle číst: [[MÉLOS (Milos)]] | ||
| − | + | Zpátky na obsah kapitoly [[SIFNOS]] | |
| − | Zpátky: [[ | + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] |
Verze z 30. 12. 2017, 19:58
Dokladem bohatství Sifnu pozdní archaické doby je pokladnice Sifnijských v Delfách, postavená kolem roku 525 před n. l. Právě k ní se váže pověst o bohatství Sifnu, nejprve provázeném štědrou zbožností, pak hamižností a zkázou. Je ovšem možné, že ta proměna souvisí spíš s úpadkem samostatnosti kykladských ostrovů v klasické době, v důsledku hegemonie Athén.
Když Pausaniás ve 2. století n. l. pokladnici popisuje, vypráví pověst o bohatství Sifnu a jeho konci (Cesta po Řecku X, 11, 2):
„Obyvatelé Sifnu zbudovali svou pokladnici pro tuto příčinu: Ostrov Sifnos vydával zlatý kov a bůh přikázal jeho obyvatelům, aby z výtěžku odevzdali desátek do Delf. Postavili tedy pokladnici a desátek skutečně odváděli. Později však ve své nenasytnosti od dávky ustoupili a tehdy jim také moře zlaté doly zatopilo.“
Co můžeme z pokladnice Sifnijských vidět
Z budovy pokladnice zůstaly na jejím původním místě v Delfách jenom mohutné základy a sokl z velkých kvádrů, do výšky kolem tří metrů. Stojí po levé straně posvátné cesty, skoro hned pod slavnou pokladnicí Athéňanů. Reliéfy a sochy, které byly při archeologických pracech z pokladnice Sifnijských sňaty, vystavuje Archeologické muzeum v Delfách.
Zachovala se torza obou karyatid, tedy soch dívek v roli sloupů. Koré v roli karyatidy, se v archaické době ještě moc často nevidí.
Nejlíp se zachoval pediment (fronton, ozdobné průčelí jako u chrámu).
Centrálním výjevem na něm je tahanice o trojnožku mezi Hérakleem a Apollónem.
Pod ním byla na této východní straně budovy řada reliéfů: na levé straně shromáždění bohů, na pravé pak scény z trojské války.
Severní stěnu zdobily reliéfy gigantomachie, což je velice obvyklý motiv.
Reliéfy na jižní a západní straně vytvořil jiný sochař, asi iónského (východořekécho) původu, ale zachovaly se jen fragmenty, např. kvadriga.
Víc fotek je v albu.
Souvisle číst: MÉLOS (Milos)
Zpátky na obsah kapitoly SIFNOS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
