Starokřesťanský reliéf betlémské scény: Porovnání verzí

Verze z 25. 12. 2017, 14:36

 zkorigováno, vložit fotky

Byzantské muzeum v Athénách vystavuje velice zajímavou náhrobní desku s reliéfem, inv. č. BXM 312. Skoro metr velká mramorová deska z křesťanského náhrobku se celkem jednoznačně datuje do doby kolem roku 400. Byla nalezena někde v Sangri na Naxu, tedy v oblasti se silnou náboženskou tradicí od neolitu do byzantské doby. Vždyť v Gyroulas stávalo pozdně archaické Démétrion, přestavěné pak v raném 6. století na křesťanskou basiliku, a v okolí se v několika byzantských kostelech v různých částech Sangri našly také stavební součásti pocházející z Démétria.

Horní část reliéfu se zachovala jen z malé části, patrně zobrazuje útěk do Egypta, nebo cestu do Betléma. V první publikaci z roku 1890 byl z ní ještě zobrazen větší fragment postavy sv. Josefa, než se nyní vystavuje.

Dolní část je zachovaná dobře. Představuje betlémskou scénu: Uprostřed leží zavinuté nemluvně, za ním stojí dvě dobytčata, kolem dva stromy, nejspíš palma (nebo nějaký jehličnan) a vinná réva. Kvalita naxijské sochařské práce a nejlepšího materiálu (prý stejného, jaký se používal na sochy v archaické době) se tu pojí s naivistickými rysy starokřesťanského umění, ale taky už s dekorativním formalismem nastupujícího byzantinismu. Způsob ztvárnění scény je prý součástí trendů křesťanského umění v 4. a 5. století, zatímco kombinace s tématem útěku do Egypta v té době typická není.

 Souvisle číst: MALÉ KYKLADY

 Zpátky na obsah podkapitoly Z Naxu mimo Naxos

 Zpátky na obsah kapitoly NAXOS

 Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY