Parský mramor: Porovnání verzí
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
V klasické a pozdější době používala parský mramor řada slavných sochařů v Athénách, i mimo parskou školu, například Praxitelés. | V klasické a pozdější době používala parský mramor řada slavných sochařů v Athénách, i mimo parskou školu, například Praxitelés. | ||
| − | |||
| − | + | Hlavní lomy jsou na severním svahu hory blízko vísky [[Mramorové lomy|Marathi]] (Capresso). Těžilo se zde v podzemí, pomocí šachet, které vedly v mírném sklonu dolů do skalní stěny. Přitom bylo nutné na práci svítit a podle toho prý dostal tento druh mramoru své jméno: ''lychnités'' (''lychneus'', ''lygdos'' – viz Diodóros, ''Historická knihovna'' II, 52, 9), podle slova pro lampu (''lychnos''). Není ovšem jisté, zda to není jen dodatečná aitiologie názvu mramoru, který mohl být ve skutečnosti odvozený třeba od jeho částečné průsvitnosti. | |
| − | [[PAROS]] | + | Nyní jsou tato ložiska mramoru v majetku státu a těží se pouze pro restaurátorské účely. |
| + | <br /> | ||
| + | |||
| + | Zpátky na obsah kapitoly [[PAROS]] | ||
| + | |||
| + | Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: [[Pouť na Kyklady|'''POUŤ NA KYKLADY''']] | ||
| Řádka 18: | Řádka 22: | ||
[[Kategorie:Dávné doly a lomy na Kykladách|Paros]] | [[Kategorie:Dávné doly a lomy na Kykladách|Paros]] | ||
[[Kategorie:Informační stránky]] | [[Kategorie:Informační stránky]] | ||
| + | [[Kategorie:Praxitelés]] | ||
Verze z 16. 12. 2017, 14:45
info- Stránka bez jednoznačného pokračování
Stránka se připravuje
Nejlepší parský mramor je bílý a částečně průsvitný, poměrně hrubozrnný, leč s pěknou strukturou zrn. Jeho vývoz patřil k hlavnímu bohatství ostrova přinejmenším od 6. století před n. l. Od téže doby nacházíme na různých místech Řecka také hotová díla parské sochařské školy i další díla, která vznikla pod jejím vlivem (viz info Parská sochařská škola).
V klasické a pozdější době používala parský mramor řada slavných sochařů v Athénách, i mimo parskou školu, například Praxitelés.
Hlavní lomy jsou na severním svahu hory blízko vísky Marathi (Capresso). Těžilo se zde v podzemí, pomocí šachet, které vedly v mírném sklonu dolů do skalní stěny. Přitom bylo nutné na práci svítit a podle toho prý dostal tento druh mramoru své jméno: lychnités (lychneus, lygdos – viz Diodóros, Historická knihovna II, 52, 9), podle slova pro lampu (lychnos). Není ovšem jisté, zda to není jen dodatečná aitiologie názvu mramoru, který mohl být ve skutečnosti odvozený třeba od jeho částečné průsvitnosti.
Nyní jsou tato ložiska mramoru v majetku státu a těží se pouze pro restaurátorské účely.
Zpátky na obsah kapitoly PAROS
Zpátky na začátek (obsah) kykladské knihy: POUŤ NA KYKLADY
